Na začátek připomeňme, že smažený kapr se k nám dostal z Rakouska, a byť ho má ve své slavné kuchařce již Rettigová, národním vánočním jídlem se stal až po druhé světové válce, kdy díky stále oblíbenějšímu smažení rychle vytlačil starší a pracnější úpravu ryb, tedy kapra na modro či kapra na černo.
Než se k nim dostaneme, jeden tip na chutnější konkurenci české klasiky: zkuste smaženého candáta s vídeňským bramborovým salátem, vyhlášenou pochoutku našich jižních sousedů můžete ochutnat v malostranské restauraci Kočár z Vídně, která se specializuje na rakouskou kuchyni.
Modrý nebo černý
Kapr na černo v moderním pojetí
Kapr jako vánoční jídlo se v českých zemích rozšířil až relativně pozdě, zhruba v polovině 19. století. Obvykle se připravoval ve dvou „barevných“ podobách, buď na modro, tedy vařený s octem či bílým vínem a kořenovou zeleninou, nebo na černo, tedy vařený a podávaný s hustou sladkokyselou omáčkou ze sušených švestek, rozinek, perníku a černého piva či červeného vína. Takto připravený kapr se podával obvykle s knedlíkem, ale také s chlebem. Jenom připomeňme, že Rettigová má ve své kuchařce hned tři recepty na kapra na černo, a vedle kapra na modro připojuje i bílou verzi kapra se smetanou či žlutou verzi kapra s hrachovou polévkou.
Přestože kapr na černo z české kuchyně téměř vymizel, šéfkuchař oblíbené pražské restaurace Nota Bene Lukáš Nevyjel dokazuje, že je to velká škoda, neboť kapra lze touto cestou připravit nejen velmi rychle, ale také chutně a moderně. Do základu k osmažené kořenové zelenině přidává kečup, povidla, sušené švestky, ořechy, mandle, jablka a červené víno a vývar, v tom několik minut pošíruje filátka z kapra, načež přidá ještě čerstvé třešně a fíky a celé jídlo ozdobí a dochutí nastrouhaným perníkem. Rettigová by se asi divila, ale výsledek chutná skvěle.
Zapomenutí šneci
Jednu z oblíbených vánočních specialit podávaných v bohatých rodinách představoval tucet pečených šneků. Tato tradice se po válce téměř vytratila, doma šneky skoro nikdo nedělá a také v restauracích se vyskytují poměrně zřídka. Na šnečí speciality se o Vánocích již tradičně chodí do Klokočné k Jaroslavu Sapíkovi, nestorovi tradiční české kuchyně, a také do malostranské Konírny, kde se pořádají od 23. do 25. prosince šnečí hody. V nabídce restaurace najdete zapečené šneky s bylinkovým máslem, šnečí polévku či půl tuctu šneků pečených ve slanině.
Oblíbená vánoční pochoutka v podobě pečených šneků.
Šneci v „rakouské“ restauraci Kočár z Vídně
Krkonošský hubník
V mnoha domácnostech v Krkonoších se stále připravuje tradiční vánoční hubník či hubovec. Jeho základem jsou na kousky nakrájené žemle vložené do vajíček rozmíchaných s mlékem a rozpuštěným máslem, k čemuž se pak přidají povařené sušené houby, sůl, pepř, česnek, majoránka a trocha strouhanky či dětské krupice. To vše se pak dá do vymaštěného pekáče a upeče v troubě. V některých rodinách do směsi přidávají také povařené uzené nakrájené na kostičky nebo obrané ze žeber, což je sice chutnější, ale už to ztrácí charakter postního jídla.
Muzika s rozmarýnem
Zkušený šéfkuchař Michal Nikodém, který v Praze provozuje úspěšné kuchařské studio Ola Kala, vzpomíná na několikachodovou vánoční hostinu svých prarodičů na Těšínsku, během níž se podávalo dušené hlávkové zelí na cibuli s chlebem či pieczki, žlutý hrách uvařený doměkka ve slané vodě, který se servíroval s vařenými křížalami, tedy sušenými švestkami, hruškami a jablky, které byly navíc oslazené medem. Vařeným křížalám se říká také muzika, jídlo mělo řadu krajových podob, někde se do něj před vařením přidával kromě medu třeba rozmarýn nebo citronová kůra.
Slaný hrách se sladkým čajem
“Na talíř se nalije naběračka slaného hrachu i s vodou, ve které se hrách vařil, a k tomu se přidá naběračka pieczek i se sladkým vývarem, tedy jakýmsi čajem, ve kterém se zase vařily křížaly. Chuť je velmi zajímavá a můj otec, jeho bratři i můj děda tohle jídlo vždycky zbožňovali. Já jsem to naopak jako dítě nesnášel, hlavně kvůli měkkým a skoro rozvařeným křížalám, ale dnes už si umím tuto chuťovou kombinaci také užít,” vypráví Michal Nikodém. U nich doma se o Vánocích jedla ještě pohanková kaše či bramborové placky, které se podávaly buď se sádlem a škvarky, nebo s kyselou smetanou, případně s vaječnou smaženicí.
Pučálka či jáhelník
Známým postním jídlem je také pučálka, která se běžně jedla v pátek a objevovala se také na vánoční tabuli. Pučálka je pečený hrách, který se podával jen se solí, pepřem a sádlem, případně také s česnekem. Také pučálka měla sladkou verzi, kdy se pečený hrách dochucoval medem. O vánocích se jedl také jáhelník, připravený z vařených jáhel a dochucený sušenými švestkami, jablky a přepuštěným máslem. Pokud chcete ochutnat jáhelník či další jídla středověké kuchyně, zastavte se v působivé staročeské restauraci U Dwau Maryí v Českém Krumlově.
