Na její výzdobě se podíleli malíř Jan Karel Kovář, malíř František Lichtenreiter, sochař Karel Josef Hiernl a truhlář Johann Sichtmüller. "Kladenské panství koupili v roce 1705 od Anny Marie Františky velkovévodkyně Toskánské břevnovští benediktini za 140 tisíc zlatých rýnských. Stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer sice už v roce 1728 zpracoval plány na přestavbu zchátralého renesančního zámku, k realizaci ale z neznámých důvodů nedošlo," připomněl dávnou historii kladenského zámku ředitel muzea Zdeněk Kuchyňka.
Teprve koncem 30. let 18. století začala přestavba sídla, při níž byla do patra jihozápadního křídla umístěna opatská kaple. "Podle chronogramu v kartuši držené andílkem nade dveřmi byla kaple dokončena v roce 1740. Po 261 letech ji tedy můžeme opět vidět tak, jak ji znal tehdejší opat Benno Löbl," poznamenal Kuchyňka.
Restaurování kaple svatého Vavřince v kladenském zámku začalo v roce 1998. Restaurátoři sice už pět let předtím odkryli původní nástěnné malby Jana Karla Kováře, peníze na jejich obnovu ale vedení muzea dlouho shánělo marně. Souběžně s obnovou interiéru kaple, financovanou městem, bylo zahájeno restaurování veškerého mobiliáře, který je součástí sbírek muzea.
V roce 1998 byl restaurován nástavec s obrazem Benediktinské Panny Marie, hlavní obraz Svatého Vavřince, barokní sekretář od Johanna Sichtmüllera a lavice. V roce 1999 začalo restaurování architektury oltáře a plastiky andílků a sochy sv. Vintíře a sv. Prokopa. Poslední ze dvou hlavních oltářních plastik dokončili restaurátoři letos. "Svatovavřinecká kaple patří k nejkrásnějším památkám, které nám v Kladně po předcích zbyly. Její obnova přišla na osm set tisíc korun. Více než polovinu těchto peněz zaplatili kladenští radní," dodal Zdeněk Kuchyňka.
