Zaniklé tratě
Sledovat další díly na iDNES.tvKdyž se v roce 1861 prohnala Berounem Západní dráha z Plzně do Prahy, ucítili tamní podnikatelé svoji šanci, především pak majitelé vápenek. Nový druh dopravy jim totiž zajistil odbyt i ve vzdálenějších místech. V Berouně tak podél trati začaly růst vápenky jako houby po dešti.
Problém nastal s dopravou materiálu, tedy vápence. Lomy byly totiž vysoko nad řekou, v okolí obce Koněprusy a Tetín. Nejprve se samozřejmě využívaly koňské povozy, jenže poptávka po vápenci značně převyšovala nabídku. Začalo se proto uvažovat o stavbě malodráhy. Provoz na ní byl nakonec zahájen v roce 1898.
Základní trať úzkokolejky o rozchodu 760 mm měřila okolo jedenácti kilometrů. Z vlastního berounského nádraží prudce stoupala k obci Tetín a pak ještě výš až nad Koněprusy, kde tunelem vjížděla do Jižního lomu. Trasa se v průběhu let vyvíjela podle toho, jak se v kterém lomu začalo těžit a také v jaké hloubce.
Vznikla proto například odbočka do nákladiště nad Císařský lom, kam vápenec nejprve vozila svážná dráha, a když se dobývací prostor zahloubil, vznikl dvoukolejný tunel lomové drážky. Odbočka vedla třeba i do Bílého lomu nebo lomu Damil nad Tetínem.
Po druhé světové válce začalo být jasné, že malodráha nebude potřebám znárodněného průmyslu stačit. Koncem padesátých let se začal budovat velkolom Čertovy schody, kam byla dovedena normálně rozchodná vlečka údolím Suchomastského potoka. Nová trať byla dokončena v roce 1961, o rok později byl ukončen provoz na původní úzkokolejce. Parní lokomotivy byly prodány jako vytápěcí kotle, koleje vytrhány, nákladní vozy sešrotovány.
Dráha do srdce Českého krasu
S kamerou jsme se vypravili po stopách této dávno zaniklé tratě. Udivilo nás, kolik stop se v nádherné krajině Českého krasu po Ajsce zachovalo. Aha, dlužíme vám odpověď na otázku, proč se jí vlastně říkalo Ajska. Je to jednoduché, berounští si tak počeštili a zkrátili německý název pro železnici, tedy Eisenbahn.
Naše pátrání začneme u bývalého lomu Žabka, kde jsme objevili krásně zachovalý zářez, ve kterém byla ještě zřetelná místa po pražcích. Na jeho krajích se dokonce skvěly původní hraniční kameny s písmeny BK (Beroun–Koněprusy).
Díky vstřícnosti vedení velkolomu Čertovy schody jsme zavítali i do přísně střeženého areálu. Prohlédli jsme si někdejší Jižní lom, kam vedla malodráha od svého počátku. Našli jsme zbytky nakládací rampy nákladiště Zlatý kůň. Podívali jsme se i do Císařského lomu, kde začínala svážná dráha i dvoukolejný tunel k nákladišti za hřebenem.
V reportáži vám dále ukážeme také bývalé nádraží Koněprusy, původní vodárnu, kde se napájely parní lokomotivy, nebo poslední koleje, které leží v zemi navzdory ukončení provozu. Podíváme se také na vzorně obnovený tunel do Modrého lomu nad Tetínem. Mimochodem, právě v tomto tunelu je od začátku dubna zpřístupněna Expozice těžby vápence v Českém krasu. Vstupenky dostanete v Muzeu a infocentru v Tetíně.
Samozřejmě jsme natáčeli i v samotném Berouně. V reportáži uvidíte, kudy malodráha vedla do údolí, kde stálo úzkokolejné nádraží a co z něj zbylo, či spíše nezbylo.
Na závěr si připomeneme ještě jednu dráhu, úzkokolejku o rozchodu 600 mm, která vedla z královodvorských železáren na haldu Jarov, a kterou si mnozí s Ajskou pletou. Možná proto, že sloužila výrazně déle, až do poloviny 80. let 20. století.
Existovat malodráha Králův Dvůr – Beroun – Koněprusy dnes, bylo by to dozajista turistické terno. Představte si výletní vyhlídkovou soupravu, která z Berouna nebo Tetína vozí návštěvníky do koněpruských jeskyní. Škoda, že se to nepodaří zrealizovat.
Pomozte nám se Zaniklými tratěmiMáte doma fotografie nebo amatérské záběry zaniklých tratí z doby jejich provozu? Napište nám a podělte se o svoje poklady, rádi je s uvedením zdroje uveřejníme. Náš e-mail je zanikletrate@idnes.cz Aktuálně sháníme podklady k těmto tratím:
|