Důl Skalka už přes deset let opatruje parta nadšenců, kteří ho postupně zpřístupňují veřejnosti. Desítky let zavřený důl dokázali uvést do stavu, že se v něm návštěvník nebrodí oranžovočerveným železitým bahnem a nemusí si na každý krok svítit baterkou.
Důl Skalka v Mníšku pod Brdy |
Do prostor samotné expozice vás doveze důlní vláček. Ještě předtím, než do něj nastoupíte, vyfasujete přilbu. Důl přece jen byl a je rizikovým pracovištěm.
Prohlídka návštěvníky zavede do osvětlených chodeb vysypaných kamením, přiblíží historii dolu i práci dávných i novověkých horníků. Nechybí ani expozice ukazující nářadí a nástroje, které se používaly před ukončením těžby v roce 1966.
V některých okamžicích se ocitnete až 150 metrů pod zemským povrchem. Na dně větrací jámy se podíváte, jak vypadá světlo na povrchu ve výšce 75 metrů nad vaší hlavou.
Hovorný průvodce svému řemeslu rozumí a je znát, že ví, o čem mluví. Zasvěceně hovoří o rozrůstání dolu v době Marie Terezie i jeho zlatém věku za vlastnictví Colloredo-Mannsfeldů.
Montánní společnostO důl Skalka se stará občanské sdružení Montánní společnost. Návštěvy dolu objednávejte na e-mailové adrese: monspol@seznam.cz |
Vysvětlí vám také, jak je možné, že byl důl znárodněn dávno před nástupem komunistů k moci a popíše, co se s ním dělo po komunistickém převzetí moci v roce 1948.
K této době se váže třeba příběh busty sovětského horníka, která zdobí jednu z důlních chodeb.
A určitě si prohlédněte i stroj, který má na svědomí několik vážných úrazů. Jeden horník dokonce zemřel bolestivou smrtí a dodnes se vypráví, že v důlních chodbách straší jeho bloudící nohy.
