Od vrcholného středověku se přes epochu nejstarších Slovanů dostali až k dávným Keltům. "Podařilo se nám prozkoumat dvě polozemnice - obydlí asi po kolena zapuštěná do země, jejichž stáří odhadujeme na více než dva tisíce let. Tehdy tu žili Keltové, vůbec první historicky známí obyvatelé našeho území. Nález byl součástí dvorce, jenž patřil k širšímu hospodářskému zázemí keltského osídlení s centrem u České Lhotice," říká archeolog Jiří Sigl.
Kdo by však očekával nálezy vzácných šperků či kosterních pozůstatků dávných obyvatel, byl by zklamán. "Zabýváme se osadami a tam výskyt pohřebišť ani nepředpokládáme. Také objevy šperků patří k vzácnostem. V Třebosicích jde o velmi ranou dobu na to, aby lidé vyráběli ozdoby. Spíše byli rádi, že přežili," vysvětluje Sigl. I když je s Kelty spojena ražba prvních mincí na českém území, i v tomto případě vyšli archeologové naprázdno.
"Nálezy mincí se váží spíše k mladší době. Za velký úspěch však považujeme prozkoumání keltských kulturních jam, jejichž objev je pro každého archeologa učiněným pokladem. Kulturní jámy vznikaly na místech, odkud Keltové dolovali hlínu a poté do děr v zemi sypali odpadky. Z jejich složení si můžeme vytvořit dost přesnou představu o jejich životě," říká Sigl. Největší úspěch vykopávek přišel v podobě nálezu sídliště z šestého a počátku sedmého století, jednoho z mála dokladů osídlení východních Čech nejstaršími Slovany. Svoji pouť staletími archeologové ukončili ve 13. století na počátku vrcholného středověku. Badatelé našli pozůstatky chatrčí stavěných z drobných kůlů. Vesnice, kterou tvořily, patřila k zázemí hradiště, z něhož později vznikla Chrudim.
 |
