"Tunel pod Sněžkou by měl v budoucnosti navázat na náš projekt Upa Express 2020, ke kterému už existuje studie proveditelnosti a dotčené obce si trasu daly do svých územních plánů," upřesnil Jan Chudina z ústecké firmy Viamont, která projekt připravuje.
Na sjezdovky Krkonoš poprvé v historii vlakemUnikátní studie na videu |
Chystaná magistrála Upa Express má začínat v obci Svoboda nad Úpou a pak povede přes sedm tunelů a devět mostů do Pece pod Sněžkou. Celý úsek je dlouhý 15 kilometrů.
"Z Pece se vlaky rozjedou dvěma směry. Jedním je desetikilometrový tunel do Špindlerova Mlýna, druhý stejně dlouhý, který je naplánovaný pod Sněžkou, zamíří do polské Karpacze," doplnil Chudina.
Na projektu železničního tunelu se podílí především obce Pec pod Sněžkou a polská Karpacz. Obě si od spojení obou krkonošských oblastí slibují další rozvoj turistického ruchu.
Železniční zastávky budou umístěny v lyžařských střediscích. Nová by měla vzniknout u skokanského můstku Orlinek. V současnosti se na tunel pod Sněžkou připravuje studie proveditelnosti.
Náklady na ambiciózní projekt se odhadují na české straně na více než miliardu euro a na polské nejméně 170 milionů euro. Prostředky by chtěly obce získat z Evropské unie.
Železniční tunel není jedinou ideou jak spojit turistická střediska na obou stranách Krkonoš.
Tunel se začal stavět už před válkou
Už před válkou začali Němci stavět tunel z dnes polské obce Podgórzy, který by měl být součástí Sudetské cesty. Práce na ní přerušila blížící se fronta.
Obnovit myšlenku tunelu pod horou Chełm se rozhodli zastupitelé Podgórzyny před několika lety a současně vyčlenili obecní pozemky na dopravní uzel, který je plánovaný u vjezdu do tunelu, který by měl být třikrát delší než železniční. Ústit by měl až ve Vrchlabí.
Tunel by autům zkrátil cestu o 60 kilometrů
O tunelu pro automobily, který by zkrátil cestu z dnešních 80 kilometrů na dvacet se vážně uvažuje také na Maršálkovském úřadu v Jelení Hoře.
Plánovaný tunel pod Krkonošemi.
"Mám za to, že během roku, roku a půl, vznikne koncepce tunelu, která upřesní náklady a způsoby financování," uvedl v Gasetě Wroclawske bývalý náměstek maršálka a dnes europoslanec Piotr Borys. Podle něj je možné na tento projekt sehnat evropské finance, protože se Polsku dlouhodobě nedaří peníze z EU získávat.
"O všech těchto aktivitách víme a sledujeme je. Všechny možnosti, jak propojit obě části Krkonoš vítáme," řekl starosta Špindlerova Mlýna Bohumil Zeman.
Na polské straně jsou lepší ubytovací možnosti, na české kvalitnější lyžařská střediska. Další varianta krkonošského spojení Polska a Česka se zdá nejschůdnější. Tou je původní Sudetská cesta, která vedla ze Špindlerova Mlýna přes Slezské sedlo kolem Špindlerovky.
"Na české straně je dokončena asfaltová cesta, a proto by stačilo vylepšit silnici vedoucí na druhou stranu do Polska," doplnil starosta Špindlerova Mlýna Bohumil Zeman.
