ZANIKLÉ TRATĚ: Kladensko-nučická dráha odvezla do hutí miliony tun materiálu

  • 7
Dnešní Zaniklé tratě se zaměří na dráhu, která měla zásadní vliv na rozvoj průmyslu v českých zemích, a to i přesto, že na ní nefungovala veřejná osobní doprava. Během 110 let své existence krmila tato trať ve středních Čechách hutě rudou, vápencem a také uhlím. Vydejte se s námi po stopách Kladensko-nučické dráhy.

Snad žádná průmyslová železnice se nestala takovou legendou jako 32 kilometrů dlouhá Kladensko-nučická horní dráha.

Když se ve 40. letech 19. století začalo na Kladensku těžit černé uhlí a v okolí nedalekých Nučic železná ruda, rozhodli se nejvýznamnější průmyslníci té doby, bratři Kleinové a Adalbert Lanna, založit Kladenské kamennouhelné a později i železářské těžařstvo.

Se stavbou první vysoké pece ale vyvstal problém. Zatímco uhelné doly byly v blízkosti hutě, ruda a vápenec se musely dovážet zhruba 20 kilometrů koňskými povozy.

Toho si byli Lanna a Kleinové vědomi, a proto v září 1854 zažádali o koncesi ke stavbě železnice od nučických rudných dolů ke kladenským železárnám.

První vlak po trati mezi Kladnem a Hořelicí projel v lednu 1858. Trať začínala v areálu Vojtěšské huti ve stanici Kladno-Prádlo, pokračovala ostrým stoupáním ke stanici Vejhybka, kde odbočovala spojka k Buštěhradské dráze. 

Následovala nejunikátnější část KND, hláska Křižovatka, místo, kde se protínala Kladensko-nučická s Buštěhradskou drahou.

Protože Buštěhradka byla původně koňskou a KND parostrojní dráhou, byla jí průmyslová železnice nadřazenou, což znamenalo, že i rychlíky na trati Praha - Chomutov musely před Křižovatkou zpomalit a dát přednost vlakům s rudou.

Tato nadřazenost vydržela až do konce KND v roce 1968. Zrušen byl úsek mezi Kladnem a Hořelicí, trať z Hořelice k lomům Mořina se změnila na vlečku a funguje dodnes. 

Zbylo z KND vůbec něco?

Kladensko-nučická dráha postrádala větší umělé stavby, přesto je pozoruhodné, že je její trasování i po více než půlstoletí od zrušení v krajině znát.

Ve 24. dílu Zaniklých tratí vás zavedeme do původní výtopny KND a ukážeme vám zbytky dráhy na území Kladna, kde vlaky jezdily až do 90. let 20. století. Podíváme se na místo někdejší hlásky Křižovatka, proletíme se nad někdejší tratí za Červeným Újezdem a zjistíme také, co se stalo s některými strážními domky.

Původní výtopna KND, dnes remíza AWT v areálu Vojtěšské huti. GPS: 50.1471397N,...
Místo původního nádraží Kladno Prádlo, faktický začátek Kladensko-nučické...
Mostek Kladensko-nučické dráhy před křížením s Buštěhradskou drahou u hlásky...

Dochované památky na Kladensko-nučické dráze

Průvodci dnešním dílem se stali největší odborníci na tuto trať, železniční historikové Karel Zeithammer a Jindřich Rachota.

Mapa zaniklého úseku Kladensko-nučické horní dráhy

Pokud vás zajímá, jak vypadá provozní část Kladensko-nučické dráhy z Mořiny do Hořelice, máme pro vás dobrou zprávu. Už příští týden vám tento úsek ukážeme z pohledu strojvedoucího, v pořadu Na co zírá mašinfíra.

Líbí se vám náš seriál? Chtěli byste nám s ním pomoci? Máte doma fotografie nebo amatérské záběry zaniklých tratí z doby jejich provozu?

Aktuálně sháníme historické snímky dráhy Kadaňský Rohozec - Doupov, Moravské Uhřice - Ždánice, Nezamyslice - Morkovice a Přibyslav - Žďár nad Sázavou. Napište nám a podělte se o svoje poklady, rádi je s uvedením zdroje uveřejníme. Pište na e-mail: zanikletrate@idnes.cz.