Ptačí park Josefovské louky: ochrana přírody, která funguje i bez státu

  • 3
Stejně jako na celém světě vznikají i v naší republice ptačí rezervace. Mezi ně patří Josefovské louky nedaleko Jaroměře, kde úspěšně běží unikátní projekt na ochranu přírody. Podílet se na něm může každý Čech.

„Je březen, to už k nám zpátky přiletí jeřáb popelavý. Zatím jsou tu jen druhy, které u nás přezimují, ale brzo se rozšíří o tažné ptáky vracející se z jihu,“ říká správce parku Břeněk Michálek, když dalekohledem kontroluje své svěřence.

Stojíme na území nestátní ptačí rezervace Josefovské louky. V České republice prozatím existují čtyři, přičemž první byla založena právě v Josefově. Impulsem pro zrod parku byl hrozivý úbytek lučních a mokřadních ptáků. Proto členové České společnosti ornitologické koupili pozemky od majitelů (obce, jedinci, církev) v údolí Metuje a vzácným živočichům pořídili nový domov. Na květnatých loukách nainstalovali budky, krmítka, vyhloubili jezírka a tůně.

„Mokřady mají obrovský význam pro krajinu, mimo jiné rozšiřují její různorodost. Žije v nich velké množství organismů, které jsou pestrým zdrojem potravy ptáků. Tím, že mají kvalitní stravu, zlepšuje se jejich kondice a navíc se rozmnožují. My však jdeme ještě dál. Spolupracujeme se zemědělci a louky zavlažujeme. K tomu nám slouží starý zavlažovací systém, jež jsme znovu zprovoznili,“ vysvětluje ornitolog.

Původní dílo vzniklo v letech 1902–1912 mezi Krčínem (dnes součást Nového Města nad Metují) a Josefovem, aby závlahami zvýšilo výnos luk. V té době měl každý vesničan aspoň jedno zvíře, které potřebovalo čerstvou trávu a v zimě seno. Zavlažením luk zelený porost víc a rychleji rostl.

Práci na zavlažovací soustavě zajišťovali dělníci z celého Rakousko-Uherska, včetně zeměměřičů a stavbyvedoucích z Itálie. Vybudovali tak jedinečný systém tvořený stavítky, hradítky, shybkami, sifony, mostky a miniakvadukty. Ten reguloval rozlévání a výšku spodní vody na loukách.

Josefovské louky fungují jako zdravá říční krajina.

S celkovou délkou kanálů přes sto deset kilometrů šlo o významnou vodohospodářskou stavbu, jež fungovala až do roku 1999. Poté zemědělské subjekty ztratily o zavlažování zájem. Situace se změnila až s aktivitou ornitologické společnosti, která soustavu znovu zprovoznila a získala nové povolení na odběr vody. Odborníci znovu na louky přivedli řeku Metuji a vytvořili ptačí ráj.

„Máme tu například čápa bílého a černého, jeřáby popelavé, bekasinu otavní, chřástala polního, ledňáčka říčního, čírku modrou, krahujce obecného či káni lesní. Dodnes jsme tu pozorovali sto osmdesát šest druhů ptáků, k nimž se přidali bobři, vydry, plazi, motýli, brouci, žáby a specifické rostliny,“ povídá Michálek.

Pozorovatelna ptáků je vybudovaná z modřínového dřeva.

Ornitologové do parku vysadili také divoké exmoorské koně a pratury, kteří zde volně žijí. Spásáním travních porostů a narušováním terénu kopyty přirozeně udržují stav luk. Exkrementy kopytníků pak hnojí louky a jsou potravou pro některé brouky. Josefovské louky tedy fungují jako zdravá říční krajina a jedná se o jeden ze vzácných příkladů v Česku.

Východočeská džungle

Park o rozloze osmdesáti hektarů leží ve volné přírodě. Je otevřený zdarma po celý rok dvacet čtyři hodin denně a probíhají v něm různé akce, například Vítání ptačího zpěvu, Festival ptactva či ukázky kroužkování. Vede jím pět kilometrů stezek a kilometrová trasa divokou džunglí, což je úsek táhnoucí se kolem celého parku až k soutoku Staré a Nové Metuje. Místy cesta prochází bujným porostem, který dobrovolníci upravili motorovými pilami a křovinořezy, aby odhalili taje divoké přírody. 

Kalous pustovka, který v ptačím parku tráví zimu, používá plazníky jako vyhlídku.

Turisté na procházce poznají zimoviště, broukoviště, plazníky (domečky pro plazy), prvky starého zavlažovacího systému. Různobarevné ptáky uvidí z vyhlídek a z velké modřínové pozorovatelny.

Podpora ze všech stran

Ptačí park své území neustále rozšiřuje koupí dalších pozemků. Což samozřejmě není levná záležitost, avšak projekt má obrovskou podporu veřejnosti.

„Peníze na výkup získáváme od lidí, kteří vidí smysl v ochraně přírody a v obnově mokřadů. Úspěch přičítáme tomu, že příspěvky jdou na transparentní účet a dárci se na vlastní oči mohou přesvědčit o investici peněz přímo v parku. Velkou roli hraje i důvěra v Českou ornitologickou společnost. V posledních letech stoupá počet jejích členů, dokonce se hlásí celé rodiny. Navíc máme skvělou spolupráci s městským úřadem v Jaroměři, se starostou, s úředníky a obyvateli města – ti všichni parku fandí,“ říká Michálek.

Kanály, které pomáhají zavodňovat Josefovské louky.

Přiložit ruku k dílu a tím pomoci přírodě, ale může každý. Park pořádá během roku dobrovolnické brigády a desetidenní letní pracovní tábor. Zájemci najdou termíny v kalendáři akcí na webu nebo facebookové stránce České ornitologické společnosti. Josefovské louky rovněž vítají spolupráci s amatérskými ornitology, kteří výsledky svých pozorování mohou nahlásit parku a přispět tak k lepšímu mapování vyskytujících se ptáků.

„Náš sen – mít vlastní ptačí rezervaci, kterou bychom sami chránili a řídili co nejlépe – se nám splnil. Díky narůstající návštěvnosti, podpoře veřejnosti a přibývajícímu počtu ptáků vidíme, že naše práce má smysl. Výsledky nás povzbuzují k dalším plánovaným aktivitám a budeme rádi, když se k nám připojí co nejvíce milovníků přírody,“ dodává správce parku.

Může se hodit

Hlavní vchod do ptačího parku je u obce Starý Ples (z autobusového a vlakového nádraží v Jaroměři sem jezdí autobusy). Pokud pojedete autem, zaparkujte ve Starém Plesu u rybníka na široké krajnici a pak jděte pěšky.

Druhý vstup do parku je na mostě za Podklasním mlýnem. Při cestě z Jaroměře do Josefova přejdete Labe, poté Metuji a hned za ní odbočíte doleva. Přístupová cesta je i pro cyklisty, kteří na ni sjedou přímo z Labské cyklostezky u Josefova.

Na pozorování živočichů si vezměte sebou dalekohled.

Chcete-li obdarovat ptáky, doneste jim lojové koule, slunečnicová semínka či drcené vlašské ořechy.

V blízkosti ptačího parku leží historické pevnostní město Josefov. Evropský unikát, který v 18. století nechal vybudovat císař Josef II., je otevřený veřejnosti. Při prohlídce zde zhlédnete civilní i vojenské budovy, zátopové kotliny, hradební příkopy a dlouhý labyrint podzemních chodeb.

, pro iDNES.cz