Bývalá zastávka a nákladiště Tuhaň. Vlevo vede kolej bývalé tratě 11b do Vinařic a Zvoleněvse, vpravo vlečka k dolům Mayrua a Ronna. GPS: 50.1621458N, 14.0903989E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Na Tuhani fungoval začátkem 20. století zajímavý kolejový trojúhelník pro jízdu k dolům Ronna (růžová) a Mayrau (modrá) GPS: 50.1637861N, 14.0874256E
Autor: sbírka Jana Jilmy
Lokomotiva 434.2239 před šrotací na zastávce Tuhaň, 3. 3. 1968 GPS: 50.1627550N, 14.0884447E
Autor: Petr Ovsenák
Smutný konec parní lokomotivy 434.2230 na zastávce Tuhaň, 3. 3. 1968 GPS: 50.1627550N, 14.0884447E
Autor: Petr Ovsenák
Označení zastávky Tuhaň, 8. 11. 1969. V tu dobu ještě jezdily přímé vlaky z Kladna-Dubí do Zvoleněvse po trati 11b. GPS: 50.1620539N, 14.0907944E
Autor: Petr Ovsenák
Hektor T435.0077 v čele nehodového vlaku míří na vlečku Mayrau nabo Ronna, 16. 11. 1969. GPS: 50.1620539N, 14.0907944E
Autor: Petr Ovsenák
Manipulační vlak v čele s lokomotivou 434.1140 vyjíždí z vlečky Mayrau nabo Ronna na kolejiště zastávky Tuhaň, 30. 5. 1970. GPS: 50.1624044N, 14.0897108E
Autor: Petr Ovsenák
Zbytek výhybky vlečky k dolu Ronna. GPS: 50.1627783N, 14.0891436E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Rozvětvení vleček k dolům Mayrau (vlevo) a Ronna (vpravo). V pozadí důl Mayrau, dnes Hornický skanzen GPS: 50.1632019N, 14.0886381E
Autor: sbírka Michala Brejníka
Poslední kolejnice vlečky dolu Ronna. GPS: 50.1630017N, 14.0888644E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Vlevo kolek k dolu Mayrua, vpravo těleso vlečky k dolu Ronna. GPS: 50.1633961N, 14.0884569E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Vlečka k dolu Ronna vedla v těsné blízkosti věznice Vinařice GPS: 50.1648325N, 14.0885106E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Zapomenutý propustek v náspu vlečky dolu Ronna. GPS: 50.1649433N, 14.0885897E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Poslední kilometrovník vlečky dolu Ronna.
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Původní dřevěný most přes vlečku dolu Ronna u švermovské místní části Vyšehrad GPS: 50.1686483N, 14.0997986E
Autor: sbírka Jari Johansson
Poslední most přes vlečku dolu Ronnau švermovské místní části Vyšehrad GPS: 50.1686483N, 14.0997986E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Poslední most přes vlečku dolu Ronna u švermovské místní části Vyšehrad GPS: 50.1686483N, 14.0997986E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
V březnu 1996 byla vlečka dolu Ronna už místy vytrhána GPS: 50.1701636N, 14.1004503E
Autor: Jan Jilma
V březnu 1996 byla vlečka dolu Ronna už částečně vytrhána. GPS: 50.1718817N, 14.1009439E
Autor: Jan Jilma
Areál dolu Ronna 29. 3. 1996. Vlečka už je nefuknční a částečně vytrhána. GPS: 50.1764097N, 14.1084756E
Autor: Jan Jilma
Areál dolu Ronna s kolejištěm na pohlednici z roku 1921 GPS: 50.1766914N, 14.1078372E
Areál dolu Ronna s kolejištěm na snímku z poloviny 20. století GPS: 50.1766914N, 14.1078372E
Důl Ronna na snímku z poloviny 20. století GPS: 50.1771036N, 14.1125633E
Autor: sbírka Michala Brejníka
Důl Theodor na pohlednici z roku 1922 GPS: 50.1840017N, 14.1349436E
Autor: sbírka Jaroslava Tesárka
Přehled vlečných drah v uhelném obvodu kladenském z roku 1921
Autor: sbírka Karla Zeithammera
Důl Engerth na snímku ze začátku 20. století GPS: 50.1515508N, 14.0886111E
Důl Engerth na pohlednici z roku 1923 GPS: 50.1516883N, 14.0882947E
Autor: sbírka Jaroslava Tesárka
Důl Engerth na dobové pohlednici ze začátku 20. století GPS: 50.1516883N, 14.0882947E
Autor: sbírka Jaroslava Tesárka
Vlečka dolu Max křížila kladenskou ulici Jaroslava Kociána. Místo provizorního plotu dřív vedly koleje. GPS: 50.1331181N, 14.1095672E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Vlečka dolu Max křížila kladenskou ulici Jaroslava Kociána. Pod asfaltem je dosud kolejové pole. GPS: 50.1330639N, 14.1092386E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Náspy vlečky dolu Max jsou patrné po celém Kladně. Zde v lese před areálem bývalých jatek. GPS: 50.1329231N, 14.0983986E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Vlečka dolu Max vedla v těsné blízkosti ulice Železničářů. V těchto místech bývala nákladní rampa jatek. GPS: 50.1350550N, 14.0962956E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Křížení vlečky dolu Max s ulicí Petra Bezruče GPS: 50.1363314N, 14.0953542E
Autor: foto František Pošta, sbírka Tomáše Roučka
V místě závořářského stanoviště u křížení s ulicí Petra Bezruče vyrostla po zrušení vlečky trafostanice. GPS: 50.1362833N, 14.0951436E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Plán výhybny a odbočky k bývalému dolu Amálie na vlečce dolu Max GPS: 50.1368542N, 14.0947372E
Autor: sbírka Jana Jilmy
Výhybna Amálie na vlečce dolu Max u zimního stadionu GPS: 50.1371258N, 14.0942597E
Autor: foto František Pošta, sbírka Tomáše Roučka
Lokomotiva z dolu Max kříží současnou ulici Františka Kloze. GPS: 50.1392367N, 14.0908211E
Autor: foto František Pošta, sbírka Tomáše Roučka
Lokomotivy T679.1473 a 267 míjejí bývalé křížení dráhy z Kladna do Kladna Ostrovce s vlečkou na důl Max. Bagr zrovna rozebírá opěry vlečkového mostu. 29. 3. 1976 GPS: 50.1399967N, 14.0863097E
Autor: Petr Ovsenák
Z vlečky dolu Max vybíhaly také vlečky k sídlišti Jih, známým kladenským věžákům, a k teplárně Rozdělov.
Autor: sbírka Jana Jilmy
V Rozdělově vlečka dolu Max podcházela pod teplovodem. GPS: 50.1418842N, 14.0797894E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Lokomotiva jedoucí z dolu Max opouští zářez u Rozdělova GPS: 50.1506950N, 14.0674431E
Autor: foto František Pošta, sbírka Tomáše Roučka
Mezi Rozdělovem a Libušínem vedla trať na důl Max v dlouhém hlubokém zářezu. GPS: 50.1517586N, 14.0646322E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Zářez mezi Rozdělovem a Libušínem lemují hraniční kameny. Je ale otázkou, zda jsou to hraničníky dráhy nebo polesí.
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Zářez vlečky k dolu Max je dnes velmi zarostlý GPS: 50.1533503N, 14.0606786E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Přes zářez vlečky dolu Max se dodnes dochovaly dva mosty. GPS: 50.1533503N, 14.0606786E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Na konci zářezu mezi Rozdělovem a Libušínem trať přecházela po kamenném mostě s cihlovou klenbou GPS: 50.1548403N, 14.0568658E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Zářez u Rozdělova v době provozu vlečky na důl Max GPS: 50.1545378N, 14.0576047E
Autor: foto František Pošta, sbírka Tomáše Roučka
Rozdělovský zářez vlečky dolu Max měří téměř kilometr. Od Libušína jsou vidět i dva kamenné mosty, které jej přetínají. V minulosti mezi nimi stál ještě jeden dřevěný. GPS: 50.1546897N, 14.0572547E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Důl Max na snímku ze začátku 20. století GPS: 50.1603494N, 14.0574331E
Důl Max na snímku ze začátku 20. století GPS: 50.1603494N, 14.0574331E
Kamenné Žehrovice. Zářez je těleso vlečky k dolu Wannieck, uprostřed je vlečka k dolu Tuchlovice, přestavěná na vlečku, vpravo je těleso Buštěhradské dráhy, za ní ještě koleje vlečky dolu Schöller. GPS: 50.1406000N, 14.0333575E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Vlečka k dolu Wannieck vedla v posledních letech provozu po dělených pražcích. GPS: 50.1406000N, 14.0333575E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Vlečka dolu Wannieck od stanice Kamenné Žehrovice poměrně prudce klesala. Vlevo za zábradlím je těleso vlečky dolu Tuchlovce. GPS: 50.1419133N, 14.0289589E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Klenutý propustek vede pod Buštěhradskou drahou a vlečkou dolu Schöller, překladový pod vlečkou dolu Tuchlovice. Ústí do zářezu vlečky dolu Wannieck GPS: 50.1419133N, 14.0289589E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Detail pražce vlečky dolu Wannieck GPS: 50.1419133N, 14.0289589E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Zbytky kolejí vlečky dolu Wannieck v Srbech, 7. 4. 1996 GPS: 50.1425958N, 14.0264911E
Autor: Jan Jilma
Poslední dochovaný kilometrovník vlečky dolu Wannieck
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
V mohutném náspu vlečky k dolu Wannieck je vybudován podjezd pro silnici do obce Srby. GPS: 50.1401839N, 14.0238681E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Areál dolu Wannieck v Srbech na snímku z počátku 20. století GPS: 50.1359700N, 14.0316906E
Lokomotiva CS 500 v Kamenných Žehrovicích vjíždí na vlečku dolu Tuchlovice, 25. 11. 1974. GPS: 50.1404194N, 14.0351761E
Autor: Petr Ovsenák
Lokomotiva T448.0797 na vlečce dolu Tuchlovice, 8. 3. 1997 GPS: 50.1404953N, 14.0341356E
Autor: Jan Jilma
Vlečka dolu Tuchlovice je stále lemována původními kilometrovníky.
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Lokomotiva CS 500 v čele nákladního vlaku s uhlím míří od dolu Tuchlovice do Kamenných Žehrovic, 26. 11. 1974. GPS: 50.1433625N, 14.0255631E
Autor: Petr Ovsenák
Lokomotiva CP 600 na postrku vlaku s uhlím ve směru od dolu Tuchlovice do Kamenných Žehrovic, 27. 11. 1974 GPS: 50.1433625N, 14.0255631E
Autor: Petr Ovsenák
Lokomotiva CP 600 veze uhelný vlek z dolu Tuchlovice do stanice Kamenné Žehrovice, 29. 11. 1974 GPS: 50.1441994N, 14.0241683E
Autor: Petr Ovsenák
Vlečka dolu Tuchlovice byla v říjnu 2001 ještě sjízdná. GPS: 50.1447272N, 14.0233906E
Autor: Jan Jilma
Poslední most přes vlečku dolu Tuchlovice GPS: 50.1447358N, 14.0233583E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Poslední most přes vlečku dolu Tuchlovice je stále očouzen dýmem parních lokomotiv. GPS: 50.1447358N, 14.0233583E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Vlečka dolu Tuchlovice je stále lemována původními kilometrovníky.
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Vlečka dolu Tuchlovice byla v říjnu 2001 ještě sjízdná. GPS: 50.1500486N, 14.0050764E
Autor: Jan Jilma
Betonový most přes Loděnici na vlečce dolu Tuchlovice GPS: 50.1496114N, 14.0041711E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Podél vlečky dolu Tuchlovice se válejí zapomenuté pražce.
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Všechny mosty a propustky na bývalé vlečce dolu Tuchlovoice jsou opraveny. GPS: 50.1428931N, 14.0021153E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Bývalá vlečka dolu Tuchlovice na leteckém snímku. V pozadí halda dolu, uprostřed největší stavba na trati, ocelový most přes dálnici D6. GPS: 50.1402675N, 14.0017464E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Všechny mosty a propustky na bývalé vlečce dolu Tuchlovice jsou opraveny. GPS: 50.1410778N, 14.0021742E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Největší staba kladenských vlečných drah, ocelový most přes dálnici D6 GPS: 50.1402561N, 14.0018042E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Největší staba kladenských vlečných drah, ocelový most přes dálnici D6 GPS: 50.1402561N, 14.0018042E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Největší staba kladenských vlečných drah, ocelový most přes dálnici D6, byla postavena v roce 1986. GPS: 50.1402561N, 14.0018042E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Administrativní budova dolu Nosek (Tuchlovice) v roce 1971 GPS: 50.1281367N, 13.9911356E
Na bývalém parkovišti dolu Tuchlovice jsou složené pražce z vlečky. GPS: 50.1282592N, 13.9906783E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Dva Papoušci, lokomotivy 476.051 a 476.05, dosloužili na dole Nosek Tuchlovice jako vytápěcí kotle. Měli vyvázanou třetí nápravu a místo ní byl dopravník na popel, 10. 10. 1981 GPS: 50.1266892N, 13.9951631E GPS: 50.1266892N, 13.9951631E
Autor: Karel Šlechta
Dva Papoušci, lokomotivy 476.051 a 476.05, dosloužili na dole Nosek Tuchlovice jako vytápěcí kotle. Měli vyvázanou třetí nápravu a místo ní byl dopravník na popel, 10. 10. 1981 GPS: 50.1266892N, 13.9951631E
Autor: Karel Šlechta
Kolejiště dolu Tuchlovice v říjnu 2001 GPS: 50.1274356N, 13.9963967E
Autor: Jan Jilma
Lokomotivní remíza v areálu dolu Tuchlovice v říjnu 2001 GPS: 50.1266892N, 13.9951631E
Autor: Jan Jilma
Místo dolu Tuchlovice je dnes solární elektrárna nebo volná pláň. GPS: 50.1269436N, 13.9950636E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Památník na těžbu na dole Tuchlovice GPS: 50.1269436N, 13.9950636E
Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz
Mapa kladenských uhelných vleček
Autor: mapy.opevneni.cz