Hrad byl střediskem vartenberského panství až do Čeňkovy smrti, kdy se stal královským majetkem. Václav IV. jej postoupil Otovi z Bergova v roce 1399. Páni z Bergova věrně sloužili králi Zikmundovi. Trosky proto patřily k pevným vojenským oporám strany pod jednou, které se husitům nepodařilo. Jan z Bergova byl naopak stoupencem radikálních husitů a později Jiřího z Poděbrad.
V roce 1439 Trosky lstí ovládli lapkové Kryštof Šof z Helfenburka a Švejkar. Šof hrad ubránil proti vojsku landfrýdu východočeské šlechty až do roku 1444. V roce 1455 Jan Zajíc z Házmburka přikoupil Trosky ke svému rozsáhlému panství hradu Kosti, Hrubé Skály a Navarova. V roce 1467 byly Trosky obleženy stejně jako další Janovy hrady královským vojskem a dobyty.
Házmburským majetkem zůstaly až do roku 1497, pak se zde vystřídali Šelmberkové, Biberštejnové, Lobkovicové, Smiřičtí, až se hrad i s okolní krajinou stal majetkem Albrechta z Valdštejna. Za třicetileté války se opět ukázal vojenský význam Trosek jako strategického opěrného bodu Švédů i císařských, kteří v roce 1648 hrad vypálili. Svou rezidenční funkci Trosky již dříve ztratily, a tak se neudržovaný hrad proměnil v malebnou zříceninu.
| Otázka: V jakých letech se pokoušeli husité Trosky dobýt? |
| Zpět na hlavní stránku soutěže |
Dvoupólová protáhlá dispozice hradu využívá přírodních podmínek staveniště, jemuž dominuje dvojice čedičových suků nesoucích obytné věže – menší Babu, vyšší skalisko na východě Pannu. Baba se obrací k přístupové severní straně rovným čelem, zatímco na opačné straně je zformována její obvodová zeď polygonálně.
Panna je hranolová věž se stavební fází rozšiřující stavbu k východu. Mezi oběma vyvřelými suky propojenými nižším skalnatým sedlem byly situovány objekty vnitřního hradu, opevněného hradební zdí, jež uzavírala dvě nádvoří. Ze druhého nádvoří se vcházelo do dvoutraktového paláce, přiloženého k úpatí skaliska Panny, se kterou měl původně spojení jako s nejvýše položeným a zcela nepřístupným útočištěm hradu.
Vstupní brána vnitřního hradu vznikla pouhým prolomením obvodové hradby. V další etapě 15. století byla dispozice hradu rozšířena o rozlehlé severní předhradí, přístupné branou analogického typu v severozápadním úseku obvodové hradby. Podíl dnes již zaniklých dřevěných konstrukcí hradu naznačují kapsy a dražé trámů, zasekané do skal.
K důležitým provozním objektům vnitřního hradu patřila kovárna zjištěná při patě skaliska věže Baby. Podoba hradu i přes svůj specifický charakter dobře zapadá do kontextu dvoupólových dispozic, oblíbených v karlovském období.
Překvapivě může působit absence flankovacích prvků, víme-li, že hrad byl podstatně rozšířen v 15. století. Díky své jedinečné podobě a rozhledu do krajiny Českého ráje patří Trosky k nejromantičtějším hradním zříceninám a právem je národní kulturní památkou.
| HRAD TROSKY |
|
Otevřeno: květen–srpen 8-17 hodin (denně kromě po), září 9-16 hodin (denně kromě Po), říjen-duben 9-16 hodin (so, ne, svátky). Tel.: 0436/31 39 25 (texty použity z publikace autorů V. Brycha, V. Přenosilové a J. Rendka Hrady a zámky Libereckého kraje, kterou v červnu vydává nakladatelství KNIHY 555, Liberec) |
 Zdaleka viditelná zřícenina hradu na dvou izolovaných skalních blocích je nejznámější dominantou Českého ráje. |
