Dosud byl zkoumán hlavně dopad skleníkových plynů, které do atmosféry vypustí lidé spalující fosilní paliva a produkující metan při zemědělské výrobě. Metan a oxid uhličitý, který se uvolňuje při spalování uhlí, plynu či produktů z ropy - to jsou dva hlavní plyny, které vyvolávají "skleníkový efekt".
Zatím se soudilo, že do konce století vzroste teplota o 1,4 až 5,8 stupně. Dva mezinárodní týmy, které zkoumaly zpětnou vazbu mezi skleníkovými plyny a oteplováním, však tvrdí, že do roku 2100 vzroste průměrná teplota o 1,6 až 6 stupňů, ale možná i o 7,7 stupně.
Led taje hlavně v Arktidě
"Odhady budoucího oteplování, které opomíjejí tyto efekty (zpětné vazby - pozn. red.), bude možná nutné zvýšit asi o 50 procent," konstatoval Martin Scheffer z univerzity v nizozemském Wageningenu, který vedl evropský výzkumný tým. Zpráva mezinárodních týmů bude zveřejněna v americkém odborném listu Geophysical Research Letters.
Obavy posiluje i nová studie pro australskou vládu, podle níž k urychlenému nárůstu teplot přispěje i tání sněhu a ledovců ve vysokých horách, a zejména v Arktidě. Temná masa země a vody bude totiž přijímat daleko více sluneční energie než dnešní ledovce, které z větší části odrážejí sluneční paprsky zpátky do vesmíru. "To povede k dalšímu oteplování," argumentuje australská zpráva.
Ten proces nezmění ani vývoj Antarktidy. Ve středu tohoto kontinentu narůstá tloušťka sněhové a ledové přikrývky. Celková plocha zalednění se však nezvětšuje, a tak nenarůstají ani plochy s vysokou schopností odrážet sluneční světlo.
Klimatologové opakovaně varují před oteplováním, které může podle nich prudce a nepředvídatelně změnit naše životní prostředí.
S růstem teplot se totiž nemění jen nároky na klimatizaci nebo pracovní podmínky pro zemědělce. Otevírají se tak mimo jiné i nové cesty k šíření nemocí.
