1 / 20
Turistika měla v Československu své pevné místo – od značených tras přes hory až po organizované rekreace u vody. Podívejte se na dobové snímky, které zachycují, jak lidé objevovali krásy země v době, kdy cestování mělo jiné tempo i kouzlo.
Autor: ČTK
Tradice české turistiky sahá až do roku 1888, kdy byl založen Klub českých turistů. Dodnes patří naše značení tras k těm nejlepším na světě.
Autor: ČTK
Účastníci setkání Svazu klubů mládeže vyrážejí na společnou procházku v Kryštofově Údolí u Liberce. Organizace sdružovala mladé lidi napříč Československem, podporovala jejich volnočasové aktivity, turistiku, kulturu i vzdělávání a vedla je k aktivnímu trávení času v přírodě i k zapojení do společenského dění. (13. května 1969)
Autor: ČTK
Za krásou československých hor jezdili turisté do Beskyd, zejména na slavné Pustevny. Jejich nejznámějšími stavbami byly Libušín a Maměnka, dřevěné secesní srubové stavby s bohatým dekorem typickým pro Valašsko, s restaurací. (1. září 1969)
Autor: ČTK
Na horské výšlapy si našla čas i tehdejší hlava státu. Prezident Ludvík Svoboda vyráží na túru ve Vysokých Tatrách. (31. října 1969)
Autor: ČTK
Vysoké Tatry byly symbolem aktivního odpočinku i prestižní destinací pro domácí turisty. (31. října 1969)
Autor: ČTK
Další oblíbenou oblastí v Československu byly Jeseníky. Ty lákaly návštěvníky svou malebnou krajinou a od roku 1969 se staly chráněnou krajinnou oblastí, což jejich atraktivitu ještě zvýšilo. (9. září 1976)
Autor: ČTK
Turisté před výšlapem na Praděd studují trasu na informační tabuli – plánování bylo základ každé túry. (9. září 1976)
Autor: ČTK
Milovníky historie i přírody lákal lovecký zámek Ohrada u Hluboké nad Vltavou. Expozice zámku přibližovala vývoj lesnictví, myslivosti a rybářství v českých zemích. (1. srpna 1981)
Autor: ČTK
V depozitářích Ohradského muzea bylo evidováno téměř sedmnáct tisíc exponátů, z nichž část byla přístupná návštěvníkům. Každoročně sem mířilo na sto tisíc Čechoslováků. (1. srpna 1981)
Autor: ČTK
Oblíbeným cílem školních výletů dětí z celého Československa byl Moravský kras. K největším lákadlům patřily Punkevní jeskyně. (1. června 1982)
Autor: ČTK
Nezapomenutelným zážitkem byla pro československé děti a studenty plavba po řece Punkvě, která uzavírala prohlídku jeskyní. (1. června 1982)
Autor: ČTK
Ideální podmínky pro rekreaci i vodní sporty nabízela v létě Lipenská přehrada. Na Lipně trávily dovolenou statisíce lidí, od rodin v chatkách po děti na pionýrských táborech. (1. srpna 1986)
Autor: ČTK
Pro uspokojení potřeb návštěvníků této rekreační oblasti byla vybudována četná ubytovací a stravovací zařízení, ve kterých se ročně vystřídalo na 450 tisíc rekreantů. Řada organizací zde měla také své podnikové chaty. (1. srpna 1986)
Autor: ČTK
Hora Kleť (1 087 m n. m.) v Blanském lese v Šumavském podhůří lákala tisíce turistů nejen výhledem, ale i sedačkovou lanovkou, která jim usnadnila výstup. (1. srpna 1986)
Autor: ČTK
Na vrcholu Kleti mohli turisté navštívit rozhlednu, horskou chatu i observatoř s mezinárodním významem. (1. srpna 1986)
Autor: ČTK
Mohutný gotický hrad Pernštejn, vypínající se v podhůří Českomoravské vrchoviny nad hlubokým údolím Nedvědičky, patřil v roce 1988 k nejnavštěvovanějším památkám. (1. srpna 1988)
Autor: ČTK
Denně Pernštejn navštívily tisíce lidí a hrad dokázal přivítat až 23 výprav denně. (1. srpna 1988)
Autor: ČTK
Statisíce turistů navštívily každoročně v rámci své dovolené jižní Čechy, kde mohly obdivovat kromě krásné jihočeské přírody i řadu památek nejrůznějšího charakteru, včetně zámku Hluboká nad Vltavou. (1. srpna 1988)
Autor: ČTK
Státní zámek Hluboká nad Vltavou patřil mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. V jeho blízkosti byla umístěná také oblíbená Alšova jihočeská galerie. (1. srpna 1988)
Autor: ČTK
