Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tvPlzeňsko-březenská dráha byla ambiciózním projektem, jak propojit severočeská ložiska hnědého uhlí s průmyslovou Plzní, popřípadě s Bavorskem. Stejnojmenná akciová společnost získala v roce 1870 koncesi a začala stavět.
Trasa trati Žabokliky – Březno u Chomutova
Hlavní trať vedla z Plzně přes Blatno u Jesenice do Žaboklik. Tam se trať dělila. Jedna větev pokračovala do Žatce a dál do Bíliny a do Mostu, druhá se stáčela zpět, u Nechranic překročila Ohři a ve stanici Březno u Chomutova se napojila na Buštěhradskou dráhu.
Zprovoznění dráhy v srpnu 1873 provázela velká kampaň v tehdejším tisku, jízdní řády vykukovaly na čtenáře snad ze všech novin. Jenže už po pár měsících se objevily první potíže.
Společnost musela mnoha miliony sanovat velký sesuv půdy poblíž Mladotic na trati z Plzně, do toho se přidal krach na vídeňské burze a nakonec i několik sesuvů zářezu u Března u Chomutova. Plzeňsko-březenská dráha si musela zvolit, jak z problémů vybruslit. Nakonec se rozhodla opustit deset kilometrů tratě ze Žaboklik do Března.
 |
Provoz byl zastaven 1. července 1879. Koleje byly vytrhány o tři roky později, snesen byl také dvoupolový ocelový viadukt přes Ohři u Nechranic. Od té doby je těleso dráhy opuštěné, z větší části se ale dochovalo. Kuriózní je, že některé pozemky i po sto čtyřiceti letech spadají pod Správu železnic.
Objev roku na mohutném náspu
Stanicí Žabokliky už dnes vlaky pouze projíždějí, nádraží stojí na samotě několik kilometrů od stejnojmenné obce. Kromě staniční budovy se tam dochovala původní výtopna s vodárnou. Tady zřejmě čekaly posilové lokomotivy, které pomáhaly soupravám na sklonově náročném úseku do Března.
Nádražní budova stanice Žabokliky GPS: 50.3298042N, 13.4650786E
Prvních několik set metrů je trať krásně patrná, uprostřed pole těleso vydrželo téměř neporušené. V tomto místě je také kilometrovník s hodnotou 1. V náspu před zastávkou Soběsuky objevujeme čerstvě opravený kamenný mostek. Budova jediné zastávky ale vzala za své zřejmě koncem šedesátých let dvacátého století.
Na náspu, který navazuje na snesený viadukt, objevujeme železniční poklad, druhý kilometrovník. O něm se žádná dostupná literatura ani žádný železniční archeolog nezmiňují. Je stejný jako ten u Žaboklik a má hodnotu 5.
Objevený kilometrovník má hodnotu 5
Důkladně jsme si prohlédli také největší zbytek zaniklé tratě, kamenné pilíře mostu přes Ohři. Dochovaly se všechny, most musel být opravdu monumentální. Bohužel se nám nepodařilo najít ani kresbu, ani fotku, ani plány. Ale není se co divit, most sloužil jen šest let a byl zlikvidován před sto čtyřiceti lety.
V reportáži se samozřejmě podíváme i na zbytky dráhy za řekou Ohří. Ukážeme další opravený mostek, zjistíme, kudy vedly koleje v místech dnešní Nechranické přehrady, a zaměříme se i na zářez, kvůli jehož sesuvu trať nakonec předčasně zanikla.
Samozřejmě zavítáme i do stanice Březno u Chomutova, kde se dochovala původní nádražní budova Plzeňsko-březenské dráhy. V jakém je stavu? Podívejte se na video. Na to, že trať ze Žaboklik do Března zanikla před půl druhým stoletím, našli jsme památek na ni poměrně dost. Kdyby přežila dodnes, mohly by rychlíky mezi Plzní a Mostem jezdit bez úvrati v Žatci.
Pomozte nám se Zaniklými tratěmiMáte doma fotografie nebo amatérské záběry zaniklých tratí z doby jejich provozu? Napište nám a podělte se o svoje poklady, rádi je s uvedením zdroje uveřejníme. Aktuálně sháníme podklady pro tratě:
|
