Nádraží Liberec (0 m)
Na libereckém nádraží se pohodlně posaďte do motoráku RegioSpider, v němž je díky klimatizaci cesta příjemná za jakéhokoliv počasí. A kam si ve vlaku sednout? Napravo, nebo k oknu po levé straně?
Zajímavostí je kolem tratě dost po obou stranách a z velkoprostorového motoráku je dobrý rozhled, ať už sedíte kdekoliv. Už u libereckého nádraží se vám nalevo ukáže Ještěd s hotelem a vysílačem. Tedy pokud tomu nebudou vadit mraky nebo mlha. Výhledy na pěkně zvlněnou krajinu se nabízejí skoro po celou cestu.
Kosmická krása nad Libercem (70 m)
V roce 1963 vyhořel na Ještědu hotel s rozhlednou. Soutěž na novou dominantu Ještědu vyhrál návrh architekta Karla Hubáčka. Stavba unikátního hotelu s televizním vysílačem byla dokončena v roce 1973.
Za svůj projekt získal architekt Hubáček od Mezinárodní unie architektů prestižní Perretovu cenu a v roce 2000 byl tento futuristický klenot vyhlášen Stavbou století ČR.
Kolem přehrady Fojtka (9,9 km)
Fojtecká přehrada u Mníšku u Liberce byla vybudována v letech 1904 až 1906 v reakci na ničivé povodně, které tuto oblast postihly v roce 1897. Dnes tato vodní nádrž nejen chrání před záplavami, ale v létě slouží také jako koupaliště s nudistickou pláží.
Protože se v přehradě hojně vyskytují lososovité ryby, vyhledávaná je i rybáři. Kolem přehrady vede pěší stezka a výletníci se mohou občerstvit v restauraci s vyhlídkovou terasou.
Tunel pod Oldřichovským sedlem (15 km)
Vlak projíždí na trati dvěma tunely. Tím delším, 529 metrů dlouhým Mníšeckým tunelem (dříve se také používal název Hemrišský tunel) zdolává železnice Oldřichovské sedlo.
Na skále vlevo od libereckého portálu tohoto tunelu je umístěna pamětní tabulka připomínající tragické úmrtí dělníka Pietra Pojera, který zahynul při ražbě tunelu 9. 12. 1873. Spodní vody neblaze působily na stav tunelu, a tak musel být už několikrát opravován.
Novobarokní kostel v Raspenavě (20,6 km)
Dominantou města Raspenavy je novobarokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, postavený v letech 1906–07. Původně v Raspenavě stával raně gotický kostelík, jehož existenci potvrdil archeologický nález v roce 2012.
Výstavbu nové svatyně financoval místní továrník Gustav von Richter. Nachází se u ní také novogotická hrobka rodiny Richterů, kterou vyprojektoval v roce 1895 Franz von Neumann, autor radnic v Liberci a ve Frýdlantu.
Frýdlantský hrad a zámek (25,6 km)
Ve Frýdlantu stojí na mohutném čedičovém ostrohu nad říčkou Smědou jedinečný areál gotického hradu a renesančního zámku. Jde o jeden z nejrozsáhlejších památkových objektů u nás.
Nejstarší a zdaleka viditelnou částí bývalého šlechtického sídla je 49 metrů vysoká válcová věž – tzv. Indica. Sloužila původně jako strážní věž na obchodní stezce, až později k ní byl přistavěn hrad. Přístupná je jen několikrát do roka.
Podstávkové domy ve Višňové (34,2 km)
Chloubou obce Višňová je několik podstávkových stavení hornolužického typu. Jde o unikátní spojení slovanské roubené a německé hrázděné konstrukce. Jinde než na Liberecku takové domy u nás nenajdete.
Podstávkové domy ve Višňové
U Višňové se také nacházejí tzv. Pohanské kameny – skupina mohutných žulových balvanů s mísovitými prohlubněmi. S kameny je spojováno několik pověstí. Od nádraží ve Višňové vás k nim dovede zelená turistická značka (1,5 km).
Nádraží Černousy (39,2 km)
Nejstarší písemná zmínka o obci je z roku 1385, kdy je zmiňován místní šlechtic Heynecke z Černous. Obec byla po dlouhá léta v držení různých rodů drobné venkovské šlechty. Za návštěvu rozhodně stojí kaple sv. Jana Nepomuckého, barokní zámeček a přírodní rezervace Meandry Smědé. V Černousích náš výlet končí, dál do Polska už smí jen nákladní vlaky.
Autor: Aplikace Vlakem na výlet
