Tady teprve pochopíte, co je to efektivita ve stavitelství. Obě města vznikla podle podobného plánu jako barokní pevnosti za císaře Josefa II. Mají téměř identické spartánské vojenské kostely na skoro stejném náměstí. A obě města obtékají řeky. Vlastně stojí obě u soutoku. V případě Terezína je to soutok Ohře a Labe, u Josefova do Labe pro změnu vtéká Metuje.
Dnes tam zbyly oprýskané béžovo-oranžové domy, kasárna a mohutné cihlové bastiony kolem dokola porostlé trávou. Některé ulice jsou opravdu zaměnitelné, jakkoli pozdější výstavba Josefov od Terezína odlišila. To samé platí pro obloukové mosty přes hradební příkopy.
Prošel jsem obě pevnosti několikrát. Dnes to nejsou úplně luxusní adresy. V kasárenských dvorech pod zdmi s oprýskanou omítkou parkují auta. Zarůstají tam cedule „Vojenský objekt - vstup zakázán“. Ale zase – kde jinde můžete autem jet domů krásným barokním portálem do dvora?
Terezín i Josefov nechal císař postavit v roce 1780. Stavba Josefova trvala sedm let, Terezína dokonce deset. Obě pevnostní města jsou stejně velká a z letadla vypadají jako šestiúhelník. Liší se hlavně v tom, že Josefov postrádá obdobu terezínské Malé pevnosti.
Terezín by zase Josefovu mohl závidět věžový vodojem, který vyrůstá uprostřed pevnosti a vypadá jak hlídková věž nějaké obří věznice. Zatímco Terezínu název zůstal, Josefov dostal jméno zakladatele až po jeho smrti, původně se nazýval Ples.
Postaven, nevím komu
Méně turistický Josefov mám raději. Od nádraží v Jaroměři k němu vede malebná alej. V místním podzemí se konají organizované prohlídky a průvodci chodí ve vojenské uniformě. Z dřívější doby si vybavuji jednoho drsného průvodce, který vypadal trochu jako herec Karel Roden a svoji skupinku turistů okřikoval strohými povely jako opravdové vojáčky. V labyrintu temných chodeb, kde mohli turisté zabloudit, říkával: „Ztráty jsou povoleny.“
Jeden z bočních vjezdů do Malé pevnosti v Terezíně vede přes romantický most přes příkop. Podobné mosty se najdou i v Josefově.
Kostel v Josefově. Od svého "bratříčka" v Terezíně se liší barvou omítky. Josefovský kostel je žlutý, terezínský bílý.
Je poutavé vyrazit do obou měst krátce po sobě a porovnat je. Zpočátku měla stejný účel, pak výrazně odlišný osud. U Terezína dost dramatický, Josefov byl spíš zapomenut. Na jednom z josefovských secesních domů na náměstí najdete ozdobný nápis „Vystavěn jsem, nevím komu“.
Jak trefné je to pro dnešek heslo.
Může se hoditJak se tam dostat: Do Josefova pěšky z nádraží Jaroměř, kam jezdí vlaky z Hradce Králové (je to asi 20 minut po značené cestě). Do Terezína je to nejblíž pěšky z vlakové stanice Bohušovice nad Ohří, jezdí tam i autobusy z Prahy. Trasy: Procházka z Litoměřic do Terezína vede krásnou kotlinou podél golfového hřiště (necelá hodina jedním směrem). O něco delší je výlet z Jaroměře do Kuksu podél Labe, zčásti po cyklostezce lemované hospodami. Restaurace: Hlavní stráž (Josefov), Káva s párou (Litoměřice), Atypik (Terezín). Další zajímavosti: Kuks, Babiččino údolí (nedaleko Josefova), Litoměřice (nedaleko Terezína). |
