Zříceniny hradu Rokštejna jsou rozloženy na nízké skalnaté vyvýšenině obtékané říčkou Brtnicí, nedaleko od jejího ústí do řeky Jihlavy. Vyvýšenina vystupuje ze dna rozšířeného údolí, takže je navíc z obou stran obklopena zalesněnými stráněmi. Říčka Brtnice se tak stala součástí opevnění hradu.
Rokštejn patří k nejstarším moravským hradům
Poprvé je hrad písemně zmiňován už v roce 1289, jeho výstavba probíhala nejpravděpodobněji v sedmdesátých až osmdesátých letech 13. století.
Prvotní podoba hradu byla skromná. V nejvyšší části skalnaté vyvýšeniny ohraničovala hradba z lomového kamene prostor 21 x 19 metrů, ve kterém byla na jižní straně do hradby zapojena dodnes stojící hranolová věž s obytnou i úkrytnou funkcí. Na nádvoří byla ještě větší stavba, ale jen ze dřeva a hlíny, částečně zahloubená. Ve skále byla pro obyvatele hradu vytesána i cisterna na vodu.
Opora husitů
Místo ke stavbě vybrali a zmíněný první hrad nechali postavit členové rodu Hrutovců, nazývaní i Střížovci. V erbu měli leknínový list bez stopky. Těsně před koncem 14. století získali hrad na více než dvě stovky let Valdštejnové. Za nich, zvláště za Hynka a později Jindřicha z Valdštejna, se posádka hradu zúčastňovala loupeživých akcí po okolí, jmenovitě proti Jihlavě.
Když vypukla husitská revoluce, byli zdejší Valdštejnové i okolní nižší šlechta stoupenci husitů a Rokštejn se stal jejich opěrným bodem. To bylo pochopitelně trnem v oku katolické Jihlavě a jistě i jejím přičiněním byl hrad někdy mezi lety 1423 až 1436 dobyt a vypleněn.
To však už byl podstatně rozšířen a proti původní stavbě vylepšen. Severně od hranolové věže stál patrový palác, později ještě o patro zvýšený. Spolu s hranolovou věží tvořil tzv. horní hrad. Jižně od něj byl v nižší poloze postaven velký dolní palác (27,5 x 10,5 m) a hradby obepínající celý hradní areál s vjezdovými branami - dolní hrad.
Marné snahy o opravu
Zdá se, že jisté snahy o opravu poničeného hradu byly, ale k novému životu přiveden nebyl a postupně se více než půl tisíciletí pomalu rozpadá. Dnes jsou dominantami zříceniny vysoké trosky nejstarší hranolové věže a vedlejší vysoký palác. Z dolního hradu pak čelní stěna paláce s nápadnými okenními otvory.
Dlouho stála zřícenina Rokštejna bez valného zájmu veřejnosti i odborníků. Teprve když se koncem 70. let 20. století uvažovalo o výstavbě vodního díla Střížov, ve kterém se měla nad hradem rozčeřit vodní hladina, přistoupil Archeologický ústav ČSAV v Brně k záchranným výzkumným akcím. Archeologický výzkum přinesl zatím množství nálezů a informace, které ze starých písemných materiálů nelze vyčíst.
Archeologům pod pokličku
Velikou pozornost vzbudil nález kostry novorozence ve skalní spáře v nároží nejstarší hranolové věže horního hradu. Byla to tzv. stavební oběť, mající hradu do budoucna zajistit bezpečnost. Dokládá nám, jak hluboce byly ještě při zakládání hradu zakořeněny předkřesťanské představy.
Při výzkumu bylo nalezeno veliké množství keramiky jak stavební cihly a dlažby interiérů, střešní prejzy, tak i užitkové - hrnce, poháry, džbány, mísy, lahve, konvice, trojnožky na vaření. Početné jsou i nálezy z kovů. Byly objeveny i výrobky z kostí, dřeva a skla. Mezi kostmi zvířat konzumovaných na hradě jich bylo nápadně mnoho z telat. Zastoupena byla drůbež, drobní ptáci, savci, ryby, ale i medvěd.
Jak se tam dostat |
Nejkratší a nejrychlejší způsob je vlakem. Na železniční trati Jihlava - Třebíč vystoupíme na zastávce Přímělkov a modře značenou turistickou cestou dojdeme po 1,5 km k hradu. Po stejné turistické značce můžeme k hradu dojít zalesněným údolím říčky Brtnice z městečka Brtnice (8 km). Sem se dostaneme autobusem nebo autem z Jihlavy nebo Třebíče. Z Přímělkova lze po uzoučké vyasfaltované polní cestě dojet autem až k hradu. Z této trasy uvidíte nejkrásnější pohled na hrad. Potrpíte-li si na delší pochody, můžete jít po červeně značené stezce údolím řeky Jihlavy z Jihlavy nebo Třebíče. To však musíte počítat s 20-25 km. |
Čelní stěna paláce dolního hradu s nápadnými okenními otvory |
Celkový pohled na Rokštejn |