Samotné keltské oppidum je národní kulturní památkou a našlo si své místo mezi turisty. „Z hlediska archeologie je to vlastně opravdu velice zajímavá lokalita, která byla osídlena již od pozdní doby kamenné až po raný středověk,“ říká vedoucí oddělení kultury Dolních Břežan Lucie Vospělová s tím, že právě proto chtěla obec přilákat na takto významné historické místo další turisty. A právě rozhledna se nakonec jevila jako největší lákadlo.
Stavba rozhledny započala v září loňského roku a v prosinci už byla kompletně hotová. Rozhlednu tvoří tři dřevěné sloupy obepínající kruhovité schodiště. Celou konstrukci upevňují k zemi ocelová táhla. Vysoká je 32 metrů, ovšem návštěvníci mohou vystoupat na vyhlídkovou plošinu, která se nachází ve výšce 24 metrů.
 |
I když se kruhové schodiště může zdát poměrně úzké, bez problémů se na něm vyhnou dva návštěvníci jdoucí proti sobě. V jednu chvíli může být na rozhledně necelá třicítka návštěvníků.
„Lidé se z rozhledny mohou podívat nejen na Prahu, ale i do Středočeského kraje,“ popisuje Vospělová. Za dobrého počasí jsou vidět nejen nejvyšší budovy v Praze, ale na druhé straně třeba i televizní vysílač Cukrák a mnoho dalšího. Ale to rozhodně není všechno, co rozhledna návštěvníkům nabízí.
Rozhledna Závist od architekta Martina Rajniše u Dolních Břežan
„V tuto chvíli připravujeme virtuální archeologii, jejímž cílem bude, aby se návštěvníci mohli prostřednictvím chytrých telefonů podívat na akropoli, respektive na to, jak vypadala v různých etapách svého vývoje,“ doplnila vedoucí kultury obce Dolní Břežany Lucie Vospělová. Už teď mohou návštěvníci na naučném okruhu využít aplikaci, která jim přiblíží historickou podobu tohoto místa.
Nadšení i rozčarování
Rozhledna si už za svůj krátký život našla velké množství nadšených návštěvníků, kteří vystoupali na její vrchol. Má ale i řadu odpůrců, podle kterých na keltské oppidum nepatří, přinejmenším v takovémto provedení. Podle Národního památkového ústavu není prezentace torzální architektury, odkryté archeologickým výzkumem, včetně vybudování rozhledny, v rozporu s ochranou kulturně historických hodnot místa.
„Stanovisko se však kriticky vyjadřuje k samotnému architektonickému pojetí rozhledny a doporučovalo přepracování projektu směrem k decentnější formě, která by docílila většího souladu s místem i okolní krajinou,“ uvedla mluvčí Národního památkového ústavu Jana Hartmanová.
Ale to není jediná negace. Na vrcholu kopce, hned v sousedství rozhledny, by se měly objevit velké betonové barevné kvádry. „Jde o studii zpracovanou architektem Josefem Pleskotem, které by rád představil původní stavby, odhalené při archeologických průzkumech. Rád by tyto stavby představil formou zhmotnění půdorysů, které tam jsou zasypané. Chtěl by je tam zobrazit formou barevných betonových kvádrů,“ popsala další fázi projektu Zpřítomnění Lucie Vospělová.
Jenže takový projekt už nesklízí nadšení jako samotná rozhledna. A co víc, lidé proti vybetonování keltského hradiště sepisují i petici, pod kterou se už podepsaly tisíce lidí, včetně odborníků.
Může se hoditK rozhledně dorazí turisté výhradně pěšky. Kdo vyrazí na výlet autem, měl by zaparkovat přímo v Dolních Břežanech na parkovišti u hřbitova nebo v Břežanském údolí. Z něj to jsou pak k rozhledně necelé dva kilometry, ovšem je nutné se připravit na stoupání do kopce. Pro vyznavače autobusové dopravy pak bude nejpohodlnější, když vystoupí na návsi v obci Lhota, odkud je to na rozhlednu zhruba dva kilometry, ovšem převážně po rovině. Rozhledna je přístupná celoročně, a to v každou denní dobu. Vstupné se tady neplatí. |
