Moravský Beroun a Dvorce na Moravě byly odjakživa součástí obchodních stezek. Když se ale v roce 1872 stavěla železnice z Olomouce do Krnova, přes Dvorce nevedla.
Dvorecké to samozřejmě rozčílilo, a tak se začali snažit alespoň o vybudování lokální trati buď do Moravského Berouna, do stanice Ondrášov, nebo na druhou stranu, do Budišova nad Budišovkou.
C. k. úřady sice souhlasily s první variantou, spočítaly si ale, že se normálněrozchodná trať nevyplatí. Začala se tedy stavět úzkokolejka o rozchodu 760 mm.
Do země se poprvé koplo na jaře 1898 a koncem roku už bylo hotovo. Kromě velkého mostu hned za nádražím v Ondrášově, se na trati nemusely budovat velké stavby a ani zemní práce nebyly velkého rozsahu. Trať byla dána do provozu 31. prosince 1898.
Provoz byl ale od počátku velmi slabý, s různými obměnami se ustálil na třech párech smíšených vlaků denně. Nesplnilo se ani očekávání Rakouských státních drah, osobní ani nákladní doprava nebyla výdělečná. V zimě navíc trať často zasypávaly přívaly sněhu, a tak musely být vlaky odřeknuty.
Zaniklá trať 191 Ondrášov - Dvorce |
Když se ve dvacátých letech 20. století začaly zavádět autobusy ve stejném směru jako vlak, odliv cestujících zesílil. Následná hospodářská krize konec dráhy jenom uspíšila. V srpnu 1933 vyjely naposledy nákladní vlaky, 7. září vlaky osobní. O tři roky později byly vytrhány koleje.
Překvapení na zaniklé trati
Když se drážní archeolog vypraví na dráhu zrušenou před více než 85 lety, obvykle nemá přehnaná očekávání. O to více je potěšen, pokud toho najde tolik jako na trati 191.
Především, všechny výpravní budovy, kromě jedné zastávky, stále stojí a jsou ve velmi slušném stavu. Z Moravského Berouna až do Dvorců stále existuje souvislé těleso dráhy, a to i na katastrálních mapách.
Kamenný obloukový most nad říčkou Bystřicí využívají místní jako zkratku na nádraží. 49.7846122N, 17.4341031E
Pozemky pod tratí stát neprodal soukromníkům, patří městu Moravský Beroun, obci Dvorce, Lesům ČR a Olomouckému arcibiskupství. No a protože dráha zůstala v podstatě celistvá, dochovaly se na ní i drobné stavby.
V reportáži uvidíte, v jakém stavu je největší most na trati se světlostí 10 metrů, objevíte s námi kamennou zeď ukrytou v hlubokém křoví, projdete se po náspech, které odkryla kůrovcová kalamita. Podíváme se také na zbytek výtopny ve Dvorcích a na dobových fotografiích porovnáme, jak vypadala dříve.
Ondrášovka jako fenomén
Úzkokolejka z Ondrášova do Dvorců se i přes svoji krátkou existenci stala obrovským fenoménem. Modeláři ji staví ve všech různých měřítkách. Na dohled od zrušené tratě, v osadě Čabová, jsme navštívili zahradní železnici v měřítku 1:4, která si bere Ondrášovku za svůj vzor, a to včetně parní lokomotivy U37.002.
Nádraží v Moravském Berouně. Sbírka: Karel Šlechta 49.7947172N, 17.4496019E
Na výstavě na pražském smíchovském nádraží jsme natočili zase modulovou železnici se zastávkou Rejchartice a koncovou stanicí Dvorce na Moravě i s výtopnou.
Líbí se vám náš seriál? Chtěli byste nám s ním pomoci? Máte doma fotografie nebo amatérské záběry zaniklých tratí z doby jejich provozu? Aktuálně sháníme historické snímky dráhy Kadaňský Rohozec - Doupov, Čejč Ždánice a Nezamyslice - Morkovice a Přibyslav - Žďár nad Sázavou. Napište nám a podělte se o svoje poklady, rádi je s uvedením zdroje uveřejníme. Pište na e-mail: zanikletrate@idnes.cz.
