ZANIKLÉ TRATĚ: Dráha do Modřan vedla tunelem i Krčským lesem

  • 7
Šedesátý pátý díl seriálu Zaniklé tratě zůstane tentokrát v Praze. Podíváme se na 12 kilometrů dlouhou trať z roku 1882, která byla zárodkem legendárního Posázavského pacifiku. Vlaky po ní sice stále jezdí, ale většinou po novodobých přeložkách. Zaměříme se na původní stopu tratě Nusle – Krč – Modřany.

Mapa původní stopy tratě Nusle – Modřany

Historie Modřanky se začala psát s blížícím se koncem 19. století. Pro nově postavený cukrovar v Modřanech u Prahy bylo potřeba postavit železniční trať, po které by se do podniku dovážely suroviny a z něj zase hotové výrobky.

Koncesi získala společnost České obchodní dráhy a v březnu 1882 se vlaky poprvé rozjely. O tři roky později se trať dostává do majetku Rakouské společnosti místních drah, výměnou za dráhu Smidary – Vysoké Veselí (více o zaniklé trati zde). O devět let později provoz přebírají rakouské státní dráhy a v roce 1918 pak ČSD.

Dráha prošla řadou proměn, její současná stopa se s tou původní potkává jen málokde. První velkou změnou byla likvidace 94 metrů Bohdaleckého tunelu v letech 1927–1929. Zanikla jak původní zastávka Michle, tak její nástupkyně z roku 1930.

Na první pohled vypadá tato budova jako nádražní, ale je to jen vodárna místní dráhy Nusle–Modřany na rozhraní Nuslí a Vršovic. V současné době prochází přestavbou na obytný dům. GPS: 50.0643694N, 14.4460489E

Největší přestavba čekala trať v okolí Kačerova. Koleje tam kdysi vedly v místě a v úrovni dnešní stanice metra, nedaleko bylo nákladiště cukrové řepy a vlečka, která sloužila v době výstavby vilové čtvrti na Spořilově.

V roce 1934 na trati vznikla zastávka Spořilov s hláskou. Až dodnes téměř nikdo nevěděl, jak vlastně vypadala, v odborné literatuře se neobjevila žádná její fotka. Naše mnohaměsíční pátrání ovšem bylo úspěšné.

Naprosto unikátní a zřejmě jediný snímek původní zastávky Spořilov (1934–1941). Zastávka sloužila i jako hláska. Před dřevěnou boudou stojí nástupištní zvonkový přístroj, takzvaný číňan, v pozadí je vidět atypické křížové návěstidlo, které mělo na jednom stožáru dvě ramena. GPS: 50.0426986N, 14.4653925E

Už před válkou se uvažovalo o zdvoukolejnění trati do Vršovic a výstavbě spojky s plzeňskou dráhou. Práce se dokonce rozběhly, u Kačerova byla vybudována a zprovozněna přeložka, ale v roce 1942 byly práce zastaveny a projekt byl dokončen v pozměněné podobě až na přelomu padesátých a šedesátých let. Tehdy byly koleje přeloženy do hlubokého zářezu a postavena nová stanice Krč a staré těleso opuštěno.

Situace tratě v okolí Kačerova a dolní Krče po druhé světové válce zakreslená do letecké mapy z roku 1953

Další velké změny přišly začátkem devadesátých let o pár kilometrů dál. Kvůli výstavbě tramvajové trati z Braníku do Modřan byla trať přeložena až k Vltavě, zanikla původní zastávka Modřany zastávka a řada vleček.

Lokálka v metropoli

Modřanská trať neprocházela žádným hustě zastavěným územím, a to bylo její i naše štěstí. Na to, že jsme se pohybovali po hlavním městě, a že se některé její úseky překládaly téměř před sto lety, jsme toho objevili více než dost.

Kamenný most v Krčském lese je největší památkou na původní stopu tratě Nusle – Modřany. GPS: 50.0365806N, 14.4620672E

Víte třeba, že se na rozhraní Nuslí a Vršovic dochovala původní vodárna Modřanky? Ukážeme vám ji. Nově z ní má být bytový dům.

Podíváme se také do Michle, odkud zmizel jak Bohdalecký tunel, tak obě tamní zastávky. Ukážeme si místo, kde do roku 1960 stávala zastávka Spořilov, ta v pořadí druhá, na přeložce z roku 1941.

Plácek za posledními domy na Kačerově u přeložky z roku 1941 využívali...
Parní vlak na přeložce z roku 1941 v oblasti Kačerova. Dnes je v těchto místech...

Důkaz, že vlaky jezdily v místě dnešní stanice metra Kačerov

Další mimořádný moment nás čeká v Krčském lese, kde se dochoval kamenný obloukový most. Od našeho průvodce, železničního publicisty Martina Kubíka, jsme získali unikátní filmový záběr, který u tohoto mostu v roce 1957 natočil jeho otec.

V reportáži také uvidíte, co zbylo z mostu přes dnešní Vídeňskou ulici. Ukážeme vám i místo, kde stávalo původní nádraží Krč. Samozřejmě se zamíříme také na úsek mezi Braníkem a Modřany. Dnes tam sice ve stopě železniční tratě jezdí tramvaje, ale nebojte, nějaké zbytky jsme také našli.

Motorový vůz řady 852 v čele osobního vlaku opouští zastávku Praha-Modřany...
V místě dnešní čtyřproudové komunikace stávala zastávka Praha-Modřany zastávka....

Zastávka Praha-Modřany zastávka v roce 1991 a stejné místo o více než 30 let později

Celý 65. díl Zaniklých tratí provázejí krásné fotografie a další filmové záběry, které mapují provoz na původní trati. Ostatně, podívejte se sami.

Pomozte nám se Zaniklými tratěmi

Máte doma fotografie nebo amatérské záběry zaniklých tratí z doby jejich provozu? Napište nám a podělte se o svoje poklady, rádi je s uvedením zdroje uveřejníme.

Aktuálně sháníme podklady k těmto tratím:

    • Opava západ – Chuchelná – Racibórz
    • Praha-Malešice – Nákladové nádraží Žižkov
    • Krnov – Głubczyce
    • Slavíčský tunel
    • Náchod – Kudowa-Zdrój
    • Bohumín – Karviná
    • Čáslav–Močovice
    • Brno-Královo Pole – Česká
    • Svídnická údolní dráha
    • Malodráha Králův Dvůr – Beroun – Koněprusy
    • Bošice – Svojšice
    • Vlečka Zbrojovky Vsetín
    • Tunel Litoměřice
    • Česká –Tišnov
    • Hostivice – Středokluky
    • Mariánské Hory – Brušperk

Náš mail je zanikletrate@idnes.cz