Na jízdu po řekách by se podle asociace měla uplatňovat pravidla platná pro venkovní sportoviště. Dodržována tak musí být pravidla týkající se omezeného počtu lidí a také odstupu mezi nimi.
Na jednočlenném kajaku je tak jízda možná bez jakýchkoliv omezení, u dvoučlenných kánoí by s cizím člověkem měl být dodržen odstup dvou metrů. To by však u většiny turistických kánoí neměl být problém. Na raftech ovšem mohou spolu jet pouze členové jedné rodiny, odstup totiž na nich není možné dodržet.
Konec vodáků v Česku? Sucho mění zavedené zvyky na řekách |
Řeky už také mohou společně splouvat i skupiny až pěti kánoí s celkovým počtem deseti lidí. Právě možnost společného splouvání řek ve větším počtu lodí je podle asociace důležité kvůli bezpečnosti, pokud by se totiž samostatně plující loď dostala do potíží, neměl by její posádce kdo pomoci. Doporučena je jízda minimálně tří lodí.
Asociace také zdůraznila, že při jízdě by vodáci měli být zásadně bez roušky. Ta by totiž mohla zvyšovat riziko při případném převržení. Na břehu už je však opět povinná, stejně jako dodržování odstupu a neshlukování se do větších skupin.
Větší dopad má krize na jarní vodácké akce. Ty musely být kvůli koncentraci velkého počtu lidí zrušeny, včetně Memoriálu Václava Břízy na Divoké Orlici. Asociace doufá, že konání některých turistických závodů bude možné alespoň na podzim.
Mnohem více vodácký sport komplikuje pokračující sucho. Některé úseky řek mají už nyní velmi nízkou hladinu vody, situace je často podobná letním podmínkám. Například Lužnice v dolní části od Tábora, která byla dříve splavná celoročně, nemá už v dubnu dostatek vody. Nízký stav vody je také na dolní Otavě, dolní Sázavě, Divoké Orlici nebo Radbuze, které jsou na limitu pro splutí.
V létě se navíc situace nejspíš ještě zhorší. To podle asociace může ovlivnit vodácké kempy, restaurace, firmy i zaměstnanost v odlehlých regionech či letní tábory. Na řeky se podle asociace ročně vydává až 630 000 vodáků.