Po třech letech mají Pražané opět šanci proniknout do vnitřku Rudolfovy štoly, kterou nechal koncem šestnáctého století století vybudovat císař Rudolf II. jako přivaděč vltavské vody do deštného rybníka Královské obory. Návštěvníci si tuto technicko památku mohou prohlédnout do konce října a projít si více než tři sta metrů dlouhý úsek vedoucí ze Stromovky k průduchu v Čechově ulici. Vedoucí odboru kultury holešovické radnice Bohumil Kheil si myslí, že další zpřístupnění štoly veřejnosti se hned tak nedá očekávat. Důvodem jsou poměrně vysoké náklady na údržbu chodeb, zejména dřevěných prken, po nichž návštěvníci procházejí. Od posledního otevření Rudolfovy štoly před třemi lety napadl chodník druh houby, která tam podle Kheila tři sta let nebyla, a bylo nutné ho obnovit. "Chtěli jsme v rámci akce Praha 2000 dát lidem koncem století možnost vidět, jak se dříve kutalo. Pro příště si vymyslíme asi zase jinou taškařici," řekl. Štola je přístupná každý všední den od třinácti do osmnácti hodin, o víkendech již od deseti hodin. V oknech vodárenského domku u vchodu do ní je malá výstava o budování díla s dobovými ukázkami hornických prací, plánků štoly a nářadí. Jelikož výška štoly místy nedosahuje ani sto šedesáti centimetrů a v nejužším místě je široká pouze sedmdesát centimetrů, ne pro každého návštěvníka bude zřejmě jednoduché cestu zdolat. Průvodce Rudolf Kaválek však tvrdí, že při minulém otevření štoly nejužším místem štoly neprošel jen jeden návštěvník, který se musel vrátit a prohlídku nedokončil. Přes kilometr dlouhou štolu pod Belvedérským vrškem prorazili kutnohorští havíři za deset let, a to pouze za použití kladiv, krumpáčů a dlát. Její plán na pergamenovém, dva a půl metru dlouhém svitku, je jedním z nejcennějších exponátů archivu technického muzea. Vypracoval ho dvorní koncipista Isaac Phendler, za což byl odměněn dvanácti tisíci bílých grošů. Pro srovnání: jedna ovce stála šestnáct grošů, šedesát vajec pak pět až deset grošů. Horníci a tesaři si při stavbě štoly denně vydělali tři až pět grošů.
|
