1 Přes beskydskou K2 na Lysou horu
Královnou horských výšlapů u nás je bezesporu Lysá hora. Nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd odpradávna člověka lákal ke zdolání. Daleké výhledy a krásná horská příroda přitahují v každém ročním období návštěvníky z blízkého okolí i z odlehlých koutů naší země.
Básník Petr Bezruč dokonce na úpatí hory postavil srub, odkud až do vysokého věku podnikal takzvané „výplazy“ na vrchol. Dnes sem lidé stoupají ve dne i v noci, někdo jednou za rok, jiní v podstatě každodenně, jedni jdou na pohodu, další závodí s časem a nezastaví je ani špatné počasí nebo fyzická indispozice. Klub Lysařů eviduje počty výstupů, rekordman jich má přes šest tisíc.
Výstup na Lysou horu bývá odměněn parádními výhledy.
Ještě větší výzvou však je celodenní túra, která vede přes dva nejvyšší beskydské vrcholy – kromě Lysé hory překračuje i sousední horu Smrk. Jen málokde v České republice najdeme dva tak mohutné vrcholy vedle sebe a zároveň oddělené přes 700 metrů hlubokým údolím. Celodenní túru můžete zahájit v Čeladné a konec vás čeká na Lysé hoře, kde lze přespat v jedné ze dvou horských chat.
Na rozdíl od Lysé hory na Smrku zdaleka nepotkáte tolik lidí, zato si na této „beskydské K2“ můžete v klidu vychutnávat klid horské přírody vysoko nad okolní krajinou. Trasa je shodná s nejtěžší etapou dálkové trasy Severní stezky Via Czechia – je dlouhá 22 kilometrů a nastoupáte na ní úctyhodných 1 600 metrů výšky!
Trasa: Čeladná – Smrk – Lysá hora
Délka: 22 kilometrů
Čas: 9–10 hodin
Celkové stoupání: 1 580 metrů
Eventuální nocování: Lysá hora
2 Na Sněžku přes Černou horu
V Obřím sedle, před posledním stoupáním na vrchol Sněžky.
Až jako druhou v pořadí uvádíme túru vedoucí přes náš nejvyšší vrchol – Sněžku. Tato hora je zasazená do dlouhého krkonošského hřebene a tyčí se přibližně 800 výškových metrů nad Pecí pod Sněžkou. Pokud si opravdu chcete dát do těla, je zapotřebí výstup na vrchol Sněžky spojit s dalším vrcholem, nacházejícím se mimo hlavní hřeben.
Naše túra na Sněžku tím pádem vede přes Černou horu a můžete ji zahájit v Jánských Lázních nebo v Temném Dole. Obě varianty nabízejí přibližně stejné převýšení převyšující 1 500 nastoupaných metrů, vyrazit z Temného dolu je poněkud praktičtější z hlediska logistiky při návratu zpět k autu.
Z vrcholu Černé hory se otevírají daleké výhledy do podhůří, které jsou ovšem díky lesu omezeny převážně na jižní směr. Za hezkého počasí se tak vyplatí vystoupat na rozhlednu „Panorama,“ využívající sloup staré lanové dráhy. Následně cesta pokračuje přes rezervaci Černohorské rašeliniště a přes Vebrovy boudy klesá do Pece pod Sněžkou.
SLEPÁ MAPA: Zeměpis v nadmořských výškách. Jak dobře znáte hory Česka? |
Nad vámi se nyní tyčí nejvyšší hora země, na kterou podle dochovaných záznamů uskutečnil první výstup roku 1456 neznámý Benátčan, hledající v horách drahé kamení. Později se Sněžka stala významným poutním místem a v současnosti na jejím vrcholu ročně stane přes milion a čtvrt návštěvníků.
Asi nejhezčí trasa na vrchol vede po modré značce a strmě stoupá Obřím dolem do Obřího sedla. Stoupání z Obřího sedla na vrchol Sněžky patří k nejfrekventovanějším v Krkonoších, denně tu v sezoně projdou tisícovky lidí. Strmý chodník, jištěný řetězy, stoupá po západním kamenitém hřebeni a nabízí nádherné výhledy na Studniční horu a do Obřího dolu.
Trasa: Temný Důl – Černá hora – Sněžka
Délka: 20 kilometrů
Čas: 8–9 hodin
Celkové stoupání: 1 540 metrů
3 Karpatský dvojboj na česko-slovenském pomezí
Velká Javořina je nejvyšším vrcholem Bílých Karpat.
Rovněž další výlet vede přes dva nejvyšší vrcholy jednoho pohoří. V tomto případě se vydáme do Bílých Karpat a půjdeme po příhraniční trase mezi Českem a Slovenskem.
I když při pohledu zdálky působí Bílé Karpaty mírumilovně a krotce, přece jen se jedná o karpatské pohoří, pro která jsou typická hluboká údolí a příkré srázy. Pohraniční pohoří se kromě členitého reliéfu může pochlubit unikátní přírodou horských orchidejových luk, bukových lesů a vápencových skal.
Celodenní túra začíná ve Starém Hrozenkově a trasa vás přes parádní kopaničářskou obec Vyškovec vyvede na vrchol Velkého Lopeníku vysoký 911 metrů. Zdejší rozhledna je už třetí v pořadí a z její vyhlídkové plošiny se otevírá monumentální kruhový výhled na českou i slovenskou stranu Bílých Karpat.
Po strmém sestupu k Březové se cesta přehoupne přes Novou horu a přivede vás do Květné. Odtud vede nejtěžší pasáž, strmé stoupání na vrchol Velké Javořiny.
Velká Javořina je nejvyšší horou Bílých Karpat a jejím 970 metrů vysokým vrcholem zároveň prochází hranice mezi Českou a Slovenskou republikou. Tento vrchol je turisticky dobře přístupný z obou stran hranice, a patří tak mezi tradiční místa setkávání Čechů a Slováků. Noc po náročném výletu můžete strávit v Holubyho chatě, ležící na slovenské straně, jen kousek pod vrcholem. Túra je dlouhá 25 kilometrů a zdoláte na ní téměř 1 500 výškových metrů.
Trasa: Starý Hrozenkov – Lopeník – Velká Javořina
Délka: 25 kilometrů
Čas: 9–10 hodin
Celkové stoupání: 1 490 metrů
Eventuální přenocování: Holubyho chata
4 Z Ramzové přes Keprník na Praděd
Vřesová studánka je jedním z nejstarších poutních míst v Jeseníkách.
Tato trasa vám kromě převýšení 1 400 metrů nabídne přechod nejhezčí části hřebene Hrubého Jeseníku a také čtyři rozhledové vrcholy – Šerák, Keprník, Vozku a Praděd. Na cestě projdete kolem poutní Vřesové studánky a zároveň navštívíte nejstarší moravskou přírodní rezervaci Šerák-Keprník. Túra vede po trase Severní stezky Via Czechia, po které lze z Pradědu další den pokračovat směrem na Petrovy kameny a Skřítek.
Z Ramzovského sedla stoupá stezka k Chatě Jiřího na Šeráku, postavené téměř na vrcholu hory již roku 1888. Odtud to již není daleko na Keprník, nejvyšší vrchol severních Jeseníků. Trasa dále pokračuje přes málo navštěvovaný vrchol Vozka s monumentálním mrazovým srubem a sestupuje k jednomu z nejstarších poutních míst v Jeseníkách – k Vřesové studánce. Odtud stezka pokračuje panoramatickou hřebenovou pěšinou a sestupuje do Červenohorského sedla.
Rarity státních hranic. Podívejte se na tisícovky, které stojí za výlet |
V poslední pasáži stoupá trasa k oblíbené chatě Švýcárna po pěšinách přes vrcholy Výrovka a Malý Jezerník. Vrchol Pradědu je odtud již na dosah a celou túru tak korunuje parádní kruhový výhled z nejvyššího vrcholu Jeseníků. Na Pradědu se dokonce můžete ubytovat nebo sejít na blízkou Ovčárnu s dalšími chatami a hotely, případně sjet autobusem do nedaleké Karlovy Studánky.
Trasa: Ramzová–Keprník–Praděd
Délka: 25 kilometrů
Čas: 9–10 hodin
Celkové stoupání: 1 400 metrů
Eventuální přespání: Praděd/Ovčárna
5 Přes staré sopky Lužických hor
Lužické hory – výhled z vrcholu Studenec
Poslední tip při hledání fyzicky náročných výzev nás zavede překvapivě do Lužických hor, které zdaleka nepatří k nejvyšším pohořím u nás. Lužické hory nemají jeden ucelený a jasně patrný hřeben, po celé oblasti najdeme řadu zalesněných a opticky bez nějakého řádu roztroušených vrcholů. A to právě nahrává možnosti propojit několik vrcholů a nasbírat tak na trase Studenec–Jedlová–Tolštejn–Luž během jediné túry téměř 1 200 výškových metrů.
Trasa vede od západního okraje hor z obce Studený a v prvních kilometrech strmě vystoupá na Studenec, šestý nejvyšší vrchol Lužických hor. Na jeho vrcholu se nachází přírodní rezervace a stojí tu zrekonstruovaná rozhledna z roku 1888, která je druhou nejstarší železnou rozhlednou v České republice.
Rarity státních hranic. Podívejte se na tisícovky, které stojí za výlet |
Následuje rovinatější pasáž, zakončená ostrým stoupáním na Jedlovou. Tato hora se svými 774 metry řadí na třetí příčku nejvyšších vrcholů Lužických hor. Turisty sem láká kamenná rozhledna z roku 1891, poskytující impozantní rozhled, který patří k nejhezčím v Lužických horách.
Z Jedlové vás stezka dovede na nedaleký Tolštejn, který patří k nejlépe zachovaným hradním zříceninám v Lužických horách. Stojí na výrazném znělcovém skalním suku a tvoří charakteristickou krajinnou dominantu.
Trasa následně překoná hluboký zářez u obce Lesná a vystoupá pod špici pohraniční hory Luž. Krátký a strmý finální výstup končí na nejvyšším vrcholu Lužických hor s nádherným kruhovým výhledem. Po těžkém dni se můžete ubytovat v některém z penzionů v nedaleké osadě Myslivny.
Trasa: Studenec–Jedlová–Tolštejn–Luž
Délka: 29 kilometrů
Čas: 10–11 hodin
Celkové stoupání: 1 180 metrů
Eventuální přespání: Myslivny
