Kamenné Tři křížky trčí na skalce 817 metrů nad mořem coby poutní dominanta Slavkovského lesa. Přístup k památce z 19. století je omezen bytelným oplocením, skrz které vede ne zcela komfortní průlez. Plot má bránit v přístupu vandalům, nikoli lidským, ale překvapivě zvířecím.
Nejen za soumraku jsou teď na přelomu září a října slyšet všude okolo. Už troubějí. Problémem tu jsou jeleni, jak tvrdí nápis přibitý na klandru pod křížky. Nejde o to, že by hrozilo shazování křížků jeleními parohy, těmi se teď zaměstnávají naplno navzájem v říjných bitvách o přízeň laní. Křižky však obrůstá vzácná vegetace, tu by prý paroháči spásli raz dva.
Národní přírodní památka Křížky působí na náhorní plošině jako zjevení.
Za dva dny v divočině Slavkovského lesa jsme nespatřili jediného jelena, ale slyšet jsou tu teď skoro na každém kroku. Musí jich tu troubit snad stovky. „Kromě jelenů sika tu máme i početné stádo jelenů evropských, sídlí tu i rysi a nově dokonce vlci. Úplné safari,“ říká znalec kraje Tomáš Wizovský, kastelán místního hradu a zámku Bečov.
Strach stranou. Ačkoli jeleni mohou být v čase říje agresivní nejen navzájem mezi sebou, ale i vůči lidem, sotva se k nim dostanete na dohled.
Stejně jako zmíněné šelmy jsou i paroháči přirozeně plaší. Ovšem nebyl nejmenší důvod smutnit, Slavkovský les nabídl i jiné, neméně poutavé přírodní poklady.
Prameny, prameny, prameny
Prameny prosluly na mapě Česka před časem coby nejzadluženější obec. Mohly za to prameny. Lépe řečeno nepovedená investice do chystané průmyslové stáčírny minerálních pramenů, kterých jsou po celém Slavkovském lese rozesety určitě desítky, dost možná i stovky. A jedna z nejsilnějších koncentrací vývěrů je soustředěna právě kolem Pramenů.
Projděte se pustým Českem. Přírodní poklady Slavkovského lesa nikdo nehledá |
Existují lovci slavkovských minerálek, kteří jsou schopni strávit tady na vandru pár nocí a při popíjení přespávat po lesích. Patrně se to tady tiše toleruje. Jeden večer jsme za soumraku v lese potkali pár borců s plnou polní na zádech, další večer jsme s jinými vandráky seděli v hospodě, načež se po setmění zvedli, nahodili těžké krosny a odkráčeli do temnoty.
Reitenbergerův pramen mezi Teplou a Úterým
My jsme vyrazili za prameny ve dne. Nejvíc nám zachutnala Grünská kyselka, zvaná též Sudetenquell. Z trubky pod altánem v lese poblíž Bečova prýští výtečná, rovnou od přírody lehce perlivá osvěžující voda s jemně kovovou příchutí. Oproti léčivým pramenům na mariánskolázeňské kolonádě má rozhodně „civilnější“ aroma. Ostatně přidává se dnes do oblíbené minerálky Magnesia. A za druhé světové války ji tady prý stáčeli Němci pro Rommelovy žíznivé Afrikakorps – jednak pro její chuť, ale též trvanlivost.
Norsko i Švýcarsko
Krajina Slavkovského lesa s pestrými vřesovišti, horskými pastvinami a mechovými lesy dost připomíná na první pohled Norsko, zvlášť nyní s barevným podzimem.
Naučná stezka Kladská
Rozhledna na Krásenském vrchu bezpochyby patří k nejhezčím u nás.
Ovšem našli jsme i kousíček Švýcarska. Jmenuje se Kladská, je to oblíbený cíl mariánskolázeňských denních výletníků. Švýcarsko připomínají zdejší dřevěné stavby, které skutečně skrývají švýcarský původ. V 19. století totiž zdejší kníže nechal dovézt ze Světové výstavy ve Vídni a znovu postavit pod dohledem švýcarského architekta dřevěné kantonální domečky. Kladskou zdobí rybník, obkroužený naučnou stezkou a oblíbený rybáři – lovil tu i kosmonaut Gagarin.
Jak si užít český Island. Slavkovský les ukrývá i nejhezčí rozhlednu |
Ačkoli Slavkovský les není nijak zvlášť rozlehlý a velmi blízko je to sem ze západočeských lázeňských center, přesto působí (skoro) jako poslední divočina v Česku. Jak dlouho to tak vydrží? Zrovna nedávno se dálnice D6 od Prahy přiblížila o patnáct kilometrů.
Zatím tady můžete být (skoro) sami. Dokonce i na populární kamenné spirálové rozhledně nad obcí Krásno, která vyhrála v roce 2011 anketu idnes.cz o nejhezčí českou rozhlednu. Na rozdíl od mnoha jiných vyhlídkových věží je přístupná zcela volně 24 hodin denně.
