1. Svatý Jan pod Skalou: nejkrásnější místo Čech
Pokud budete trávit Silvestra v Praze, pak se asi do velkých dálek na Nový rok pouštět nebudete a dáte zavděk i blízkému okolí, například Českému krasu. Ideální novoroční vycházka vede od vlakové zastávky v Srbsku (směr Beroun) po trase žluté značky ke Kubrychově boudě.
Zde se nedáte vpravo na Karlštejn, ale opačným směrem k Bubovickým vodopádům po červené značce. Za chvilku je budete mít před sebou a můžete obdivovat jejich skromnou, ale neotřelou krásu. Bubovické vodopády jsou drobné, sotva dvoumetrové kaskády na vápencových skalních stupních s malými tůňkami, na kterých se v zimě tvoří hezké ledopádky. Průchod, který může být za mokra nebo náledí obtížnější, usnadňují dřevěné lávky.
Zhruba po třech kilometrech sejdete do Svatého Jana pod Skalou, jenž bývá často označován jako jedno z nejkrásnějších míst Čech. Pokud si chcete toto překrásné oduševnělé místo v plné kráse prohlédnout, pak se vydrápejte nikoli po červené na Skálu s křížem, ale po cestě beze značek na protilehlý vápencový útes. Z něj se otevírá fascinující pohled na dokonalé skloubení krajiny a klášterní architektury.
Bubovické vodopády
Svatý Jan pod Skalou
Zpět k vlaku do Srbska vás přivede žlutá značka podél potoka Loděnice, známého spíše pod názvem Kačák. Celý okruh měří asi 12 km.
2. Biskupská kupa: nejstarší rozhledna v Jeseníkách
Novoročním lákadlem jsou pochopitelně také kopce s rozhlednami. Poněkud odlehlá hora Biskupská kupa (890 m) se nápadně tyčí na česko-polských hranicích v turistické oblasti Jeseníky. Podle českých zeměpisců se však jde o Zlatohorskou vrchovinu a podle jejich polských kolegů o Góry Opawskie (v nich je dokonce Biskupská kupa nejvyšším vrcholem).
Poctivý plnohodnotný výstup s převýšením 450 m vede na Biskupskou kupu ze Zlatých hor v délce zhruba tři kilometry. Asi polovinu výstupu ušetříte, pokud vyjedete autem do silničního sedla Petrovy boudy, odkud je to na vrchol asi půl hodiny.
Výhled z Biskupské kupy do Polska
Největším lákadlem Biskupské kupy je rozhledna, jejíž otevření roku 1898 bylo načasováno na 50. výročí panování rakouského císaře Františka Josefa I. Po něm dostala jméno Kaiser Franz Josef Warte a v jesenické oblasti se dnes může pyšnit přívlastkem nejstarší.
Nedaleko rozhledny stávala turistická chata Rudolfsheim. Po roce 1945 ji však novoosídlenci vyrabovali a brzy poté zanikla. Podobný osud mohl potkat i samotnou rozhlednu, která byla nepřístupná a od zkázy ji zachránila patrně jen skutečnost, že sloužila jako televizní zesilovač pro okolní zapadlý kraj.
Zajímavostí je obnovená poštovna, z níž lze posílat pohledy i psaní do Česka i zahraničí. Vyhlídka z ochozu věže nabízí panorama Hrubého Jeseníku, Rychlebských a Sovích hor a někdy i Beskyd. Za výjimečně dobrých povětrnostních podmínek bývají vidět údajně i Tatry a věže kostelů ve městě Wroclaw v Polsku.
3. Divoká Oslava na Nový rok
Kde jinde oslavit Nový rok než na Oslavě, moravské řece, která se hlubokým kaňonem prokousává východním okrajem Vysočiny. Nejzajímavější část, chráněná jako přírodní rezervace, se táhne v délce asi 30 km od Náměště po Oslavany.
Těmto místům se vyhnuly civilizační zásahy a řeka zde teče přírodním kamenitým korytem kolem četných skal. Nejsou tu přehrady, hospody ani rekreační střediska, pouze jednoduché soukromé chaty a trampské osady. Mnohé z nich pamatují ještě dobu, kdy neexistovaly žádné turistické značky.
Oslava pod Malou skálou
K divočině patří dobrodružství a toho si na Oslavě užijete někdy docela dost. Značené stezky údolím vedou na mnoha místech náročným členitým terénem nahoru dolů, po kamenech a přes popadané stromy. Někde jsou dokonce krátké žebříky a jistící řetězy.
Tempo pochodu bývá výrazně pomalejší než jinde a v zimě se nároky na fyzickou zdatnost a technickou dovednost zvyšují. Některé úseky krkolomných kozích stezek mohou být nebezpečné nebo dokonce neschůdné.
Vhodné výchozí body pro nahlédnutí do údolí Oslavy jsou obce Senorady, Ketkovice, Březník nebo lovecký zámek Vlčí kopec. Zde všude lze snadno zaparkovat.
4. Javořice: nejvyšší vrchol Vysočiny
Na Českomoravské vrchovině ještě zůstaňme a přesuňme se z údolí do nejvyšších poloh. Ty se rozkládají v Jihlavských vrších u Telče, kde dosahuje Vysočina kótou Javořice (837 m) nejvyššího bodu. Podobně jako v případě známějších Žďárských vrchů jde o vyhlášený terén pro vyznavače bílé stopy.
Pokud přijedete do Jihlavských vrchů vlakem, pak je výhodné začít v Třešti nebo v sousední vesnici Hodice na trati Kostelec u Jihlavy - Slavonice. Modré a zelené značky, které vedou z obou obcí nejdříve odděleně, se po třech až čtyřech kilometrech spojují a vedou mírným stoupáním společně k hradu Roštejnu. Zde ve výškách okolo 700 m již bývají výborné sněhové podmínky a lyžařské stopy se odtud rozbíhají do několika stran.
Javořice z Míchovy skály
Míchova skála
Chcete-li být co nejdříve na Javořici, zvolte modrou značku, která vede kolem Malého pařezitého rybníka k hájovně nad Velkým pařezitým rybníkem. Tady se napojíte na zelenou a mírným stoupáním kolem hezké Míchovy skály zdoláte plochý vrchol Javořice s televizním vysílačem. Poblíž se nachází historická hranice mezi Moravou a Čechami. Z Třeště je to na Javořici asi 14 km.
5. S novoroční žízní k Farské kyselce
Novoroční kocovina po prohýřené silvestrovské noci bývá mnohdy nepříjemná. Pomáhá například Vincentka, ale když zrovna není po ruce, je třeba si pro léčivou vodu dojít přímo do přírody.
Farská kyselka patří ke skupině mariánskolázeňských minerálních vod, vyvěrá však v lese šest kilometrů severně od lázeňského centra. Dorazit se k ní dá buď pěšky po červené či modré značce, nebo na lyžích od golfového hřiště po některém z udržovaných běžeckých okruhů.
Altán nad pramenem Farské kyselky
Minerálka výborné chuti dostala jméno podle toho, že okolní les kdysi patřil faře v nedaleké vsi Pístov. Pramen vyvěrá v mělké studni zakryté dřevěným altánem, v níž bublá unikající oxid uhličitý. Kyselka pak odtéká do jezírka, kde se sráží rezavé nánosy železitých okrů. Díky hadcovému podloží je Farská kyselka významně obohacena o hořčík a železo.
Když už budete u Farské kyselky, nahlédněte také do blízké přírodní rezervace Smraďoch, kde v bažinách probublává směs sirovodíku a oxidu uhličitého. V zimě jsou sice bažiny pod sněhem a bublající tůňky nejsou vidět, závany "smradu" však ucítíte zřetelně. Jen si dávejte pozor, ať se vám neudělá znovu špatně.
6. Novoroční Peklo u Náchoda
O tom, jak vypadá novoroční Peklo, se můžete přesvědčit v údolí Metuje mezi Náchodem a Novým Městem nad Metují. Zhruba v polovině vzdálenosti mezi oběma městy se do Metuje vlévá zleva říčka Olešenka, přitékající z Orlických hor.
Na soutoku obou toků stávala v minulosti osada Peklo s mlýnem Pekelec, dnes se tu rozkládá malá rekreační oblast a lokalita slouží jako oblíbené a vyhledávané výletní místo. Svědčí o tom "uzel" celkem devíti turistických tras.
Údolí Peklo na Metují
Výletní restaurace v Pekle
Dříve, než odtud někam vyrazíte, je nepsanou povinností návštěva stylové restaurace Bartoňova útulna, vyzdobené mnoha čertovskými motivy. Na peklo pamatuje i jídelníček s řadou "pekelných" specialit. Otevřeno má být i na Nový rok.
Restaurace má bohatou historii a patří mezi naše významné stavební památky. Postavena, resp. přestavěna z bývalého mlýna, byla počátkem 20. století podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče ve stylu inspirovaném lidovým stavitelstvím. Krásná trasa z Pekla do Náchoda vede například přes vyhlídkový vrch Dobrošov se známou pevností.
7. Skály v Chřibech
Posledním tipem na novoroční výlet jsou tajuplné pískovcové skály ve východomoravské vrchovině Chřiby, k nimž lze pohodlně dojít formou nenáročné vycházky pěšky a za příznivých sněhových podmínek dokonce i na běžkách.
Roztodivně tvarované a mnoha dutinami proděravělé skály jsou rozesety v hlubokých bukových lesích. K některým vedou značky, k jiným nikoli. Nejvyšší a nejefektnější je Kozel, jehož výška značně převyšuje délku i šířku.
Svatá Barborka z Břestecké skalky
U Kozla mohou turisté využít netradiční odpočinkový altán. Roubená stavba kruhového půdorysu je z jedné třetiny otevřená a má uprostřed kryté ohniště s lapači jisker a komínovým vývodem. Jak praví informační tabule, cílem je zabránit zakládání otevřených ohňů a přitom dopřát návštěvníkovi kouzlo ohníčku v přírodě.
K dalším zajímavým skalám Chřibů patří vyhlídková Břestecká skalka, Komínské skály, Kazatelna, Budačina a Buchlovský kámen. Jako východiska k toulkám po Chřibech je nejlépe zvolit hrad Buchlov anebo sedlo U křížku na silničce mezi Koryčany a Osvětimany.
