Zahrada ze 17. století, která je součástí Valdštejnského paláce, nynějšího sídla horní komory, je protkána sítí mlatových cestiček. V obrazcích kolem čtyř kašen v zahradě bylo vysázeno téměř 4000 keřů, v západní části zahrady se objevily nové habrové stěny. Sedmnáct kaštanů, které byly nakaženy klíněnkou, nahradilo třicet nových stromů.
"Nechceme tady být jakousi erární pevností uprostřed Malé Strany," řekl předseda Senátu Petr Pithart. Podotkl, že zahrada bývala unikátní mimo jiné tím, že byla uzavřená.
Návštěvníci zahrady se mohou kochat restaurovanými sochami manýristy Adriana de Vriese, jejichž originály uloupili Švédové na sklonku třicetileté války. Obdivovat mohou také zvířecí obyvatele zahrady. Patří mezi ně kromě kachen páv se třemi pávicemi, ke kterým má v létě do opravované voliéry přibýt párek výrů. Bazén u Valdštejnské jízdárny je příbytkem karasů a kaprů, jejichž dravým sousedem se stal více než metrový sumec.
Obnova bazénu a skleníku stála 28 milionů korun. Další úpravy před unikátní salou terrenou, která poskytne prostor pro promenádní koncerty, vyčíslil senátní kancléř Pavel Pelant na 51 milionů korun. V plném lesku se zahrada představí po dokončení restaurátorských prací na umělé krápníkové stěně.
|
Zahrada bude přístupná mimo zimní přestávku denně od 10 do 18 hodin. |
Zahrada ze 17. století je součástí areálu horní komory a je druhou největší ve vnitřní Praze. Od roku 1634, kdy ji nechal zbudovat vojevůdce Albrecht z Valdštejna v manýristickém stylu, získala podobu v duchu romantismu a později baroka.
