Cestu z Březníku na Modrý sloup - českoněmecký hraniční přechod - už minulý týden správa parku začala vyznačovat. Teď přišla studená sprcha. Soud rozhodl po stížnosti ekologických aktivistů, že správa rezervace nedostatečně posoudila vliv na kriticky ohroženého tetřeva hlušce, a to v rámci celé Šumavy.
Stezka na Modrý sloupPo stezce na Modrý sloup skrze Luzenské údolí se chodilo již od středověku. Vedla tudy Zlatá stezka, obchodovalo se tu i pašovalo zboží několik století. Po roce 1948 tu stála železná opona a od roku 1991 průchod neumožňovala existence první zóny Národního parku Šumava a právě spor o to, zda zde žije tetřev hlušec, či nikoliv. |
Ekologičtí aktivisté, kteří otevření cesty a vpuštění lidí do Luzenského údolí kritizovali, se ohání dřívějšími posudky, které právě tuto cestu nedoporučovaly. Naopak správa parku má v ruce posudky, které otevření schvalují.
"Na Šumavě se vyskytuje jediná životaschopná populace tetřeva hlušce ve střední Evropě a park by ji měl chránit a nikoliv hledat způsoby, jak její ochranu prolomit," komentuje rozhodnutí soudu profesor Vladimír Bejček, ornitolog a člen stínové vědecké rady šumavského parku.
Správa parku tvrdí, že svou snahu otevřít hraniční přechod nevzdává. Jeho otevření od 15. července původně povolilo ministerstvo životního prostředí, soud nyní však rozhodl po žalobě Okrašlovacího spolku Zdíkovska a České společnosti ornitologické.
"Jednou z možností, jak celou záležitost zvrátit, je podání kasační stížnosti," nastiňuje kroky správy parku její mluvčí Pavel Pechoušek.
Mánek: Na cestě údolím tetřev nežije
Jasné však je, že letošní léto Modrý sloup otevřen nebude. Ředitel správy parku Jiří Mánek přitom tvrdí, že otevření stezky bylo dlouho připravováno.
"Dlouhodobě jsme sledovali populaci tetřeva hlušce jak na české, tak na bavorské straně hranice. Zjistilo se, že na sledovaném území obou částí Šumavy žije až 600 těchto vzácných ptáků a výzkumy posledních let jasně ukázaly to, co věděl každý lesník a každý Modravák. Na cestě Luzenským údolím tetřev nežije, protože žije v lese. Tetřev se v hojném počtu nachází i kolem turistických stezek, po kterých poslední dvě desítky let chodí turisté," argumentuje Jiří Mánek.
Devětasedmdesátiletý Emil Kintzl dokončil minulý týden turistické značení k Modrému sloupu.
Do ekologických aktivistů a rozhodnutí soudu se pustil i předseda Svazu šumavských obcí a starosta Modravy Antonín Schubert.
"Ekoaktivistická hnutí svou blokádou průchodu na Modrý sloup skrze Luzenské údolí jasně ukázala, že jim nejde o ochranu tetřeva ani přírody, ale jen o vyštvání lidí a turistů ze Šumavy a to i z míst, kde pro to z hlediska ochrany přírody nejsou žádné důvody," uvádí Schubert.
Zklamaný je nyní z rozhodnutí soudu i značkař Klubu českých turistů Emil Kintzl, který minulý týden stezku značil. "Okamžik, na který čekám celý život, se zdál být téměř na dosah, ale nakonec zvítězil nerozum a sobeckost. Jsem zklamaný. Téměř tak silně, jako když mi komunisti v 70. letech zakázali vykonávat učitelské povolání," prohlásil Kintzl.
