Umrlcova nevěsta i ohlasy ze záhrobí. Opravdu ve Velharticích straší?

  • 8
Obec Velhartice nedaleko Klatov bývá v sezoně vyhledávaným cílem turistů, kteří zhusta směřují ke zdejší zřícenině gotického hradu. Ten ovšem milovníci tajemna, záhad a strašidelných historek nechávají zcela bez povšimnutí. Jejich kroky vedou v zimě i v létě k oprýskané bráně zdejšího hřbitova s kostelem sv. Máří Magdalény, kde podle některých sídlí samo zlo.

Na místo, kde se ani skeptici neubrání podivným pocitům stísněnosti, vás dovede malá odbočka ze silnice 1718, jež na jihozápadě míjí poslední velhartické domky. Ať už v tom mají prsty zlé síly, nebo ne, zdejší malý hřbitov s kostelíkem působí notně opršele.

Hroby se k sobě tisknou hodně zblízka, takže mezi nimi stěží projdete, my se navíc brodili po kotníky v rozpouštějícím se sněhu. Odpolední únorové slunce nedávalo žádný velký prostor k strašidelným představám.

Přitom se tu v minulosti prý odehrála nejedna hrůzná události. Jedna z nich dokonce zakotvila i v učebnicích literatury. Pamatujete?

„Hoj, má panenko, tu jsme již! Nic, má panenko, nevidíš?“ - „Ach proboha! Ten kostel snad?“ - „To není kostel, to můj hrad!“ - „Ten hřbitov - a těch křížů řad?“ - „To nejsou kříže, to můj sad!“ - „Hoj, má panenko, na mě hleď a skoč vesele přes tu zeď!“

Zamilovaná zombie i záhadná tvář

Kostel sv. Máří Magdalény s oprýskanou fasádou údajně sehrál stěžejní úlohu v příběhu o mrtvém vojákovi a k smrti vyděšené nevěstě, jak jej sepsal Karel Jaromír Erben v baladě Svatební košile.

Traduje se, že mládence pohřbeného na velhartickém hřbitově oživil jeho sok v lásce, který se nemohl smířit s tím, že ho vojákova dívka zarputile odmítá. Aby se jí pomstil, vyvolal mrtvého z hrobu, a ten si pro svou milou došel a ubohou dívku zamkl v kostele.

Tím však výčet velhartických záhad zdaleka nekončí. Nejvíce negativní energie se prý soustřeďuje v kamenném kříži, který je zasazený do dlažby v bočním vchodu do kostela.

Ovšem tou nejnápadnější, viditelnou dokonce i ze silnice vedoucí z Velhartic na Nemilkov, je dívčí tvář ve štítu kostela. Tvoří ji několik zvláštních skvrn, které podle pamětníků údajně nikdy nemizí. Dokonce ani nová fasáda, které se kostel dočkal naposledy v 50. letech minulého století, dívčí obličej neskryla. Po několika dnech opět vystoupila.

Kostel sv. Máří Magdalény ve Velharticích s dívčí tváří na štítu.

Zchátralý svatostánek v péči nadšenců

„Náš kostel je téměř o století starší než velhartický hrad,“ upozorňuje na vzácnost budovy Jan Löffelmann, předseda občanského sdružení za záchranu kostela Maří Magdalény ve Velharticích, které vzniklo před osmi lety.

Tehdy byl stav svatostánku naprosto havarijní, a protože do něj zatékalo, začali místní nadšenci novou střechou. „V současné době se opravují okna a zpracovává se projekt na rekonstrukci interiéru, kde se nachází raritní zavěšená dřevěná klenba,“ dodává inženýr Löffelmann.

„Teprve pak přijdou na řadu exteriéry, včetně omítnutí štítu kostela, takže se uvidí, zda tam ta tvář zůstane.“

Hřbitov ve Velharticích - tady se odehrává balada Svatební košile Karla...
Hřbitov ve Velharticích láká milovníky záhad v každé roční době.

Hřbitov ve Velharticích láká milovníky záhad v každé roční době.

Jakkoli předseda spolku připouští existenci záhadného dívčího obličeje, o tom, že by snad v kostele strašilo, nechce slyšet. Ani pracovníci firem, kteří zde pracovali, prý v budově či na hřbitově žádné strašidlo nepotkali.

„Nemohu ani říci, že bych v místě cítil nějakou negativní energii, jak se říká,“ dodává Jan Löffelmann.

Jediné negativní působení tu měli podle něj na svědomí zloději. V 90. letech minulého století byl totiž kostel vykraden a až na sv. Jana Nepomuckého někdo všechny obrazy vyříznul z rámů a odnesl.

V současné době zdobí interiér kostela obrazy velhartického rodáka Václava Koželuha.

Ztratily se i ozdoby na oltáři. Nyní zdobí interiér modernější obrazy velhartického rodáka Václava Koželuha. Kostel je v současnosti pro veřejnost uzavřený a střeží ho elektronický systém.

Co zjistili milovníci záhad?

Na hřbitov a do kostela sv. Máří Magdalény ve Velharticích se před několika lety vybaven záznamovou technikou vydal také Paranormal tým z. s. společně se skupinou VTPJ (Vyšetřovací Tým Paranormálních Jevů).

Motivací k výzkumu bylo podle zakladatele a koordinátora Paranormálního týmu Ondřeje Bezoušky poznat lokalitu, která inspirovala K. J. Erbena k sepsání jednoho z nejstrašidelnějších příběhů, jaké tuzemská poezie a literatura zná.

Uprostřed léta vypadal velhartický hřbitov jako kterékoliv jiné venkovské místo odpočinku.

„Zakládáme si na tom, že když provádíme výzkum, snažíme se být maximálně objektivní, až skeptičtí. Velhartický hřbitov se však stal unikátem, který nahrává všem fanouškům paranormálních jevů,“ řekl iDNES.cz Ondřej Bezouška.

On a jeho přátelé se totiž 10. července 2014 ve 3:33 hodin ráno stali svědky toho, kdy po opakovaných výpadcích autobaterie (která, ač plně nabitá, hlásila opak) došlo uvnitř kostela ke kinetické anomálii.

Z místa od kůru, kde v tu dobu nikdo nebyl, přilétl kamínek směrem k hlavnímu oltáři a dopadl do uličky mezi lavicemi. Účastníci akce potvrzují, že jeho let nebyl vertikální, ale horizontální (jako by ho někdo hodil).

„To vše zachytilo několik přístrojů,“ dodává Ondřej Bezouška. „A pár vteřin poté se ozvaly tři hlasité kroky, jakoby někdo chodil po klenbě kostela, kde jsme měli také umístěnou kameru, která ale nikoho nezaznamenala.“ I přes to všechno si prý členové Paranormal týmu nemyslí, že ve Velharticích straší duchové.

„Závěry z našeho výzkumu objektivně říkají, že se tam odehrávají nějaké fyzikální anomálie, které pro nás nemají racionální původ,“ vysvětluje Bezouška. „Říci, že za nimi stojí duchové, by bylo nezodpovědné, neboť danou událost nedoprovázela inteligentní nehmotná lidská substance, která by nám proplula před kamerou.“

Členové Paranormal týmu se vypravili do kostela sv. Máří Magdalény ve...
Členové Paranormal týmu se vypravili do kostela sv. Máří Magdalény ve...

Členové Paranormal týmu se vypravili do kostela sv. Máří Magdalény ve Velharticích v létě 2014 vyzbrojeni nahrávací technikou.

Ať už patříte mezi fanoušky záhad a strašidelných příběhů, nebo vás prostě jen zajímá historie a rádi poznáváte zajímavá místa naší země, určitě se zajeďte do tajemstvími opředených Velhartic podívat.

Koneckonců i skeptická autorka tohoto článku uznává, že na tom všem asi něco bude. Při pořizování snímků dívčiny tváře ve štítu kostela se mi třikrát po sobě vypnul fotoaparát, ačkoli baterie byla nejméně z půlky nabitá. Náhoda? Nemyslím si...