Nádraží Klatovy (0 m)
V Klatovech vás upoutá velká nádražní budova, postavená v 50. letech minulého století podle projektu Josefa Dandy, který je mj. autorem podobných staveb v Třinci, Pardubicích nebo Chebu. Původní výpravní budova stála v Klatovech opodál a byla na konci druhé světové války zničena při spojeneckém náletu.
Kostel sv. Martina na Hůrce (1,6 km)
Na západní straně kopce Hůrky (původně Dubové Hůrky) byl ve 13. století postaven farní kostel obce Beňovy, která byla založena dříve než Klatovy.
Gotický kostelík se v roce 1599 stal klatovskou svatyní a o její udržování se starali poustevníci žijící na Hůrce.
Kvůli nedostatku peněz na opravy kostel chátral, až přestal být využíván k církevním účelům. V letech 1735 až 1748 byl na jeho místě postaven nový, větší barokní kostel také zasvěcený sv. Martinovi.
Zřícenina hradu a zámek Klenová (9,3 km)
V Klenové stál hrad už ve 13. století. K jeho majitelům patřil Jiří Harant z Polžic a Bezdružic. Jak se traduje, právě na Klenové se mu narodil syn Kryštof, z něhož se stal významný renesanční myslitel a politik.
V roce 1832 koupil opuštěný hrad hrabě Eduard Stadion a na místě jižního opevnění nechal postavit zámek a celý areál upravil do současné romantické podoby. Park mezi zámkem a zříceninou hradu slouží jako galerie moderních plastik pod širým nebem.
Žakova kaplička v Zelené Lhotě (25,7 km)
V 70. letech 19. století pracovali na stavbě železnice dělníci z různých částí Rakouska-Uherska a Itálie, tzv. barabové. Jeden z nich, Ital Dominico Latini, přezdívaný Žako, se vydal zimní nocí od rozestavěného tunelu do nedaleké Zelené Lhoty.
Ve sněhové vánici však zabloudil. Jen náhodou neumrzl a našel cestu do strážního domku. Šetřil a za nějaký čas nechal u strážního domku jako poděkování za svou záchranu postavit dřevěnou kapličku.
Třísetletá lípa na Brčálníku (37,6 km)
V horské osadě Brčálník u Hojsovy Stráže roste několik památných stromů. Pozoruhodná je především asi třísetletá lípa velkolistá, která stojí mezi železniční tratí a místním hotelovým komplexem.
Mohutný strom s obvodem kmenu přes sedm metrů je pro svůj věk i jako dominanta krajiny chráněný státem od roku 1985. Na Brčálníku najdete také podobně starý jasan ztepilý a u hájovny mezi Brčálníkem a Hojsovou Stráží buk lesní.
Železniční tunel Špičák (39,5 km)
Dlouhou dobu byl železniční tunel Špičák dlouhý 1 747 metrů nejdelším na našem území. Budován byl v letech 1874 až 1876 a slavnostně otevřen v roce 1877.
Prvenství mu patřilo až do roku 2007, kdy byl předstižen o 11 metrů delším tunelem postaveným u obce Březno na trati Lužná u Rakovníka – Žatec – Chomutov (č. 124). Netrvalo to dlouho a i on byl sesazen čtyřkilometrovým tunelem u Ejpovic na Plzeňsku.
Obnovené pohřebiště barabů (43,9 km)
Mnoho dělníků, tzv. barabů, přišlo na stavbě nového rakousko-bavorského železničního spojení o život, a to hlavně při stavbě špičáckého tunelu. Část z nich byla pochována na malém hřbitově u tratě mezi Špičákem a Železnou Rudou.
Díky péči Železnorudského spolku bylo pohřebiště barabů v roce 2002 obnoveno. Místo posledního odpočinku tragicky zesnulých dělníků je označeno velkým dřevěným křížem a nechybí trojjazyčná informační tabule.
Nádraží Železná Ruda-Alžbětín (49,1 km)
Jízdu končí na společném česko-bavorském nádraží Železná Ruda-Alžbětín, na němž byl provoz obnoven po pádu železné opony 1. června 1991. Na nádraží najdete informační středisko národních a přírodních parků Šumavy.
Autor: Aplikace Vlakem na výlet
