 ČTĚTEZastřelte si u nás rysa, láká cizince cestovka z Ústí |
V celé republice nežije ani sto těchto šelem. Nejvíc se vyskytují na Šumavě - zhruba 70, dále v Beskydech a v Jeseníkách; v severních Čechách jich žije v oblasti Národního parku České Švýcarsko podle odhadů asi šest. Rys je však velmi plachý a náhodně ho potkat ve volné přírodě je pro běžné turisty takřka nemožné.
Zákon ho chrání a stát také hradí veškeré škody, které by mohl rys napáchat například tím, že by skolil pasoucí se dobytek. V Ústeckém kraji, kde cestovka láká cizince na jejich odstřel, však k ničemu takovému nedošlo.
500 mrtvých rysů za 20 let
Přesto se počet rysů v Česku stále snižuje. Na vině jsou především pytláci, kteří rysa loví ve všech koutech republiky. Například v jižních Čechách, kde se vyskytuje nejčastěji, se našlo od roku 1995 do roku 2003 šestapadesát lebek rysa.
Podle odhadů ochránců přírody jsou však celostátní statistiky mnohem horší - zhruba 500 rysů za posledních 20 let.
Ekologové z Hnutí Duha proto populaci rysa nyní hlídají a na Šumavě pořádají rysí hlídky. Za informaci, která by vedla k dopadení pytláka, dokonce nabízejí odměnu 50 tisíc korun. Koncem minulého roku označila Správa národního parku 14 rysů vysílačkou, přesto jich bylo 8 zastřeleno.
"Zatím se nepodařilo nikoho chytit,“ uvedl ekolog Jaromír Bláha. Peníze na odměnu získávají z veřejné sbírky. "Peněz neustále přibývá, takže odměnu zvýšíme,“ doplnil Bláha.
Kdo s koho
Podle ochránců přírody jsou nejčastějšími lovci myslivci, kteří rysa považují za predátora, jenž jim loví zvěř. "To je přitom ale jeho přínos. Zvěř je přemnožená a rys může její počty přirozeně snižovat,“ komentuje Jaroslav Červený, pracovník Akademie věd České republiky, který se problematikou rysa v Česku dlouhodobě zabývá.
Lovci však střílejí toto zvíře i kvůli zážitku, protože je jednou z mála divokých šelem, které se v českých lesích vyskytují. Jako trofej z něj slouží především lebka či kůže.
Rys byl v Česku vyhuben už v 19. století. Podle zoologa Červeného byl ještě roku 1830 viděn u Doupovic v Krušných horách. Teprve na konci minulého století se o jeho návrat zasloužil člověk, do přírody vypustili ochránci zvířat sedmnáct kusů. Do republiky se vracel i přirozenou cestou z východní Evropy.
Rozhovor redaktora MF DNES s CK M'plus travelRedaktor MF DNES se vydával za zájemce o služby Cestovní kanceláře M'plus travel. Pod záminkou, že jeho kamarád chce lovit chráněného rysa, zjišťoval, jak firma hony na různá zvířata v českých lesích organizuje. Kamarád z Německa se dozvěděl o vaší nabídce lovit divoká zvířata a ptáky. * Máte na mysli loveckou turistiku? Ano, vy cesty turistů přímo organizujete? * Zprostředkováváme. Co může udělat pro to, aby se lovení mohl zúčastnit? * Poslat nám e-mailem, jakou má představu, co by chtěl realizovat, kolik lidí by přijelo. My bychom mu odpověděli a udělali nějakou nabídku. Tedy i to, co by chtěl ulovit? * Přesně tak, a my mu uděláme nabídku, co by se mohlo dělat, jaká je přibližná relace a v jakém území republiky. Na webových stránkách vaší cestovní kanceláře je uveden také vstupní poplatek 50 eur. * To jsou poplatky schválené mysliveckým svazem u nás v Čechách, které ta která lovecká společnost vyžaduje. U jednotlivé zvěře a ptáků máte připsáno i období, kdy si může nabízenou zvěř turista ulovit. * Ano, je to doba, po kterou se může lovit. To je celosvětově, nebo řekněme celoevropsky. Je to období, kdy se zvěř může střílet, mimo tato období je hájená, kdy se nesmí lovit vůbec, protože například čeká mladé. V nabídce máte i termín pro ulovení rysa. Může si ho tedy kamarád ulovit? * To záleží na domluvě s našimi partnery, to jsou Lesy České republiky a myslivecká sdružení, zda bude volnej jeden rys nebo třeba dva. Využívají takovou možnost především cizinci? * Ano, je o to velký zájem. V Čechách je teď nadlimitní stav zvěře, takže to není problém. |
