Vila i kostel tak mají jedinečnou příležitost zařadit se mezi známé objekty, jakými jsou například Velká čínská zeď, pyramidy v egyptské Gíze, socha Svobody v New Yorku nebo zámek Versailles ve Francii.
Památky moderní architektury, mezi které oba navržené objekty patří, se v posledních letech stávají vyhledávanými cíli zejména pro zahraničních turisty. Zapsání by tak přivítali nejen odborníci, ale i lidé pracující v cestovním ruchu. "Centrum města je přeplněno turisty, a tak se snažíme cizincům ukázat, že Praha není jen Hrad a Staroměstské náměstí,“ říká průvodkyně Petra Mráčková.
Nové památky pro UNESCO
Obě pražské památky navrhuje na zápis do prestižního seznamu ministerstvo kultury. "Navržený plán zahrnuje dvanáct kulturních památek a památkově chráněných území,“ vysvětluje mluvčí ministerstva kultury Ludmila Kadrnková.
Stejný počet památek již Česká republika na seznamu má a patří s tímto číslem k nejúspěšnějším evropským státům.
Dalšími českými památkami, které se budou o prestižní zápis ucházet, jsou například středověký hrad Karlštejn, velkomoravská hradiště v Mikulčicích nebo horský hotel a vysílač na Ještědu.
Svět je může Praze závidět
Plečnikovo dílo, tajemný zámek Kafky
Jsou lidé, kteří Kostel Nejsvětějšího srdce páně na náměstí Jiřího z Poděbrad obdivují, ale i takoví, kterým zcela zevšedněl. Tím druhým případem je Věra Matesová z Vinohrad. Denně chodí kolem kostela na náměstí Jiřího z Poděbrad na nákupy, do práce nebo za zábavou.
"Když jsem byla malá a chodila kolem něj do školy, trochu jsem se ho bála. Spoustě lidí se nemusí líbit, ale pro mě je tak trochu symbolem Vinohrad,“ říká Matesová. "Dodnes mi ale trochu připadá jako tajemný zámek Franze Kafky,“ dodává.
Neobvyklým dojmem působící budova kostela zapůsobila také na filmaře. Natáčel se zde například známý český film Amerika.
Kostel Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad je dílem slovinského architekta Josipa Plečnika. Ten se proslavil jako hradní architekt prezidenta Masaryka a je autorem většiny prvorepublikových úprav Pražského hradu.
"Kostel je společně s úpravou hradních zahrad nejvýznamnějším Plečnikovým dílem,“ vysvětluje význam kostela Michal Zachař, ředitel pražského pracoviště Národního památkového ústavu.
Podle odborníků je kostel jednou z nejvýznamnějších světových sakrálních staveb 20. století. V jeho cestě na listinu památek UNESCO je však ještě jeden zádrhel. Kostel dosud nebyl vyhlášen národní kulturní památkou.
Strohá vila skrývá unikáty
Spolu s kostelem míří na seznam UNESCO i slavná Müllerova vila. Dům, který dodnes nese jeho jméno, si nechal postavit pro sebe a svou ženu Miladu v ulici Nad Hradním vodojemem ve Střešovicích významný český stavební podnikatel František Müller. Návrh vily i jejích interiérů svěřil význačnému rakouskému architektu Adolfu Loosovi.
"Stavba působí navenek velmi stroze, zajímavé je především její vnitřní členění do různých výškových úrovní, které jsou vzájemně propojeny schodištěm,“ vysvětluje kurátorka vily Maria Szadkowská. Návštěvníci dnes mohou obdivovat obývací pokoj s mramorovými obklady, mahagonovou jídelnu nebo knihovnu.
Života ve vile si však rodina Müllerova dlouho neužívala, po roce 1948 se do vily nastěhoval Ústav marxismu-leninismu.
Objekt byl přednedávnem rekonstruován do původní podoby z roku 1930 včetně nábytku a veškerých původních částí technického zařízení a nyní slouží jako muzeum a centrum architektury. Je v něm k vidění stálá expozice představující osobnost architekta Adolfa Loose a historii vzniku vily.
Na Müllerově vile je cenný především její interiér, který je zařízen ve funkcionalistickém stylu.
Česko v UNESCO* Praha, pražská památková rezervace o rozloze 866 hektarů, od r. 1992 |
