Nepochybně nejznámější stavbou města, ležícího na soutoku Vsetínské a Rožnovské Bečvy, je zámek Žerotínů. S jeho výstavbou započal v 16. století Jan z Pernštejna, ale dostavěli ho až Žerotínové, moravský šlechtický rod se známým erbem s vyobrazením dvouocasého lva ve skoku.
Zámek má zajímavou minulost. Sloužil jako lazaret a v 19. století taky jako ženská trestnice – v té době pojal až pět set vězenkyň, nad nimiž bděly řádové sestry.
V šedesátých letech minulého století vznikl ve sklepních prostorách zámku legendární M-klub, kde začínala řada kapel. Nejznámější z nich je jistě Mňága a Žďorp, jejíž průlomová nahrávka se jmenovala, jak jinak, Made in Valmez.
Při prohlídce Valašského Meziříčí objevíte i empírový zámek Kinských, jeden z objektů Muzea regionu Valašsko, kde právě probíhá rekonstrukce. Místo této památky navštivte zámek Lešná, vzdálený jen pár kilometrů od města a obklopený pěkným anglickým parkem.
Lešná vstoupila i do světa filmu: režisér Renč tu natáčel drama Requiem pro panenku (1991), příběh podle skutečné žhářské události, k níž však došlo úplně někde jinde – v Ústavu sociální péče v severočeském Měděnci.
Jak utkat gobelín
V historickém centru valašského městečka se zachovalo pětačtyřicet vzácných renesančních a barokních domů vytvářejících městskou památkovou zónu. Nejvýznamnější jsou budova radnice s rokokovou štukovou výzdobou a dům U dvanácti apoštolů vyzdobený barokními reliéfy Kristových učedníků, dochovalo se jich jen devět. Cenný je i morový sloup Panny Marie, umístěný rovněž na náměstí.
V Moravské gobelínové manufaktuře se koberce stále tkají ručně.
Mezi vyhledávané valašskomeziříčské atrakce patří Moravská gobelínová manufaktura v Husově ulici. Již více než sto let se tu věnují ručnímu tkaní klasických gobelínů, originálních koberců a uměleckých tapiserií. Jde o jedinou dílnu svého druhu Moravě a ve Slezsku umění tkaní gobelínů si tu můžete sami „osahat“.
Mimochodem, mezi nejslavnější díla gobelínky patří divadelní opony – vyrobili tady i oponu pro Novou scénu Národního divadla v Praze.
Z „valmezského“ nádraží se můžete vydat na výlet, aniž musíte na vlak. Začíná tady zajímavá naučná stezka, na které se seznámíte s krajinou, kde žil a pracoval evangelický kněz Jan Karafiát, autor proslulých Broučků. V letech 1875–1895 působil jako farář ve Velké (dříve Hrubé) Lhotě, ležící asi deset kilometrů od města, a tamní dřevěný kostel je jedním ze zastavení na trase.
Navštívíte i působivý park Botanika nebo malebnou přehradu Bystřička v srdci Vsetínských vrchů.
A cestou se můžete z Broučků vyzkoušet. Na každé ze šestnácti zastávek stezky vás totiž čeká všetečná otázka vztahující se právě k nesmrtelné pohádkové knížce (nejen) pro děti.
Valašské Meziříčí je považováno za bránu do Beskyd
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
