Místo nad Vltavou s výhledem na historické centrum Prahy se po únoru 1948 dostalo do hledáčku komunistického vedení. Právě sem chtěli soudruzi umístit monument oslavující sovětského vůdce Josifa Stalina.

Autor: ČTK

Dobře viditelné místo u vyústění Čechova mostu mělo zdůraznit sílu nového režimu. Pomník měl být nepřehlédnutelnou dominantou metropole.

Autor: ČTK

Na jaře 1949 byla vypsána soutěž na takový pomník, které se povinně muselo zúčastnit 55 vybraných sochařů a umělců z celého Československa. V zadání soutěže bylo uvedeno, že socha včetně soklu musí mít výšku nejméně 30 metrů nad niveletou Letenské pláně

Autor: ČTK

Většina umělců zobrazovala Stalina samostatně. Vítězný návrh ale zvolil zcela odlišnou cestu.

Autor: ČTK

Autor vítězného konceptu, sochař Otakar Švec, pojal monument jako sevřený zástup postav vedený Stalinem. Návrh překvapil porotu i veřejnost.

Autor: ČTK

Po Stalinově levici stáli zástupci sovětského lidu (dělník, vědec, kolchoznice a rudoarmějec), po jeho pravé ruce pak zástupci lidu československého (dělník, rolnice, novátor a vojín); sochy ozbrojenců symbolicky uzavíraly skupinu jako její ochránci.

Autor: ČTK

Sousoší mělo symbolizovat jednotu obou zemí. Některé postavy měly také konkrétní předlohy. Jednou z nich byl novinář a komunistický symbol Julius Fučík.

Autor: ČTK

V roce 1952, kdy již bylo o hrubé podobě pomníku rozhodnuto, Švec zhotovil třímetrový model. Musel přitom čelit častým kontrolám Státní bezpečnosti, protože na něj chodila udání, že se v ateliéru věnuje jiným činnostem a na pomníku nepracuje.

Autor: ČTK

Okolí pomníku včetně podstavce, schodišť a ohnivých mís navrhli architekt Jiří Štursa (uprostřed) a jeho manželka Vlasta Štursová.

Autor: ČTK

Budoucí pomník vyžadoval důkladné geologické průzkumy. Stavba obřích rozměrů musela odolat i riziku sesuvu svahu.

Autor: ČTK

Prezident Klement Gottwald zahájil symbolicky stavbu v prosinci 1949. Ceremoniál připomínal slavné položení základního kamene Národního divadla.

Autor: ČTK

Skutečná výstavba začala až v roce 1952. Dělníci museli zasahovat několik metrů pod povrch.

Autor: ČTK

Do stavby byly zabudovány materiály z významných míst Československa. Režim tím chtěl dodat monumentu symbolickou hodnotu.

Autor: ČTK

Na budování se podíleli studenti Akademie výtvarných umění i zkušení řemeslníci. Stavba pohltila obrovské množství práce, materiálu i peněz. Náklady na stavbu tohoto monumentu činily 140 milionů Kčs (v cenách z roku 2025 se jednalo o ekvivalent zhruba 3,5 miliardy korun).

Autor: ČTK

Původní plány počítaly s travertinem ze Slovenska. Nakonec dostala přednost odolnější liberecká žula. Uvnitř monumentu vznikalo mohutné betonové jádro. Teprve na něj byly upevňovány kamenné části.

Autor: ČTK

Politické otřesy začátku padesátých let projekt nezastavily. Výstavba pokračovala i po Stalinově smrti v roce 1953.

Autor: ČTK

Monument se 1. května 1955 stal novou dominantou Prahy. Komunistická propaganda jej představovala jako symbol přátelství se Sovětským svazem. Sochař Otakar Švec se slavnostního odhalení nedožil. Několik týdnů před ním spáchal sebevraždu.

Autor: ČTK

Pomník měřil přes 15 metrů na výšku a 22 metrů na délku. Ve své době šlo o největší skupinové sousoší v Evropě. Monument byl viditelný z velké části města. Právě jeho poloha měla zdůraznit moc tehdejšího režimu.

Autor: ČTK

Pražané si našli vlastní způsob, jak se s monumentem vyrovnat. Sousoší brzy získalo přezdívku „fronta na maso“, herec Jan Werich jej nazval tlačenicí. Samotná čtvrť Letná byla pak přezdívána „Záprdelí“.

Autor: ČTK

Proměnou politické situace po roce 1956 se monument na Letné ocitl v nejisté situaci, když nový sovětský vůdce Nikita Chruščov odsoudil Stalinův kult osobnosti. Komunistické vedení nakonec rozhodlo o odstranění památníku. Okolo sousoší vyrostla konstrukce zakrývající práce před veřejností.

Autor: ČTK

Nejprve musely zmizet kamenné hlavy jednotlivých postav. Teprve poté přišly na řadu odstřely. Výbuchy se rozléhaly Prahou několik dní. Monument, který měl symbolizovat věčnost režimu, zmizel během krátké doby. Nad Prahou se tyčil pouhých sedm a půl roku.

Autor: ČTK

Na místě bývalého pomníku vyrostlo po pádu komunismu nové umělecké dílo. Od roku 1991 stojí na místě Pražský metronom. Sochařské dílo ve tvaru kyvadla od sochaře Vratislava Karla Nováka symbolizuje plynutí času. Prostor pod metronomem se stal místem kultury, sportu i setkávání.

Autor: Anna Kristová, MAFRA

Humor proti totalitě - Fronta na maso