Jak mohl rod, který hostil učence a budoval skvostné renesanční zámky, dopustit, aby se jejich panství změnilo v popraviště? Byl to náboženský fanatismus, nebo chladnokrevný byznys s lidským strachem?
Žerotínové: mocní vládci Moravy
Rod Žerotínů patří k nejstarší moravské šlechtě. Jejich původ sahá až do 13. století k Bludovi z Bludova, což byl přerovský purkrabí, jehož potomci dodnes spravují zámek v Bludově. Rodový erb s černým lvem na třech stříbrných kopcích byl po staletí symbolem moci a hrdosti.
Karel starší ze Žerotína (1564—1636)
Rodový erb Žerotínů | foto: VitVit
Nejjasnější hvězdou rodu byl bezpochyby Karel starší ze Žerotína. Muž, který mluvil několika jazyky, přátelil se s francouzským králem Jindřichem IV. a jako moravský zemský hejtman se snažil o náboženskou toleranci.
Jenže po bitvě na Bílé hoře (1620) se karta obrátila. Protestantští Žerotínové ztratili vliv i část majetku a do země se začala vkrádat temnota rekatolizace a strachu.
Velké Losiny: když se zámek stal centrem hrůzy
Zámek Velké Losiny je dnes turistickým klenotem, ale v letech 1678–1696 se jeho zdi otřásaly nářkem mučených. Právě zde proběhly nejbrutálnější čarodějnické procesy v Čechách a na Moravě.
Z filmu Kladivo na čarodějnice
Kdo procesy spustil?
Vše začalo banálně. O Velikonocích roku 1678 ukradla žebračka Marina Schuchová v kostele v Sobotíně hostii. Chtěla ji dát krávě, aby lépe dojila. To, co by dnes skončilo pokáráním, tehdy zažehlo peklo na zemi, které stálo život podle odhadů až 100 nevinných lidí.
Tehdejší majitelka panství, hraběnka Galle, rozená Žerotínová (poručnice svých nezletilých synovců), povolala do Losin muže, jehož jméno se stalo synonymem pro zlo: Jindřicha Františka Bobliga z Edelstadtu.
Boblig z Edelstadtu: inkvizitor, který miloval majetek
Boblig nebyl fanatický kněz, byl to vystudovaný právník (jurista). Do Losin přijel s jasným cílem – zbohatnout. Systém byl nastaven děsivě: majetek popravených čarodějnic propadl vrchnosti a soudu.
Přiznání žen i mužů si Boblig vynucoval drcením jejich palců, španělskou botou i natahováním na skřipec. Mučená oběť musela v bolestech „označit“ další komplice. Strach se šířil jako mor.
Nešlo jen o chudé bylinkářky. Boblig útočil na bohaté měšťany a církevní hodnostáře, jejichž konfiskace vynesly nejvíce.
Osud děkana Lautnera: Kladivo na čarodějnice
Symbolem odporu proti tomuto šílenství se stal Kryštof Alois Lautner, děkan v Šumperku. Byl to vzdělaný a oblíbený muž, který veřejně vystupoval proti Bobligovým metodám. Boblig pochopil, že Lautner je hrozba, a rafinovaně na něj nastražil past.
Lautner byl zatčen, vězněn na hradě Mírov a po letech krutého mučení byl v roce 1685 v Mohelnici zaživa upálen. Jeho osud mistrně popsal Václav Kaplický v románu a Otakar Vávra ve filmu Kladivo na čarodějnice.
Ve filmu Kladivo na čarodějnice si olomouckého biskupa Karla zahrál Martin Růžek (uprostřed). Právě on podepsal souhlas s upálením děkana Kryštofa Aloise Lautnera.
Historikové dnes shodně uvádějí, že procesy nebyly náboženským bojem, ale systémovým selháním moci a justiční vraždou.
Byli Žerotínové viníky?
Procesy probíhaly v době, kdy losinské panství patřilo Žerotínům. Hraběnka Galle Bobliga povolala a kryla. Nicméně v pozdějších letech se někteří členové rodu od procesů distancovali a pokoušeli se je zastavit, když pochopili, že se Boblig vymkl kontrole.
Temná historie se však neomezovala jen na Losiny. Zámek Bludov sloužil jako administrativní centrum, kde se sepisovaly konfiskační seznamy majetku obětí. V Moravské Třebové a Náměšti nad Oslavou se zase temnota projevovala ničením svobodného myšlení a vyháněním elit, které Žerotínové dříve tak pracně budovali.
Zámek v Bludově nedaleko Šumperka patří potomkům šlechtického rodu Žerotínů.
Zakázaný poklad pod ochranou Žerotínů – Bible kralická
Historie Žerotínů však není jen černobílá. Zatímco jedna větev rodu (ta losinská) podlehla tlaku doby a nechala na svém panství řádit inkvizitora, ta druhá riskovala vše pro záchranu českého jazyka a víry. Je to fascinující kontrast: v jedné části Moravy plály hranice s lidmi, v druhé hořely svíce nad překlady nejslavnější knihy do češtiny – Bible kralické.
Vše se odehrávalo v nenápadné tvrzi v Kralicích nad Oslavou. Právě zde, v naprostém utajení a pod osobní ochranou Jana staršího a později Karla staršího ze Žerotína, fungovala v letech 1579–1594 tajná tiskárna Jednoty bratrské.
Originál Bible kralické pochází z roku 1613.
Žerotínové ze své kapsy financovali skupinu učenců, kteří Kralickou bibli přeložili přímo z původních jazyků (hebrejštiny a řečtiny) do tak dokonalé a vznešené češtiny, že se na dalších 300 let stala normou pro náš jazyk.
Unikátní ruční papírna ve Velkých LosináchJe to nejstarší fungující provoz svého druhu v Evropě a dodnes se zde papír vyrábí tradičním postupem. I to je součást jejich osvíceného dědictví, které přežilo krvavé procesy. |
Po osudné bitvě na Bílé hoře začalo jít do tuhého. Jezuité pálili „kacířské“ knihy po tisících. Karel starší ze Žerotína však projevil nevídanou odvahu. Než odešel do exilu, nechal vzácnou tiskárnu i obrovskou knihovnu (přes 6 000 svazků!) tajně převézt na svůj zámek v Náměšti nad Oslavou a později do Vratislavi.
Na jedné straně rodové historie Žerotínů tak stojí temný stín šibenic v Losinách, na druhé straně nesmírná vzdělanost a riskování vlastního majetku pro svobodu slova.
Ruční papírna Velké Losiny
Návštěvníci si prohlížejí police s hotovými sadami ručního papíru, připravenými k odeslání zákazníkům.
Putování po stopách lva: která sídla patřila Žerotínům?
Rod Žerotínů byl v 16. a 17. století jedním z nejbohatších na Moravě. Jejich stavební činnost vtiskla mnoha místům nezaměnitelnou renesanční tvář.
- Zámek Velké Losiny: Rodové sídlo losinské větve. Žerotínové ho vlastnili od roku 1496 až do roku 1802, kdy je museli prodat Lichtenštejnům kvůli dluhům. Unikátní třípatrové arkády a místo, kde se v soudním sále rozhodovalo o životech obviněných „čarodějnic“.
- Zámek Bludov: Původní sídlo, které rod drží (s přestávkou v době komunismu) dodnes. V místní hrobce odpočívá i slavný Karel starší ze Žerotína.
- Zámek Náměšť nad Oslavou: Reprezentativní sídlo nad řekou, které se po Bílé hoře stalo útočištěm pro Karla staršího a také bezpečným místem pro vzácnou kralickou knihovnu.
- Zámek Moravská Třebová: Za dob Žerotínů byla Třebová nazývána „moravskými Athénami“. Rod zde vybudoval jeden z nejstarších renesančních portálů v českých zemích.
- Zámek Břeclav: Původně pohraniční hrad, který Žerotínové přestavěli na velkolepý renesanční zámek. Později však značně utrpěl přestavbami a válkami.
- Zámek Přerov: Významné správní centrum rodu s charakteristickou věží, kde dnes sídlí Muzeum Komenského (Komenský byl pod osobní ochranou Karla staršího).
- Zámek Hustopeče nad Bečvou: Skrytý klenot s nádherným arkádovým nádvořím, které nechal vybudovat Viktorin ze Žerotína.
- Hrad a zámek Starý Jičín: Strategické sídlo, ze kterého Žerotínové kontrolovali důležité obchodní cesty na severní Moravě. Žerotínové ze Starého Jičína byli jednou z linií, které zůstaly u katolické víry, což jim pomohlo majetky udržet i po Bílé hoře, zatímco jejich příbuzní o ně přicházeli.
Zámek ve Velkých Losinách na Šumpersku.
Zámek v Přerově stojí na Horním náměstí, přímo uprostřed města.
Ačkoliv přímá mužská linie Žerotínů zanikla v roce 1985 smrtí Ladislava ze Žerotína, rodové jméno a krev žijí dál díky spojení s rodem Mornsteinů. Současní nositelé jména Mornstein-Zierotin, kteří dnes opět spravují zámek v Bludově, jsou přímými potomky rodu po ženské linii.
Zajímá vás, která další místa na Moravě skrývají temná tajemství? Chcete si přečíst o tajných chodbách na zámku Velké Losiny? Napište nám své tipy do komentářů!
