I když zemi pokrývá sníh, částí Borče jako by se zima nedotkla. Masiv vrchu je proděravělý odspodu nahoru puklinami. Začaly se tvořit již při tuhnutí a následném smršťování magmatu. Boreč je totiž vulkanického původu.
Celý systém pak dotvořilo silné mrazové zvětrávání v ledových dobách starších čtvrtohor. A právě tento systém vzájemně propojených puklin zprostředkovává návštěvníkům Borče nevšední zážitek.
Masiv kopce se v létě chová jako akumulátor. Absorbuje teplo a prohřívá se. V zimě vnikne do puklin na úpatí chladný mrazivý vzduch. Uvnitř se zahřeje, podle fyzikálních zákonitostí stoupá vzhůru a na vrcholu kopce vyletí teplý ven jako z komína. Vodní páry obsažené v unikajícím teplém vzduchu se při opětovném zchlazení srážejí a vzniká takzvaný kouř.
Příznivé mikroklimatické podmínky nahrávají výskytu mimořádně vzácných organismů, které zde přežívají coby pozůstatek doby ledové. Nejvzácnější rostlinou je borečka vzácná (Targionia hypophylla). Jedná se o mechorost ze skupiny játrovek. Drobná rostlina pocházející ze Středomoří, patří ve světě k rozšířeným druhům. V Česku se ale vyskytuje pouze na Borči.
Na vrch Boreč, který je od roku 1951 chráněný a který je také zařazen do Evropské soustavy chráněných území Natura 2000, vede naučná stezka. Začíná ve vesničce Režný Újezd. Populární je mezi turisty i milovníky tajemných míst. Hojně navštěvovaný je vrch především v zimě, a to právě díky kouři, který z něj vychází. Právě v zimních dnech se určitě vyplatí si udělat na Boreč výlet a na vlastní oči vidět zajímavý přírodní úkaz.
