Zaniklé tratě
Sledovat další díly na iDNES.tvKdyž v roce 1855 prodalo Rakousko–Uhersko kvůli prázdné státní pokladně svoje železnice Rakouské společnosti státní dráhy (StEG), přesunulo na nového majitele řadu starostí. Mimo jiné i fakt, že stávající sítě Severní a Jihovýchodní státní dráhy nebyly propojené. Spojení bránila konkurenční Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB).
Společnost StEG se potřebovala dostat do Brna na horní nádraží, kde končila její trať z České Třebové, jenže polovina stanice směrem k Vídni patřila právě KFNB. Na základě koncese z roku 1866 začala budovat takzvanou doplňovací síť. Trať z Vídně přes Hevlín do Střelic postavila sama, do Brna pak využila Brněnsko–rosickou dráhu, kterou od roku 1863 ovládala. Jenže koleje ze Střelic končily na takzvaném Rosickém, dnes dolním nádraží. Musela proto vzniknout ještě spojovací dráha – kilometr dlouhá a od počátku dvoukolejná.
První vlak, zatím ovšem stavební, projel mezi oběma nádražími 15. září 1869. Pravidelný provoz na spojce začal přesně o rok později, 15. září 1870. StEG si tak zajistila přímý bezúvraťový průjezd Brnem nezávisle na kolejích Severní dráhy císaře Ferdinanda. Rosické nádraží tím ovšem přišlo o cestující, na téměř 150 let. První pravidelné vlaky tam začaly zastavovat až 15. prosince 2019.
Po výstavbě Střelické spojky v roce 1904 byla trať z Dolního na horní nádraží využívaná hlavně pro nákladní dopravu. Zprovoznění nového nákladního průtahu Brnem na začátku 70. let 20. století nakonec stálo za zrušením celého úseku. Konec byl rychlý, v roce 1972 už byly sneseny všechny ocelové mostní konstrukce a zmizely koleje. O šest let později byl kvůli výstavbě obchodního domu Prior (později Tesco) zničen i desetiobloukový cihelný viadukt. Mimochodem, tento obchodní dům je už taky minulostí.
Spojka dostala ještě jednu šanci. Po stavbě autobusového nádraží Zvonařka se násep dráhy změnil na chodník, který propojoval Zvonařku s centrem města. Fungoval až do výstavby obchodního centra Vaňkovka, kdy byl násep odbagrován a na jeho místě vznikl obyčejný fádní chodník.
Těleso spojky mezi Zvonařkou a Úzkou tvořil násep se třemi mosty. V druhé polovině 70. let byl na místě odstraněného železničního svršku položen široký chodník a v září 1978 tudy začali proudit cestující na nové autobusové nádraží na Zvonařce.
Důkladná likvidace
Během osmi let existence seriálu Zaniklé tratě jsme se setkali s mnoha přístupy k likvidaci železničních tratí. Musíme říci, že v případě spojky mezi brněnským dolním a horním (hlavním) nádraží bylo zahlazení stop velice důkladné. Sice to nebyl úmysl, ale po stavbě autobusového nádraží Zvonařka, obchodního centra Vaňkovka a rozšíření Plotní ulice nezůstal z někdejší dráhy kámen na kameni.
Přesto se nám podařilo pár stop nalézt. V reportáži uvidíte třeba poslední zbytky dráhy na dolním nádraží. Ukážeme vám, kudy trať vedla v prostorách dnešního autobusového nádraží a také to, kudy vedla vlečka do někdejší Vaňkovy strojírny. Podíváme se i na místo, kde právě na této vlečce bývala točna, aby se vagony v továrně dostaly až k výrobním halám.
Na dnešním hlavním brněnském nádraží jsme natočili místo, kde kdysi odbočovaly koleje spojky. Dodnes byste to místo poznali. Po sneseném ocelovém mostě totiž dodnes zbyla „ukousnutá“ zeď do někdejší Uhelné ulice.
Přijet do Brna s kamerou o deset dvacet let dříve, mohli bychom natočit ještě násep spojovací dráhy v plné parádě. I tak jsme vlastně zbytky tratě natočili za pět minut dvanáct. Pokud se podaří přemístit brněnské hlavní nádraží do míst, kde dnes stojí nádraží dolní, nenávratně zmizí i to, co se ze spojky dochovalo.
Pomozte nám se Zaniklými tratěmiMáte doma fotografie nebo amatérské záběry zaniklých tratí z doby jejich provozu? Napište nám a podělte se o svoje poklady, rádi je s uvedením zdroje uveřejníme. Náš e-mail je zanikletrate@idnes.cz Aktuálně sháníme podklady k těmto tratím:
|
























