Satelitní městečka změnila krajinu na sto let dopředu

Výpadovku z Prahy na Karlovy Vary nejprve "zdobí" ohromné skladové haly. A když se automobilista blíží k Hostivici, prvnímu městečku za hlavním městem, nemůže si nevšimnout nových rodinných domů vlevo od silnice. Jako by všechny vypadly z Baťovy továrny – jeden je jako druhý.

A to další podobné domky stojí ještě na druhém konci Hostivice. Oficiálně se jim říká satelitní městečka a v devadesátých letech se z nich stal nový stavební fenomén.

Na desítky, možná stovky let změnily vzhled krajiny v okolí Prahy a dalších velkých měst.

"O satelitních městečkách se mluví jako o sídlištích naležato. Nesouhlasím. Je to mnohem horší než sídliště. Ne snad architektonicky, ale z hlediska jejich budoucích proměn," řekl v časopise Stavebnictví architekt Jakub Kynčl, odborník na městskou a předmětnou obytnou výstavbu.

Podle Kynčla je problémem to, že v satelitních městečkách je příliš mnoho vlastníků parcel, takže bude velmi složité v budoucnu rozlehlé pozemky proměnit. "Při troše fantazie si dokážu představit, že sídliště, kde má byty ve vlastnictví obec, může být nějakým způsobem zásadně přestavěno. Ale při velkém počtu majitelů pozemků v satelitních městečkách nebude nic takového možné. Ty lokality jsou zakonzervovány na víc než sto let, ať se nám to líbí, nebo ne," tvrdí Kynčl.

Vyrůstající satelitní městečko u Vestce, září 2007

Dallas anebo snad Šmoulov?

Ti, co v satelitních městečkách nežijí, si pro ně vymysleli i posměšná jména. Například shluku domků v Kolodějích říkají starousedlíci Dallas nebo také Šmoulov.

Ke kreslenému seriálu mají nové rodinné domy na okraji městečka skutečně blízko: jeden má zelenkavou fasádu, druhý modrou, třetí žlutou. U jednoho domu jeho majitel jako by do okolí ukazoval, kolik peněz má na účtu, a jeho bydlení připomíná spíš palác než venkovské stavení. Další dům by se zase hodil spíše do Alp než do české krajiny.

A pak tu je spoustu detailů, které víc ukazují na malý vkus než na invenci majitele a stavitele: zlaté rámy v plastových oknech, venkovní lampičky rozličných tvarů, všelijak vytvarované balkónky a vikýře. Někdo se zase vyřádil na schodech nebo vchodových dveřích.

Všechny domky jsou namačkány jeden na druhém, lidé si k obrazu svému vyzdobili i pidizahrádky a živé ploty. V městečku nerostou téměř žádné stromy.

V knize Jiřího Škabrady "Lidové stavby – Architektura českého venkova" jsou obrázky dvou katalogových domů, které jsou tak typické pro satelitní městečka devadesátých let. "Ukázky zvlášť nevkusných, ale přitom typických současných návrhů rodinných domů, přizdobených řadou ‚tradičních‘ motivů. Názvy typových řad Elegant a Klasik jsou jistě z nejvyšší kategorie černého humoru," napsal k obrázkům Škabrada.

Satelit u obce Lány

Autem tam, autem sem

Jana Zahrádková je ale v satelitním městečku v Kolodějích spokojena. "Nemůžu si na nic stěžovat," říká. Nevadí jí ani to, že má jen malou zahrádku a se sousedy ve vedlejším domě si skoro koukají do talíře.

"Tady stejně nikdo venku moc není. Ráno všichni odjedou do práce a vrací se až večer. A o víkendu také lidé moc ven nechodí," vysvětluje Zahrádková.

Starší žena tak mimoděk ukázala na další problémy bydlení v "panelácích naležato". Ačkoli lidé touží po bydlení mimo velké město, o to víc pak tráví času v autě – všude musí jezdit, protože v satelitních městečkách obvykle nevzniknou obchody, kina nebo specializované školy.

"Při přirozeném rozvoji obcí jsou s novou bytovou výstavbou budovány i služby, sportoviště, komunikace a podobně. Nevznikají jen ulice, ale i veřejné prostory, náměstí a parky," řekl pro MF DNES známý architekt Ondřej Beneš.

Kdo dotuje satelitní obyvatele aneb bez vztahu k bydlišti

Problémem satelitů je i to, že lidé, kteří v nich žijí, mají často trvalé bydliště jinde. Starostka Hostivice Iva Koptová upozornila, že 90 % novousedlíků ze satelitních městeček v Hostivici mají trvalé bydlště v Praze. To znamená, že peníze od státu jdou do jejich bydliště a v satelitních domovech je dotují starousedlíci. Tím nevraživost mezi místními a přistěhovalci ze satelitu rose.

"Satelit představuje novou monofunkční strukturu bydlení, nehledě na poměrně nízký architektonický standard. Důsledkem je nefunkční urbánní prostředí, které má negativní vliv na své obyvatele - izolaci, absenci sociálních vazeb, vzrůstající kriminalitu v přes den opuštěných vilkách," dodává Beneš.

Satelit v Jehnicích u Brna

Nechodili spolu do školy

Lidé navíc znají jen své nejbližší sousedy, nevzniká zde obvykle taková komunita jako na vesnicích. Stejně tak se "novousedlíci" příliš nepromíchávají s původními obyvateli, do života obce se obvykle zapojí jen někteří. Starousedlíci se navíc na své nové sousedy dívají skrz prsty a mají pocit, že se nad ně povyšují.

"Bydlím tady od narození a ze satelitního městečka jsem znal jenom jednu holku. Jsou to většinou přistěhovalci, mladí jezdí za svými kamarády do Prahy, často u nich i spí. S námi se moc nestýkají," tvrdí jednadvacetiletý obyvatel Hostivice Petr Sapara.

Odhaduje, že by se to mohlo postupně změnit. Do školy totiž spolu chodí děti staro- i novousedlíků. "Malé děti ze satelitních městeček chodí v Hostivici do školy. To my jsme nechodili. Takže se nejspíš se svými vrstevníky budou v budoucnu družit víc," dodává Sapara.

Satelit v Hovorčovicích

Požadavky se začínají měnit

Socioložka Helena Kubátová z Univerzity Palackého v Olomouci nevidí v bydlení v satelitních městečkách pouze zápory. "Lidé si řeší svou bytovou situaci sami a nespoléhají se například na stát, bydlí v dobrém životním prostředí. Obyvatelé některých satelitních měst se snaží povznést i původní lokalitu například tím, že přispívají na výstavbu nové silnice nebo obchodu. To však je ale samozřejmě značně odlišné podle konkrétního místa," řekla socioložka Kubátová v časopise Stavebnicví.

Někteří architekti navíc připouštějí, že požadavky lidí na bydlení na okrajích měst prodělávají proměnu – k lepšímu. "Už nyní z vlastní praxe můžu říct, že požadavky klientů se začínají měnit," řekl architekt Jakub Kynčl.

"Problém je samozřejmě tam, kde je už vše postaveno. U takových lokalit bude první šance na nějaký zákrok, až skončí životnost postavených domů, a to může být přes padesát let. Dost šílená asi bude situace, když část obyvatel satelitního městečka ho bude chtít opustit, a část ne. Kdo pak koupí tyhle velké domy na drahých pozemcích? Ale jak říkám, pomalu se začíná projevovat doba zhodnocování negativních zkušeností. Ovšem některé projekty prostě musíme odepsat a brát to jako součást jedné historické kapitoly," dodal Kynčl.

Satelitní městečka v Česku

Nejvíce bytů v rodinných domech se staví okolo Prahy, ve středních Čechách a na jižní Moravě.

Podle realitních expertů je největší zájem zejména o oblasti do 20 kilometrů od Prahy.

Převažuje poptávka po východní části od Prahy a po okolí Rudné. Menší zájem je o Mělnicko a směr na Teplice.

Rodinné domy v satelitních městečkách mají obvykle bytovou plochu asi 120 metrů čtverečních, s pozemkem asi 350 metrů čtverečních.

Solitérní satelitní domky mívají obytnou plochu 150 - 170 m2, pozemek kolem 800 m2 a zaplatíte za ně do 5,5 milionu korun.

Do satelitních městeček se nejvíce stěhují rodiny ve věku 30 až 45 let, obvykle se středoškolským vzděláním a s jedním až dvěma dětmi. Mnozí z nich pochází i přes dočasné bydlení v Praze z malého města nebo přímo z venkova.

Satelitní městečka se umístila v anketě iDNES.cz o Největší hrůzu Česka - zabodovala ve Středočeském kraji. Postupně vám na téma Hrůzy Česka (Jizvy Česka) přineseme další reportáže. Pokud máte tipy na místa, o kterých by stálo za to napsat, dejte nám vědět na na tuto e-mailovou adresu. Pokud Váš příspěvek nebo fotografii zveřejníme, pošleme Vám honorář. Děkujeme!