Tajemný poklad nikdy nikdo nenašel. Zatím. O hradu v Jestřebích horách se poprvé zmiňuje už Dalimilova kronika v roce 1279. Prvním majitelem byl Tas z významného rodu pánu erbu třmene, který v době, kdy měl být zavražděn (1304), zastával významný úřad královského podkomořího. Později hrad patřil pánům z Dubé.
Historie hradu skončila už v roce 1447. Tehdy ho koupila a pobořila slezská knížata, aby hrad nesloužil jako opěrný bod loupeživým bandám vysloužilých husitů.
Na památku schovanou uprostřed lesů nad řekou Úpou se zapomnělo. Hrad zarostl a postupně se změnil v pahorek. Mezi lidmi však začaly kolovat pověsti o tajemných podzemních chodbách a ukrytém pokladu. Podle jedné z nich objevilo jedno chudé děvče z Havlovic ve sklepení Vízmburku hromadu zlata a stříbra.
Pověsti inspirovaly v průběhu staletí hledače pokladů. Snahy dobrodruhů dokládají ve sklepení podpisy z poloviny 19. století. Nikomu se však zlato v podzemí najít nepodařilo.
Dlouhá desetiletí o zřícenině nikdo nevěděl, až v roce 1972 torzo hradu doslova vykopal ze země významný český archeolog a profesor Antonín Hejna při průzkumu se studenty. Vše bylo více než 500 let zavaleno a překryto troskami zavalené věže.
Kdo zbořil Vízmburk?Zboření Vízmburku popisují Staré letopisy české: „...všechna knížata slezská spolu s městy Vratislaví, Svídnicí, Zhořelcem, Budyšínem, Žitavou a dalšími městy, která jim patřila, vytáhli, a když mezi sebou sebrali peníze, vykoupili od pánů a zemanů hrady, ze kterých jim silně škodili a loupili, jako Vízmburk pana Jiříka Vízmburského z Dubé, Adršpach pana Hynka Červenohorského, Žacléř patřící kdysi panu Hanušovi z Varnsdorfu, Belver a Skály pana Jana Salavy. Hrady zaplatili hotovými penězi a pak je zbořili a zničili… Zdroj: wikipedia.org |
Při průzkumu se našla středověká keramika, hroty šípů a překvapivě také mince z 18. století. Hejnův objev se stal senzací evropského významu, dobový tisk nazval Vízmburk východočeskými Pompejemi. Archeologický průzkum skončil v roce 1984, v roce 2008 památka zahájila turistický provoz.
Sdružení pro Vízmburk postupně zříceninu opravuje a v posledních měsících je tu opravdu živo. V sobotu 21. listopadu tu byla slavnostně odhalena památní deska panu PhDr. Antonínu Hejnovi, který by se v tento památný den dožil sta let.
Momentálně na Vízmburku probíhá rozsáhlá rekonstrukce. Nová střecha, která nahradila provizorní zastřešení z konce 80. let na nevzhledné lešenářské konstrukci, je po půl roce téměř hotová. Náklady 19 milionů korun uhradily také rekonstrukci obvodového zdiva, sklepů a dostavění vyhlídkové plošiny na koruně věže.
Kameníci podle dobových fotografií a materiálů doplnili zdivo, zpracovali při tom 150 kubíků pískovce. Do jižního paláce vrátili kvádry červeného pískovce.
„Do konce roku budeme mít hotovo, Vízmburk se otevře na jaře,“ potvrdil místopředseda sdružení Jaroslav Balcar.
VIDEO: Řemeslníci budují střechy nad zříceninou Vízmburku
