Slapská přehrada slaví 60 let. I kvůli ní zmizel přírodní klenot Česka

V pátek 7. listopadu uplyne 60 let od spuštění vodní nádrže Slapy. Z české krajiny tehdy definitivně zmizel jeden z největších přírodních klenotů, Svatojánské proudy na řece Vltavě. Slapská přehrada nakonec „dorazila“ to, co deset let předtím z větší části pohřbila již Štěchovická přehrada.
Vodní nádrž Slapy je šestou největší přehradou v Česku.

Vodní nádrž Slapy je šestou největší přehradou v Česku. | foto: Archiv Honzy a Blanky Reichardtových

Síla pověstných a obávaných peřejí Svatojánských proudů k nám dnes promlouvá už jen ze Smetanovy symfonické básně Vltava a z dobových fotografií.

Hledání zatopených přírodních skvostů v údolí Vltavy

Tip na zájezd

Poznávejte krásy Česka. Vybírejte z nabídky zájezdů na dovolena.iDNES.cz.

Oázy zachovalé přírody u nás hledejte nejen v národních parcích a chráněných krajinných oblastech, ale také v údolích potoků a řek, které se zařízly hluboko do zarovnaného reliéfu České vysočiny. Snad nejkrásnější krajinné klenoty nabízelo před vybudováním přehrad údolí řeky Vltavy. Hledat jejich ztracená kouzla je zajímavé a poučné i dnes.

Nejkrásnější přírodní scenérie vytvořila Vltava jižně od Štěchovic. Řeka se tu zařezala hluboko do krajiny, aby si v několika meandrech prorazila cestu tvrdými vulkanickými horninami tzv. jílovského pásma. Vzniklo tak hluboké kaňonovité údolí ozdobené příkrými skalisky a peřejemi, kudy naše národní řeka spěchala vstříc Praze.

Dolní slap (1925). Vpředu je vidět skalisko v řečišti nazvané Kubíček, nejzrádnější úsek vorařů. Na tomto Dolním slapu dnes stojí Slapská přehrada.

Voraři u Dolního Slapu (r. 1930)

Od roku 1722, kdy byla v blízkosti jedné z říčních skal posazena socha svatého Jana Nepomuckého, se vltavskému údolí mezi Štěchovicemi a Slapy začalo říkat Svatojánské proudy. Divoké vody, které byly v minulosti postrachem pro všechny lodivody a voraře, se staly počátkem 20. století symbolem divočiny středního Povltaví a zároveň také přední turistickou atrakcí v zemi. Jejich věhlas ukončila v polovině 20. století výstavba přehrad Štěchovice a Slapy.

Stavba přehrady Slapy (15. března 1954)

Strojník Rudolf Dolista spouští na plný výkon soustrojí slapské hydroelektrárny. (7. listopadu 1954)

Vzpomínky na minulost

Svatojánské prudy dnes hledejte na hrázi Slapské přehrady, která byla dokončena roku 1954 jako 11. stupeň vltavské kaskády. Pod téměř sedmdesátimetrovou hloubkou vodní masy se přímo pod vámi v někdejším říčním korytě ukrývá zrádná, příčně vystupující skála Kubíček, které se říkalo Dolní Slap.

Ve vzdálenosti asi 400 m proti proudu, před ohbím vzduté vodní masy, je pohřbeno další říční skalisko Sedlo neboli Horní Slap. Právě u něj začínaly Svatojánské proudy, někdejší 7 km dlouhý peřejnatý úsek se spádem 20 m, kde v minulosti ztroskotala nejedna loď nebo vor.

Horní Slap, vystupující z levého břehu, původně zasahoval až do poloviny říčního koryta a značně komplikoval cestu po významném středověkém dopravním tahu mezi rakouskými zeměmi a Čechami. Císař Ferdinand proto vydal již roku 1640 příkaz odstranit tuto nebezpečnou překážku. Přestože část skály byla rozstřílena a průjezd loďmi se stal snadnější, řeka si i tak zachovala značnou divokost. Na památku byl na zbytku skaliska vztyčen pamětní Ferdinandův nebo také solný sloup (na vorech se totiž tehdy dovážela hlavně sůl z Rakouska), později přibyla i socha svatého Jana Nepomuckého, patrona plavců.

Oba monumenty byly před napuštěním Slapské přehrady z Horního Slapu sneseny a přemístěny pod hráz na levý břeh, kde dodnes připomínají uzavřenou historii naší významné přírodní památky.

Socha sv. Jana Nepomuckého a Ferdinandův sloup u Horního slapu (r.1909)

Socha sv. Jana Nepomuckého (r. 2005)

U obou památníků také začíná dnešní putování krajinou Svatojánských proudů. Přestože cesta již nevede po břehu divoké nespoutané řeky (dolní část peřejí pohřbila Štěchovická přehrada, vybudovaná v letech 1938–44), neztratila rozhodně nic na své zajímavosti. Možná spíše naopak. Ráz krajiny navzdory zmizelým Svatojánským proudům zůstal zachován a je stále velmi atraktivní.

Pod Třebenicemi 1910 a 2006

Svatojánskými proudy na šífu

U Horního Slapu začínala kdysi velmi oblíbená turistická plavba na lodích. Jezdilo se na speciálně upravených šífech různé velikosti, do kterých se vešlo 50 až 200 lidí. Plavba trvala zhruba hodinu a končila v přístavišti parníků ve Štěchovicích. Trasa se skládala z řady dílčích úseků a lokalit, které měly svá speciální, dnes už vesměs zapomenutá pojmenování: Horní a Dolní Slap, U křemele, Bednář, Ve strhaných, Žižkův brod, Ve vosinách atd. Lodivodi podávali ke všem místům výklad a doplňovali ho různými historkami ze života vltavských šífařů.

Pozoruhodně byl řešen zpětný návrat lodic proti proudu do horního přístaviště. V celé délce Svatojánských proudů nad Štěchovicemi vedla po pravém vltavském břehu speciální dlážděná cesta pro koně, tzv. potahová stezka, po níž zapřažená zvířata táhla prázdné lodě vzhůru proti proudu. Celá potahová stezka zmizela spolu se Svatojánskými proudy roku 1943 pod hladinou Štěchovické přehrady.

Naučnou stezkou Svatojánské proudy

Od hráze Slapské přehrady, kde si můžete představit začátek Svatojánských proudů a zhlédnout přenesené památky z Horního Slapu (Ferdinandův sloup a sochu sv. Jana Nepomuckého), vede levým břehem vltavského údolí nad vodami Štěchovické přehrady zelená turistická značka v délce asi 8 km do Štěchovic. Je koncipována jako naučná stezka a přináší mnoho zajímavých informací o přírodě a krajině v bezprostředním okolí vltavského kaňonu.

Stezka vede po chodníčku, místy doslova vysekaném do skal, takže lze celkem snadno pochopit varování, že trasa není vhodná pro cyklisty, a to z důvodu nejednoho smrtelného úrazu. Zvlášť přitažlivý je úsek v meandru pod Bílou skálou, kde chodník traverzuje příkré skály vysoko nad vodou. Dokonce nechybí ani dva umělé tunýlky, lávky a bezpečnostní zábradlí. Z přírodovědného hlediska zaujmou zejména skalnaté srázy s mohutnými suťovými poli a suchomilnou vegetací, kde se lze setkat se zvýšeným výskytem plazů.

Naučná stezka Svatojánské proudy je místy vysekaná do skal.

Vyhlídka Máj

Jedna z 12 zastávek naučné stezky se zabývá také problematikou českého trampingu, který se zrodil právě v okolí Svatojánských proudů. Osada Ztracenka je nejstarším kempem u nás, v němž se scházeli první trampové již před první světovou válkou. Osada původně stála těsně u břehu vltavského zákrutu, kde končily poslední peřeje Svatojánských proudů. V souvislosti s výstavbou Štěchovické přehrady byla však postupně přemístěna výše do svahu.

Chataři byli dříve velkým trnem v oku ochráncům přírody, trampským srubům ovšem nelze upřít cit pro přirozené sepětí s přírodou. Koneckonců místní trampové se zasadili také o vybudování a rekonstrukci naučné stezky.

Mravenčí skála na Ztracence 1918 a 2003

Přehrada Slapy po upuštění Štěchovické přehrady v roce 1999

Nutno však podotknout, že s měnícím se životním stylem a obměnou generací se romantická přitažlivost starých trampských srubů postupně vytrácí. Mnohé stavby ztrácí své věrné návštěvníky a postupně chátrají. S tím souvisí také úbytek lidí, kteří jsou ochotni se sem vypravit pěšky (jinak to opravdu nejde), a vltavský kaňon se tak stává čím dál opuštěnější. I v době vrcholné sezony potkáte na celé trase jen pár výletníků.

Ztracená divočina?

Česká krajina přišla výstavbou vltavské přehradní kaskády bezesporu o překrásné údolí nespoutané řeky. Plavba Svatojánskými proudy na šífech by jistě nadchla každého milovníka přírody. Je ovšem reálné předpokládat, že v dnešní době by se splouvání peřejí zcela jistě proměnilo ve velký turistický byznys a blízká Praha by sem každý den chrlila davy turistů z celého světa prahnoucích po adrenalinové plavbě divokou řekou.

Kniha historických pohlednic a fotografií Honzy a Blanky Reichardtových Svatojánské proudy. Více na www.svatojanske-proudy.cz.

Vkrádá se tedy otázka, jak by vlastně Svatojánské proudy při tomto reálném scénáři vypadaly. Řeka ucpaná šífy a vodáky, přeplněné kempy, hospody a parkoviště, hotel vedle hotelu, stánky s cetkami všeho druhu, tuny odpadků. Byl by to takový klidný kout jako dnes, kam kromě vymírajících trampů zavítá jen hrstka výletníků za den? Neproměnil by se náhodou vltavský kaňon v pouhé kulisy „turistického Disneylandu“ podobně jako třeba historické centrum nedaleké Prahy?

Slapská a Štěchovická přehrada sice pohřbily Svatojánské proudy, ale na druhou stranu vltavské údolí znepřístupnily a do značné míry odřízly od okolního světa. Možná právě díky přehradám se dnes můžeme těšit z překrásné přírody vltavského kaňonu, byť bez Svatojánských proudů.

Nenechte si ujít

Parníkem Svatojánskými proudy
I dnes můžete vltavské údolí obdivovat z paluby výletní lodě. Nejede se ovšem peřejemi, ale po nehybné hladině Štěchovické přehrady. I tak je to však nádherný zážitek. Výletní lodě vyjíždějí od května do září v nepracovní dny z Prahy proti proudu Vltavy až do Třebenic pod hráz Slapské přehrady. Zde loď dvě hodiny stojí a odpoledne se vrací zpět. Jednosměrná jízdenka stojí 290 korun (zlevněná 150 korun), zpáteční 490 korun (zlevněná 250 korun). Spojení jednosměrné cesty lodí a pěšího pochodu po naučné stezce je ideálním tipem na celodenní výlet. Více na www.paroplavba.cz.

Vyhlídka Máj
Vyhlídka Máj patří mezi nejkrásnější místa u nás. Nachází se na skalní hraně pravého břehu vltavského kaňonu a nabízí naprosto ojedinělý a úžasný pohled na meandrovitý zákrut řeky sevřený mezi skalnaté svahy. Na vyhlídku vede žlutě značená turistická trasa. Další skvělou Smetanovu vyhlídku nabízí také skalní hrana vrchu Kletecko, sem však vedou pouze neznačené pěšiny.

Stezka Svatojánské proudy

Autoři: , pro iDNES.cz

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

Aktualizujeme

Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po celý rok vám budeme přinášet aktualizovaný seznam železniční akcí. Můžete si vybrat mezi motorovými...

1. září 2021,  aktualizováno  12.12

Co čekat od pokoje za čtyři stovky? Cestovatel s UV lampou se vyděsil

Kritizovat kvalitu pokrmů v restauracích anebo psát recenze na známé turistické destinace, to už dnes dělá skoro každý píšící cestovatel. Zac Jones si našel jinou niku. Specializuje se na hodnocení...

8. prosince 2024

Dětem vstup zakázán. O hotely pro dospělé je zájem, stále však čelí kritice

Hotely, které zakazují vstup dětem, mají mnoho příznivců i odpůrců. Ať už čas dovolených trávíte raději s rodinou, nebo si od svých ratolestí rádi odpočinete, statistiky ukazují, že poptávka po...

10. prosince 2024

Nejzajímavější letiště na světě? Netradiční žebříček očima pilota Jumbo Jetu

Proč je Praha hrbatá, Frankfurt bezchybný a L.A. kovbojské letiště? I to se dočtete v nové knížce Slavomíra Pískatého, prvního českého kapitána Jumbo Jetu B-747. S legendárním strojem létal 20 let po...

12. prosince 2024

Jako z trabantu do ferrari, říká cestující. České dráhy testují ComfortJety

Nejmodernější soupravy Českých drah pro dálkovou dopravu, které začnou vozit cestující do Bratislavy, Berlína či Vídně, jezdí zkušebně jako rychlíkové spoje.

11. prosince 2024  11:33

Lyžaři, pozor na oči! Na sjezdovce si chraňte zrak před úrazy i sluncem

Každoročně vyráží provětrat sjezdovky ke čtyřiceti procentům Čechů. Pojí se s tím pochopitelně i méně příjemné zážitky, jako jsou úrazy a zranění. Nejen hlavy a končetin, objevují se i poranění očí....

13. prosince 2024

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

Aktualizujeme

Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po celý rok vám budeme přinášet aktualizovaný seznam železniční akcí. Můžete si vybrat mezi motorovými...

1. září 2021,  aktualizováno  12.12

Nejzajímavější letiště na světě? Netradiční žebříček očima pilota Jumbo Jetu

Proč je Praha hrbatá, Frankfurt bezchybný a L.A. kovbojské letiště? I to se dočtete v nové knížce Slavomíra Pískatého, prvního českého kapitána Jumbo Jetu B-747. S legendárním strojem létal 20 let po...

12. prosince 2024

Jako z trabantu do ferrari, říká cestující. České dráhy testují ComfortJety

Nejmodernější soupravy Českých drah pro dálkovou dopravu, které začnou vozit cestující do Bratislavy, Berlína či Vídně, jezdí zkušebně jako rychlíkové spoje.

11. prosince 2024  11:33

Velký test másla: Nejlahodnější vzorek nebyl ani bio, ani z alpského mléka

Premium Lahodné máslo, které chutná a voní po smetaně, nemusí stát majlant. Jenže napěchovat jím mrazák, když je zrovna v akci,...

V naději už nevěřím, moje onemocnění je smrtelné, říká Cyril Höschl o diagnóze

Premium Celý život tlumočil složitou řeč vědy do srozumitelného jazyka. Před rokem však psychiatrovi Cyrilu Höschlovi zasáhlo...

Lidl zlevnil až o devadesát procent, zákazníci kvůli tomu oblehli Letňany

Plastové autíčko za dvacku zlevněné o osmdesát procent, litinový hrnec za sto korun, zlevněný na čtvrtinu původní ceny....

Ve Švédsku vládne trend „měkkých dívek“. Ženy končí v práci a žijí z platu mužů

Švédsko má celosvětovou pověst země prosazující rovná práva žen a mužů. Přesto teď poněkud překvapivě tamní mladé ženy...

Co čekat od pokoje za čtyři stovky? Cestovatel s UV lampou se vyděsil

Kritizovat kvalitu pokrmů v restauracích anebo psát recenze na známé turistické destinace, to už dnes dělá skoro každý...