V Praze na přelomu devatenáctého a dvacátého století sídlilo přes půl milionu obyvatel. V hlavním městě sice existovalo zhruba čtyřiačtyřicet kilometrů stok s pětatřiceti výpustmi do Vltavy, ale tento systém nestačil.
Navíc jeho mnohé části byly nefunkční, ucpané a nepříjemně páchly. Nebylo výjimkou, že lidé vylévali splašky rovnou na ulice, odkud tekly do Vltavy a pražských potoků. Stověžaté město se tak potýkalo s nevyhovujícími hygienickými podmínkami a s tím souvisejícími nakažlivými nemocemi.
Proto Komitét pro řešení kanalizačních otázek královského hlavního města Prahy rozhodl, že vybuduje nové odpadní stoky a čistírnu odpadní vody v Praze-Bubenči, která byla dokončena v roce 1906 na základě projektu britského inženýra Williama Heerleina Lindleyho.
Brit měl s vodárenskými a kanalizačními stavbami bohaté zkušenosti. Spolupracoval se svým otcem, rovněž inženýrem, který navrhl kanalizační sítě v mnoha evropských městech, například v Hamburku, Lipsku, Varšavě a Budapešti. Čistírna vznikla ve stylu takzvané industriální secese. Z těchto důvodů se na budově objevily zdobné prvky, které nejsou u průmyslových staveb běžné.
Na čistírnu dělníci spotřebovali kolem osmi milionů cihel, přičemž v podzemí použili speciální dvakrát pálené cihly zvané zvonivky, které nepropouští vodu. Každá z cihel byla speciálně testována, schvalována komisí stavitelů a dostala své číslo.
Hnojivo z čistírny
„Proces mechanického čištění odpadní vody se dělil na tři hlavní části. Nejprve třemi přivaděči přitékalo čtyři sta litrů splašků za sekundu. Odpadní voda protékala pevnými česlemi, které odstraňovaly hrubé nečistoty. Mřížoví denně zachytilo zhruba čtyři metry krychlové marastu, které zaměstnanci odváželi na skládku na Císařském ostrově,“ vysvětluje Marcela Pokorná.
Stojíme uvnitř čistírny, v obrovské cihlové hale se spoustou neznámých technologických zařízeních. S výkladem průvodce je ale pro laika vše srozumitelnější.
V lapáku se potom nechal usadit štěrk a písek, které písková pumpa odčerpala do pračky písku. Nakonec přišlo na řadu usazení jemného kalu v usazovacích nádržích. Odtud je čerpadla transportovala do kalojemů na Císařském ostrově nebo na kalové lodě. Plavidla přepravovala kal zemědělcům, jež ho využívali jako hnojivo. V té době totiž lidé nepoužívali žádné chemikálie. Myli se a prali s kostkou mýdla, nádobí drhli pískem. Kal byl tedy čistý, nanejvýš obsahoval vápno, které sloužilo ke zlepšení sedimentace a k dezinfekci.
„Čistírnu poháněly parní stroje a kotle, od dvacátých let minulého století elektřina. Denně dokázala vyčistit šedesát tisíc metrů krychlových splašků od pět seti padesáti tisíc obyvatel, což je průměrně sto dvacet litrů na osobu a den,“ pokračuje vedoucí návštěvnického provozu.
Bubenečská čistírna fungovala do roku 1967, než byla zřízena nová Ústřední čistírna odpadních vod na Císařském ostrově. Následně jí hrozila demolice, k čemuž naštěstí nedošlo. Naopak se v roce 2010 stala národní kulturní památkou a o šest let později byla zařazena mezi nejvýznamnější industriální památky Evropy.
Obdiv Toma Cruise
Dnes má čistírnu v pronájmu od pražského magistrátu Továrna, z. ú. správa industriálních nemovitostí, která pořádá prohlídky pro veřejnost. Návštěvníci mají možnost si prohlédnout celý provoz, původní prostory s technologickými zařízeními, parní strojovnu, kotelnu, halu a projdou již nefunkční odtokovou stokou. Zároveň je čekají i netradiční zážitky, třeba plavba v podzemí, za níž s průvodkyní míříme. Usedáme na prám vážící jeden a půl tuny a vydáváme se na plavbu v jedné z usazovacích nádrží. Všude vládne černá tma, denní světlo zahlédneme jen občas díky světlíkům.
„Kdyby Čistírna byla v provozu, plavili bychom se po kalu v ovzduší plném metanu. Teď je to samozřejmě naprosto bezpečné. Pod námi je jen čistá voda a hloubka šest metrů,“ vysvětluje Pokorná.
Pobyt v temné nádrži připomíná scénu z dobrodružného filmu a vůbec se nedivím, že jedinečné prostředí využívají domácí a zahraniční filmaři. Průmyslový objekt se objevil například ve snímku Šakalí léta, Příběhy obyčejného šílenství, Po strništi bos, Mission Impossible: Ghost Protocol (dokonce i sám Tom Cruise si čistírnu se zájmem prohlédl), Bídníci nebo v seriálech Dobrodružství kriminalistiky, Zdivočelá země či Já, Mattoni.
Plavba na prámu poháněném motorkem však není jediným originálním zážitkem. Zájemci si ve vybraných termínech mohou užít jištěný výstup na třicetimetrový ventilační komín, který odvětrával podzemní prostory.
Lezci vylezou po vnější straně a slaní dolů vnitřkem, přičemž vše kontrolují horolezci. Na komíně se pokochají krásný výhledem na Dejvice, Bubeneč a Troju. Druhý komín určený pro dva parní kotle, jež sloužil k odtahu spalin, přístupný není, nicméně se svým dvojčetem tvoří skvost industriální architektury. Komíny mají subtilní nízký podstavec z kyklopského zdiva s masivní římsou a nahoře je zakončuje unikátní třímetrová ozdobná hlavice s kamenným obkladem (většina starých komínů má pouze betonový věnec).
„Bubenečská čistírna je jediným reprezentantem historie městského čištění odpadních vod v Evropě a společně s jedinečnou architekturou přitahuje návštěvníky z celého světa. Ať už jsou to turisté, studenti architektury, stavebních fakult nebo vodohospodářští pracovníci. Proto se o tuto památku staráme a financujeme její restaurování, opravy a obnovu. Chceme, aby i přes ukončený provoz nadále žila a zachovala se pro příští generace,“ říká Pokorná.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Může se hoditDo Staré čistírny odpadních vod v Praze-Bubenči se dostanete prostřednictvím MHD. U stanice metra Hradčanská přesedněte na autobus č. 131 a vystupte na zastávce Goethova. Poté zahněte doprava pod železniční most a pokračujte do Papírenské ulice 6. Existuje i vlakové spojení, například ze stanice Masarykovo nádraží, Praha-Libeň, Praha-Holešovice do stanice Nádraží Podbaba. Nebo naskočte na loď od Palackého mostu a jeďte do Troje. Pak jděte pěšky po proudu a doleva přes most. K příležitosti Světového dne vody bude Čistírna kromě prohlídek pořádat 26. března 2022 ukázku parních strojů z roku 1903 a výrobu páry v parní kotelně. Návštěvníci se také svezou na prámu v podzemní usazovací nádrži a mohou uskutečnit jištěný výstup na komín. Na prohlídky Čistírny se objednávejte předem. Pamatujte na sportovní obuv a teplejší ošacení. V čistírně je po celý rok konstantní teplota 10 °C. |