Stezka Slezskem Via Czechia prochází na téměř 400 kilometrech napříč nejmenší historickou zemí naší země – od Rychlebských hor po Slezské Beskydy. V Opavě se stezka větví a její dvoudenní pasáž míří na jih k Fulneku. Tudy také vede trasa našeho celodenního výletu, který nabízí pohodové putování zvlněnou krajinou Vítkovské vrchoviny mezi Opavou a Hradcem nad Moravicí.
Opava – křižovatka na Stezce Slezskem
Město Opava leží poblíž soutoku řek Opavy a Moravice a přes těžké boje na konci druhé světové války se v něm dochovalo množství památek. Na Horním náměstí se hrdě tyčí asi nejznámější symbol Opavy – secesní budova radnice s šedesát metrů vysokou renesanční věží Hláskou.
Stoupáme na věž s vyhlídkovým ochozem na město. V horních patrech věže rovněž obdivujeme sbírku předmětů spjatých s opavskou historií – mimo jiné téměř sto let starý automat na bonbony a oplatky firmy Fiedor. Známé „fidorky“ v Opavě vznikly a my je samozřejmě v batohu máme také!
Budova železniční stanice Opava-východ je kulturní památkou a byla vyhlášena nejkrásnějším nádražím roku.
Na okraji centra se zastavujeme u nádraží Opava-východ, jehož zrekonstruovaná klasicistní budova je kulturní památkou a byla vyhlášena nejkrásnějším nádražím roku. Pokud jste do Opavy nepřicestovali vlakem, určitě alespoň nakoukněte dovnitř nádražní haly vyzdobené unikátními stropními malbami.
Zámek Raduň
Prokousáme se předměstím Opavy a za posledními domy překračujeme řeku Moravici. Ta je po Odře a Opavě třetím nejvýznamnějším tokem Českého Slezska a o pár kilometrů dále se vlévá do řeky Opavy. V místě soutoku je Moravice dokonce delší a vodnatější než Opava – podobná anomálie, kdy se větší tok vlévá do menšího, nastává například na soutoku Vltavy a Labe.
Tak to jsme nečekali. Pět dnů na kole přes České Slezsko nás upřímně dojalo |
Silnice a polní cesty nás dovedou k Raduňským rybníkům s několika uměle vybudovanými tůněmi, ve kterých se rozmnožují obojživelníci. To už je před námi obec Raduň a profil stezky se po sedmi kilometrech konečně začíná trochu zvedat z placatého údolí Moravice.
Těžko uvěřit, že po znárodnění sloužil zámek Raduň jako kanceláře národního výboru.
Odměnou nám je zastavení u nádherného zámku Raduň, obklopeného parkem s několika rybníky. Krása tohoto skvostu novogotického romantismu musí omráčit každého návštěvníka. I proto se snad ani nechce věřit, že po znárodnění sloužilo toto letní aristokratické sídlo jako kanceláře národního výboru.
Sluneční lázně na Jakubčovických šancích
Prohlídku zámeckého interiéru tentokrát necháváme na příště, přece jenom ještě nejsme ani v polovině výletu. Trasa Stezky Slezskem od zámku pokračuje po naučné stezce „Památce amerických letců“, zaměřené na historii sestřelení amerického bombardéru Liberator B-24 v srpnu 1944.
Stezka SlezskemStezka Slezskem je druhou nejkratší trasou Via Czechia, spojuje trojmezí Slezska, Moravy a Kladska v Rychlebských horách a nejvýchodnější bod České republiky u Bukovce. Pěší varianta Stezky Slezskem měří 388 kilometrů a je rozdělena na osmnáct denních etap s průměrnou délkou 20–25 kilometrů. Etapy 19 a 20 vedou z Opavy do Fulneku a tvoří 44kilometrovou propojku se Severní stezkou pro ty, kdo chtějí projít celé Moravskoslezské Beskydy. Stezka Slezskem má i cyklistickou variantu, která měří 386 km. |
Pomníček této události je umístěn před kostelem v Raduni, další památník pak nacházíme uprostřed lesů pod vrcholem Šance. Původní kříž byl na strom umístěn hned po válce a od té doby postupně do stromu zarostl.
V Jakubčovicích dosahujeme nejvyššího bodu putování. Však tu také stojí volně přístupná dřevěná rozhledna Šance, ze které se otevírají daleké výhledy. Rozhledna získala své jméno po vojenských obranných šancích z doby slezských válek, kterých se v okolí nachází několik, a které chránily stezku z Opavy do vnitrozemí Moravy.
Pozůstatky nejbližšího a nejlépe dochovaného opevnění nacházíme na návrší přímo u rozhledny. Na okraji lesíka pod rozhlednou pak na chvilku spočineme ve „slunečních lázních“. Na dřevěných lehátkách ukrytých v závětří lze nádherně relaxovat!
Přes Kalvárii do Hradce nad Moravicí
Stezka míří od rozhledny zpět do lesů a přivádí nás na návrší, kudy měla procházet železniční trať Opava–Fulnek. Projekt měl být součástí velkoryse plánovaného vlakového spojení Slezska s Uhrami, ale nakonec se povedlo zprovoznit jen krátký úsek z Opavy do Hradce nad Moravicí. Pokračování trati do Fulneku nebylo dokončeno a dodnes se dochovaly jen některé rozestavěné objekty, jako jsou propustky, náspy nebo relikty tunelů.
Vodní kanál a důl na břidlici. Objevte unikátní památky Oderska a Opavska |
Na rozcestí Nad Záviším neodoláme odbočce k opuštěným dolům, jedněm z nejstarších u nás. Tady se ve středověku těžily stříbrné rudy a v té době šlo o nejvýznamnější doly ve Slezsku, zásobující cenným kovem olomouckou mincovnu. Na místě dolu Slepetné nacházíme jen několik jam, o kus dále pak nakoukneme do zamřížovaného vstupu do dědičné štoly Kajlovec ze 16. století.
Blížící se cíl cesty předznamenává křížová cesta zvaná Slezská Kalvárie s třinácti nádherně zrekonstruovanými kapličkami z poloviny 19. století. Před sestupem do údolí Moravice ještě vystoupáme na vrch Kalvárie, odkud se nám otevírá výhled na Hradec nad Moravicí a vzdálenou Opavu. Nad hlubokým zářezem Moravice trčí nad korunami stromů náš poslední cíl – Bílá věž – dominantní a nejmladší stavba zámku Hradec nad Moravicí.
Nejkrásnější zámek Opavska
V samém závěru výletu navštěvujeme zámecký areál v Hradci nad Moravicí, který je největší v celém Moravskoslezském kraji. Samotný zámek v roce 2008 vyhrál anketu „O nejpohádkovější hrad nebo zámek v České republice“. Ovšem než se tak stalo, byl sedmnáct let uzavřen, obehnán ostnatým drátem a chátral. Své brány pro veřejnost znovu otevřel v roce 2014.
Tahounem záchrany zámku se stal jeho současný kastelán, pan Radomír Přibyla, který jako stavební technik zužitkoval své stavařské zkušenosti a po roce 1989 jej z ruin přivedl do vskutku pohádkové podoby.
Jako poslední stavba zámku v Hradci nad Moravicí vznikla ke konci 19. století tzv. Bílá věž, která sloužila i jako vodojem.
Samozřejmě, že si i s dvaceti kilometry v nohách tento skvost nemůžeme nechat ujít. Nejprve navštěvujeme novější část areálu, které se říká Červený zámek. Ten byl postaven z neomítnutých cihel ve stylu novogotiky a sloužil jako hospodářské zázemí staršího Bílého zámku. V místě dnešního Bílého zámku stával přemyslovský hrad, později přestavěný na renesanční a následně barokní zámek. Jako poslední stavba vznikla ke konci 19. století tzv. Bílá věž, která sloužila i jako vodojem.
Celý areál obklopuje rozlehlý zámecký park, po parku v Lednici druhý největší na území Moravy a Slezska. V něm zakončujeme naši pouť po zámcích Opavska a po jedné z nejhezčích etap Stezky Slezskem.
Může se hoditDélka trasy: 21 km / 6–7 hod. Náročnost: spíše lehčí celodenní túra vede převážně po lesních cestách. Doprava a logistika: Z cíle výletu zpět do Opavy vlakem nebo autobusem. Případně lze druhý den pokračovat z Hradce nad Moravicí do Fulneku. Občerstvení na trase: Raduň, Hradec nad Moravicí |
