Jak vlastně fungují? Podívejte se do útrob nejdůležitějších přehrad v Česku

Česko se může pochlubit propracovanou sítí přehrad, které zadržují vodu, vyrábí elektrickou energii a chrání nás před povodněmi. Jak vlastně fungují? Kdo je projektoval a s čím vším jejich tvůrci počítali? Odhalte všechna tajemství, která naše nejdůležitější přehrady ukrývají.

1 Slapy

Vodní nádrž Slapy je šestou největší přehradou v Česku.

Slapy jsou jedním z nejznámějších vodních děl u nás. Třetí stupeň Vltavské kaskády vznikl po druhé světové válce, k velké radosti rekreantů. V hlubině přehradního jezera ovšem zmizel zbytek legendárních Svatojánských proudů. Pro stavbu byl vybrán profil u Třebenic, geologicky nejvhodnější, zato poměrně úzký. Nastal proto problém, kam umístit elektrárnu. Vznikl tak slapský unikát, strojovna umístěná v přístavbě přímo pod přelivnými poli. Betonové skluzy tvoří střechu elektrárny, po které se za povodní valí masy vody. Prohlédněte si: Slapy jsou ikonou našich vodních děl.

2 Orlík

Hráz VD Orlík z ptačí perspektivy, červenec 2022

Nápad využít hluboké vltavské údolí pod hrady Zvíkov a Orlík pro energetické účely dostali projektanti poprvé už v roce 1911. Měl se postavit 40 metrů vysoký stupeň s elektrárnou. Tehdy ovšem zůstalo jen u nápadu.

Až po druhé světové válce v období budovatelského nadšení vznikl projekt masivní betonové tížné hráze nad obcí Solenice. Přehrada v sobě měla sloučit energetický a protipovodňový účel, naopak v období sucha měla nadlepšovat průtoky na dolním toku Vltavy. Časem se přidala ještě funkce rekreační. Prohlédněte si: Orlík má spousty funkcí, při povodních nezklamal.

3 Dalešice

VD Dalešice, letecký pohled na hráz, vtokový objekt a přečerpávací vodní elektrárnu

Hráz, která svojí výškou překonává známé vodní dílo Orlík, ukrývá ve svém nitru čtyři potrubí k turbínám o velikosti tunelů pražského metra. První úvahy postavit přehradu v hlubokém údolí řeky Jihlavy se datují už do prvních let mladého Československa. Zůstalo však jenom u úvah. Zvrat přišel v šedesátých letech 20. století. Republika tehdy potřebovala získat velký zdroj elektrické energie, který by byl okamžitě schopen vyrovnat její nedostatek v síti.

Navíc se začalo uvažovat o vybudování jaderné elektrárny Dukovany, která zase potřebovala nepřetržitý přísun chladicí vody. A tak se plány na hráz u Kramolína oprášily a navíc se k nim přidala druhá nádrž u Mohelna.. Prohlédněte si: Rekordní Dalešice jistí Česko před blackoutem.