Mohly by sem jezdit davy turistů, ale nejezdí. V Předmostí toho totiž moc k vidění není. Co nestačili zničit průmyslníci v 19. století a později vykopat archeologové, to pohřbila socialistická výstavba v 80. letech.
Chodit mezi paneláky a hledat místa hrobů, tábořišť a nálezů pravěkých uměleckých děl našich dávných předků není na první pohled moc lákavé ani zajímavé. Ovšem jenom na první pohled! Bizarnost místa prodchnutá snahou místních lidí o rekonstrukci a znovuoživení slavné archeologické lokality nabízí pozoruhodný komplex zážitků a vjemů, který rozhodně stojí za prožití.
Muzeum zbudované svépomocí
S Předmostím u Přerova se opravdu setkal asi každý. Zmínka, obrázek či nákres některého ze zdejších unikátních nálezů nechybí v žádné učebnici dějepisu ani v žádné knize o pravěku. Události, které se tu odehrály, ztvárnil na známých obrazech akademický malíř Zdeněk Burian. Část děje románu pro mládež Lovci mamutů sem zasadil také Eduard Štorch. Dost na to, aby se sem člověk alespoň jednou za život vypravil.
O novodobé vzkříšení Předmostí začali jako první usilovat učitelé místní základní školy. Mnozí jejich předchůdci se totiž v minulosti aktivně podíleli na archeologických výzkumech a škola byla vždy místem, kam se nosily nalezené věci. Svépomocí s žáky a ve spolupráci s odborníky otevřeli v roce 1999 Malé školní muzeum. Nachází se ve dvou suterénních místnostech školního areálu, který stejně jako okolní paneláky nezapře svůj reálně socialistický původ z 80. let 20. století.
V Malém školním muzeu máte šanci dozvědět se o Předmostí vše podstatné a to jednoduchou, srozumitelnou formou bez naučených a většinou nudně zprostředkovaných vět průvodců. Výklad obstarávají učitelé, kteří v místě žijí a mají k němu silný osobní vztah. Poví vám nejenom, jak žili paleolitičtí lovci, ale také třeba to, jaký kousek mamuta kdo v minulosti vykopal na své zahradě. Sympatické a neobvyklé je, že většina exponátů a modelů vznikla přímo ve škole v rámci výuky nebo při různých projektech.
S fantazií mezi paneláky
Zatímco Malé školní muzeum slouží především školám z okolního regionu k dějepisným exkurzím a interaktivní výuce, na turisty se zaměřuje Infocentrum Předmostí vzdálené několik stovek metrů dál do nitra sídliště. Bohužel ne moc povedeně, jelikož o víkendu má otevřeno pouze v sobotu (10–15 hodin), zatímco od pondělí do pátku, kdy je většina lidí v práci, každý den od 9 do 16.30 hodin. Takhle nelogicky (z hlediska turisty) to ale u nás běžně funguje i jinde, takže se není třeba divit.
Spolu s infocentrem bývá otevřený nedaleký Památník lovců mamutů. Vznikl v roce 2006 jako malá terénní prezentace archeologických nálezů. Tak trochu se podobá pavilonu v zoologické zahradě a jeho prohlídka nezabere více než 15 minut. K vidění tu jsou kosti pravěkých zvířat na malém kousku vzácně dochovaného vrstevního profilu.
Kosti pravěkých zvířat skončily v cukrovaru
K představě pravěku v Předmostí je dnes třeba mít notnou dávku fantazie. Současný terén totiž vůbec neodpovídá tomu, co zde bylo před 25 000 lety. Dva vápencové kopečky semlela vápenka, teplé minerální prameny vyschly, mocné nánosy spraší posloužily k výrobě cihel a dnes již prakticky neexistují. Než se přišlo na to, že kosti pravěkých zvířat, které se ve spraších hojně nacházely, jsou unikátní, skončila velká část z nich pomletá a upotřebená při výrobním procesu v místním cukrovaru.
Venuše s policejní eskortou
Od Památníku lovců mamutů vede modře značená naučná stezka nazvaná Předmostím až do pravěku. Hned první zastávka za památníkem připomíná místo nejslavnějšího archeologického nálezu z roku 1894. Na malém dětském hřišti uprostřed sídliště trčí ze země kus vápencového kamene s malou pamětní deskou připomínající místo hromadného hrobu 20 pravěkých lidí – pěti mužů, tří žen a dvanácti dětí. V těchto místech se kdysi nacházelo vápencové návrší zvané Skalka, které bylo ještě v polovině 19. století oblíbeným výletním a taky vyhlídkovým místem obyvatel Přerova. Dnes se tomuto kusu vápence říká bludný balvan.
Dalším slavným nálezem je Předmostská nebo taky Geometrická venuše – rytina ženy na mamutím klu znázorněná mistrovským způsobem pomocí pravidelných geometrických obrazců. Nikde na světě nemá obdobu! Když před několika lety naposledy navštívila Přerov za účelem příležitostné výstavy o pravěku, doprovázela ji z depozitáře Moravského muzea v Brně ozbrojená policejní eskorta.
Bohužel Předmostí bylo jakožto archeologická lokalita objeveno příliš brzy na to, aby ho vědci bez tehdejších zkušeností s něčím podobným prozkoumali systematicky a bez chyb. Výzkumy probíhaly nejednotně, nálezy se odvážely do různých míst, na místě nezůstalo prakticky nic. Velká část materiálu pak shořela v roce 1945 při požáru zámku v Mikulově, kde byly ve sklepích vykopávky „bezpečně“ uloženy. Uplatnění moderních metod výzkumu znemožnila výstavba socialistického sídliště, bezohledná k významu pravěkého místa.
Každopádně obrovské množství vykopaného archeologického materiálu (např. kosti z 1000 mamutů, více než 40 000 kamenných nástrojů) zahýbaly dobovými představami o pravěku a výrazně posunuly celosvětové poznání o životě paleolitických lidí.
Mamutík Tom nad Přerovskou roklí
Trasa naučné stezky pokračuje od hromadného hrobu na druhý vápencový kopeček Hradisko, vystupující již mimo sídlištní zástavbu v méně urbanizovaném prostředí. Zachovalo se z něj o něco více hmoty než ze sousední Skalky. V minulosti proslul zejména velkým množstvím nálezů kamenných nástrojů.
Ve vizích místních aktivistů má vzniknout někdy v budoucnu právě na Hradisku a jeho nejbližším okolí areál Mamutov s pestrou nabídkou volnočasových aktivit. Nemá chybět plocha experimentální archeologie, archeopark, amfiteátr pro 300 lidí, pravěká střelnice, rozhledna atd.
Přes lesíky, aleje, pole, chatovou kolonii a starou pískovnu pozvolna stoupá trasa naučné stezky na kopec Žernová s ovocnými sady. Jejich založení za první republiky dokonce připomíná vysoký betonový památník z roku 1939. Z kopce Žernová se otevírá hezký zpětný pohled na Předmostí, Přerov i vzdálené Hostýnské vrchy.
Poslední zajímavostí na trase je socha mamutíka Toma v lomu pod Čekyňským kopcem nad Přerovskou roklí, kde se jezdí motokrosové závody. Byla odhalena v roce 2000 a představuje mládě vyhynulého chobotnatce v životní velikosti. Původně měl být součástí archeoskanzenu, volba lokality se však později ukázala jako nevhodná – zvláště díky plánované výstavbě dálničního obchvatu, který místo komunikačně odřízne a znepřístupní od Předmostí.
Návrat do Předmostí je od mamutíka Toma možný po stejné trase anebo po zelené turistické značce.
Může se hoditJak se tam dostat Letní nabídka 2015 Mapa |
Významné archeologické naleziště Předmostí u Přerova