Zaniklé tratě
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa Vítkovické závodní dráhy mezi Svinovem a zastávkou Slévárna
Ve druhé polovině 19. století figurovaly Vítkovice jako samostatná obec nedaleko Moravské Ostravy. Tamní železárny v majetku Rothschildů a bratří Gutmannů však neprosperovaly. Teprve po angažování inženýra Paula Kupelwiessera jako nového ředitele Vítkovického horního a hutního těžířstva se ledy pohnuly.
Vznikla továrna na litou ocel, dnes bývalá Stará ocelárna, do které se vozilo surové železo od vysokých pecí z Dolní oblasti, samozřejmě po železnici.
A když už byly koleje jen čtyři kilometry od Severní dráhy císaře Ferdinanda, nabízelo se prodloužit vlečku až tam, na nádraží Svinov. A když po dráze jezdily od roku 1888 nákladní vlaky, proč trať nevyužít i pro závodní osobní dopravu?
 |
Vídeňské ministerstvo obchodu udělilo železárnám povolení k osobní dopravě, ovšem pod podmínkou, že se budou po dráze přepravovat výhradně zaměstnanci Vítkovických železáren nebo firem s nimi spolupracujících.
Čtyři kilometry dlouhá Vítkovická závodní dráha se tak vlastně stala první opravdovou městskou dopravou na Ostravsku. Osobní vlaky končily na nádraží Vítkovice-Kostelní náměstí, později zajížděly až do Dolní oblasti Vítkovic do zastávky Slévárna.
Zbytky původního nástupiště zastávky Slévárna ve vítkovické Dolní oblasti v roce 2012. GPS: 49.8159164N, 18.2830725E
O kolej se musely osobní vlaky místy dělit s takzvanými železovlaky, tedy soupravami, které z vysokých pecí vozily do oceláren surové železo ve speciálních vozech zvaných Veronika. I přesto se dařilo v některých letech vypravovat mezi Svinovem a Vítkovicemi až 29 osobních vlaků denně.
Začátkem 90. let 20. století ale bylo naplánováno zrušení spojovací koleje číslo 1, po které osobní vlaky jezdily, a tak byl s dopravou cestujících konec. Poslední jízda osobního vlaku po werksbahnu se konala v pátek 28. června 1991.
Totéž místo těsně před stanicí Svinov VZD s odstupem mnoha desítek let
Vítkovickým labyrintem zaniklých kolejí
Musíme přiznat, že vyznat se ve spleti železniční sítě vítkovických železáren bychom bez odborníka nezvládli. Role průvodce se opět ujal správce depozitáře historických vozidel DPO Jiří Boháček.
Zavedl nás k nádraží Ostrava-Svinov, kde jsme už dvakrát Zaniklé tratě točili (dráhu do Klimkovic a trať do Kyjovic). Tentokrát jsme ale ocitli na druhé straně kolejí. Bohužel zmizelo místo, kde stávalo nástupiště Vítkovické závodní dráhy, dnes tam je dálnice D1.
Ocelový příhradový most přes Odru z roku 1926 a v pozadí nádraží Ostrava-Svinov GPS: 49.8209828N, 18.2171369E
Podívali jsme se také k největšímu objektu na trati, ocelovému příhradovému mostu přes Odru z roku 1926. Prozkoumali jsme i kilometr dlouhý vysoký násep se zbytky mostů, který vede podél ostravské Nové Vsi.
Díky pomoci společnosti Vítkovická doprava jsme část natáčení absolvovali i z lokomotivy. Prohlédli jsme si třeba místo, kde stával most VZD přes Plzeňskou ulici, projeli okolo historického stavědla číslo 1 na nákladním Horním nádraží, ale hlavně se dostali až k původní budově vítkovického železničního depa z roku 1922.
Tam si prohlédneme i jednu z posledních dvou provozuschopných vítkovických úzkorozchodných lokomotiv DH200. Má neobvyklý rozchod 790 mm.
Jedna z posledních dvou funkčních lokomotiv DH200 na rozchodu 790 mm před budovou vítkovického depa GPS: 49.8187719N, 18.2609067E
Pozůstatky po Vítkovické závodní dráze budeme hledat také na jediné mezilehlé zastávce Cementárna. Ukážeme vám, jak dnes vypadá staniční budova uprostřed Vítkovic, zajdeme se podívat i na poslední kus kolejí těsně před Dolní oblastí.
Nakonec objevíme dva původní opuštěné vagony werksbahnu. Zkrátka opět se máte na co těšit.
Pomozte nám se Zaniklými tratěmiMáte doma fotografie nebo amatérské záběry zaniklých tratí z doby jejich provozu? Napište nám a podělte se o svoje poklady, rádi je s uvedením zdroje uveřejníme. Aktuálně sháníme podklady k těmto tratím:
Náš mail je zanikletrate@idnes.cz |
