Orlické hory pro pohodáře. Rokole urovná i vaše rodinné vztahy

V malebné krajině Orlických hor, nedaleko od Nového Města nad Metují, se nachází nenápadné, přesto krásné poutní místo Rokole. V nádherné lokalitě ve volné přírodě uprostřed lesa cítíte opravdovou pohodu a zklidnění. Můžete se vydat také za pozorováním žab v rybníčcích nebo si jen tak poležet na louce.

Podle legendy zabloudilo ve zdejších hlubokých hvozdech děvčátko. Ve velké tísni se obrátilo o pomoc k Panně Marii. Ta se dívce zjevila a vyvedla ji za ruku z lesa ven. V místě zjevení vytryskl pramen a vznikla studánka, jejíž voda, podle další pověsti uzdravila slepého synka lesníka. Vděčný otec tu postavil dřevěnou kapličku a od té doby je Rokole poutním místem, kam lidé chodí za uzdravením.

Nejprve sem putovali obyvatelé okolních vesnic, a to v neděli nebo o mariánských svátcích. Ale zázračných uzdravení postupem času přibývalo (některé dokumentuje pamětní kniha fary ve Slavoňově) a počet návštěvníků rostl. Proto byla chátrající původní kaple nahrazena zděnou.

Od roku 1871 se začaly na Rokoli konat poutě a vznikl zde letní hostinec, několik kramářských stánků a dřevěná stavba. Poutníci ji pojmenovali Loreta, i když s nazaretským domkem Panny Marie nemá nic společného.

Zepředu otevřená památka připomíná spíš lesní altánek. Jediné, co ji spojuje s náboženstvím, jsou na zdech rozvěšené obrazy sedmi bolestí Panny Marie od lidového umělce.

V roce 1930 přibyl i pseudogotický kostel zasvěcený Panně Marii Rokolské, který dal postavit továrník František Přibyl z Nového Města nad Metují na svém pozemku. Ve spodní části zbudoval pro sebe a svou rodinu hrobku, do níž však nikdo nebyl pohřben. Kvůli různým průtahům a druhé světové válce byl kostel vysvěcen až v srpnu 1945. Od té doby se zde každou neděli odpoledne koná mše, na kterou se sjíždí zhruba stovka lidí z okolí. Většina z nich se také zastaví u studánky, jež má podle pověsti léčivé účinky.

Loreta

„Klidně se napijte, voda je zdravá, berou se z ní pravidelně vzorky,“ vyzývá mne šedovlasá stařenka, s níž se potkávám u tekoucího pramene. Vytahuji tedy z batohu lahev, naplňuji ji po okraj a pak si vychutnávám přírodní vodu. Je ledová, osvěžující a má skvělou chuť.

„Do Rokole jezdím často autobusem z Opočna. Zapálím tady v kapličce svíčku, pomodlím se. Potom si několikrát omyji obličej ve studánce a napiju se z ní. Udělám si po areálu procházku, v klidu posedím a pak se vrátím zpět domů. Rokole na mě působí harmonickým, uklidňujícím dojem. Velmi dobře se tu cítím a tento pocit mi vydrží i pár dní po návratu,“ říká pravidelná návštěvnice.

Pro zklidnění mysli

Vycházím z lesa a po louce se vydávám k malé kapli Panny Marie. Bílá prostá sakrální stavba nádherně ladí s okolní krajinou. V roce 1997 vybudovalo tuto první originální svatyňku v Čechách, kopii původní kapličky v Schönstattu, schönstattské hnutí. V srpnu 1939 totiž našla na Rokoli svůj domov skupina českých bohoslovců a kněží, přívrženců tohoto církevního sdružení.

Kaple P. Marie v krajině

Přicházející válka překazila jejich pouť do německého Schönstattu, proto se rozhodli zůstat v Čechách. Jejich následovníci v Orlických horách zůstali a Rokole se stala duchovním centrem schönstattského hnutí pro celou Českou republiku. O místo tak pečuje dvacet schönstattských Mariiných sester (jeptišek), které zde žijí v provinčním domě.

Schönstattské hnutí také vytvořilo Cestu manželů, stezku v lese s patnácti zastaveními, které zdobí plastiky. Jsou zaměřena na manželství a rodinu a tvoří je dřevěné tabule s nějakou otázkou nebo myšlenkou k rozjímání. Jedna z nich mě například vybízí, abych se zeptala svého partnera, čím bych mu mohla udělat radost. Další pak připomíná, že si mám vzpomenout na nějaký krásný zážitek se svými rodiči či prarodiči.

Křížová cesta

Poslední pak přímo koresponduje s místem, jakým je Rokole. Říká, „zklidněme se, oddychněme si, odpočívejme“. Procházka po Cestě manželů je tak malou meditací. Na ní se lidé mohou zamyslet nad svým vlastním partnerstvím a uvědomit si určité věci, na které ve shonu nemají čas, nebo je považují za bezvýznamné či samozřejmé.

Podobně působí i Křížová cesta z devatenáctého století osázena čtrnácti kamennými sloupy s litinovými reliéfy. Vznikla díky finančním darům rodin a obcí z okolí, jejichž jména jsou na některých zastaveních vyryta. Přibližně pět set metrů dlouhá pěšina vede lesem a obchází vrch naproti kapli kostelu Panny Marie Rokolské.

Na konci křížové cesty zjišťuji, že se mi z Rokole vůbec nechce odjet. Vzpomínám na slova stařenky a již teď vím, že se na toto kouzelné místo budu vracet.

Může se hodit

Necelých devět kilometrů od Rokole se nachází Dobruška, kde leží rodný dům českého vlastence a národního buditele Františka Vladislava Heka (F. L. Věka).

Stavení s šindelovou střechou je otevřené veřejnosti a návštěvníci v něm uvidí obytnou světničku, černou kuchyni a kupecký krám. Jeho dominantou jsou dřevěné držáky na váhy v podobě dvou mořských panen, které skutečně pocházejí z Hekova majetku a byly použity při natáčení slavného televizního seriálu F. L. Věk.

Nedaleko je i renesanční zámek Opočno, s parkem zasazeným do údolí Zlatého potoka. Krásnou přírodní lokalitu krášlí spousta listnáčů, jehličnanů, čínský pavilón, uměle vytvořené „orlí hnízdo“ a řada mostků.

Cestou z Rokole směrem na Nové Město nad Metují leží vesnice Slavoňov s unikátním kostelem sv. Jana Křtitele. Dřevěný svatostánek pochází z roku 1553 a je chráněný jako národní kulturní památka České republiky.