Myšlenka na stavbu rozhledny Děd přišla už v roce 1891. O dva roky později konstrukce začala. Podílel se na ní nejen berounský klub turistů, který měl v tehdejší době ve městě obrovské zastoupení, ale také místní okrašlovací spolek. Za pouhé čtyři měsíce bylo hotovo.
Na stavbu byl použit výhradně místní materiál. „Jde o bílé cihly, které byly vyrobeny v nedalekém Králově Dvoře. Na stavbu jich bylo použito zhruba 25 tisíc kusů. A také místní litina, ze které je vyrobené secesní točité schodiště. V okolí se totiž nacházelo velké množství malých sléváren,“ říká Jana Šuchmová, edukátorka Muzea Českého krasu v Berouně.
Rozhledna Děd na stejnojmenném kopci je hojně navštěvovaná v každém ročním období. Díky dobré dostupnosti na ní mohou vyrazit i rodiny s dětmi nebo cyklisté. Z náměstí v Berouně dojdete na rozhlednu za necelé čtyři kilometry. Kdo si chce trasu ještě víc zkrátit, může k ní vyrazit z nedaleké obce Zdejcina, z níž je to necelé dva kilometry a téměř po rovině. A když přijde hlad, je možné si na ohništi u rozhledny opéct i špekáčky. Ohniště je připravené.
Co ale možná může některé návštěvníky zklamat, je výhled. Ten je totiž u této rozhledny velmi omezený. Když byla totiž rozhledna veřejnosti zpřístupněná, nebyly tam žádné stromy. Dnes návštěvníci hledí přímo do korun vzrostlých stromů. „Původně se totiž ani nepočítalo s tím, že by tam stromy byly,“ vysvětluje Jana Šuchmová. Ale dodává, že přece jen něco málo z rozhledny lidé uvidí. Třeba směrem na Křivoklátsko nebo směrem na Kladno, kde je vykácený průsek. I tak ale „hradní“ rozhledna uprostřed berounských lesů stojí za to, abyste ji navštívili. Už jen proto, že na podobnou jen tak nenarazíte.
