Podle tradice by měl poutník vyrazit od prahu svého domu. Ne vždy je to ale možné. Mnoho lidí začíná putovat po jednotlivých úsecích svatojakubské cesty ve svém okolí, než se vydá na delší trasu do zahraničí.
Ne podle všech poutníků je ale domácí putování snazší. „Putovat po Česku je větší výzva, protože zde není takové poutní zázemí jako ve Francii nebo ve Španělsku,“ komentuje uživatelka na facebookové skupině.
|
Svatojakubské cesty v Česku navazují na trasy v Polsku, Německu a Rakousku a jsou značené modrožlutou mušlí sv. Jakuba. Vedou podél řek, přes roviny i kopce, skrze skalní města i malebné vesnice. Cestou potkáte historické památky, kapličky, kostely, kláštery, které nesou odkaz víry a života našich předků.
„Bylo to takové dost osamělé putování, moc jsme nepotkávali turisty, natož jiné poutníky. O to intenzivnější byl ale zážitek z toho ‚vnitřního‘ pohledu,“ popisuje jedna z poutnic na sociální síti.
Žitavská cesta (149 km)
Z německé Žitavy vede přes Český Dub, Mladou Boleslav a Starou Boleslav až do Prahy. Sleduje starou obchodní a poutní cestu, po níž se už v desátém století šířilo křesťanství.
„Šli jsme celkem sedm dní. Značení cesty vcelku dobré, dá se orientovat, problém je na trase s razítky do kredenciálů. V kostelích nejsou razítka vůbec, nutné žádat na farách, ale ne vždy na farách někdo bydlí,“ komentují na facebookové skupině manželé, kteří se na trasu vydali s šestiletým synem.
Všerubská trasa (206 km)
Začíná u kostela sv. Jakuba na Starém Městě v Praze, pokračuje přes Svatou Horu u Příbrami, Klatovy a Kdyni k hraničnímu přechodu Všeruby, kde navazuje na bavorskou větev.
„Šli jsme s kočárkem všerubskou trasu. Značení je dobré jak kde, většinou se jde po nezpevněných cestách, ale i pár několikakilometrových asfaltových úseků si člověk užije. Razítka jsme dostali jen na Karlštejně a ve Kdyni, ale možná jsme některé z možností minuli,“ popisuje poutník na Facebooku.
Železná trasa (257 km)
Z Prahy vede přes Beroun, Mariánský Týnec, Plasy a Kladruby až k obci Železná. Nabízí kombinaci malebné krajiny a památek, včetně barokních a gotických kostelů. Trasa je součástí mezinárodní dálkové turistické trasy přes Norimberk, Želevu a Le Puy en Velay (označení I24).
„Železná je výtečně značená. Vede převážně přírodou. Razítka v kostelích, hradech, zámcích, rozhlednách, informačních střediscích. Za mě super,“ vyjadřuje se jedna z poutnic na Facebooku.
Východočeská trasa (247 km)
Spojuje Broumov, Hradec Králové, Kutnou Horu a Vlašim. Začíná u hranic s Polskem nedaleko obce Zdoňov. Budete procházet okolo historických památek i přírodních zajímavostí, hned na počátku trasy vás obklopí nádherná krajina kopců a pískovcových skalních měst.
„Šla jsem východočeskou a jihočeskou trasu dohromady. Přestože chodím na vandry po Česku často, tak jsem díky této cestě zjistila, že je to tady krásné snad všude. Tyhle trasy měly výhodu, že když to zrovna nevedlo úplnou přírodou, ale městem, tak se šlo okolo řek a zase to bylo hezké,“ sdílí své dojmy poutnice na sociální síti.
Jihočeská trasa (213 km)
Vede z Vlašimi přes Tábor, Bechyni, České Budějovice a Český Krumlov až k rakouské hranici na Šumavě. Na trase je množství kulturních i přírodních krás – například kostely sv. Jakuba, zámek Hluboká nebo městské památkové rezervace.
„Šla jsem jihočeskou trasu se čtyřletým synem, na jeden zátah i s východočeskou. Pro mě osobně to bylo zajímavější putování než do Santiaga. Často jsem hledala na poslední chvíli ubytování, ale vždycky jsme měli kde spát, v Táboře v centru jsme dokonce byli v takové české obdobě albergue,“ popisuje jedna z poutnic na sociální síti. Španělský výraz označuje ubytovnu pro poutníky.
Moravskoslezská trasa (277 km)
Z Polska vede přes Opavu, Olomouc, Brno a Mikulov až do Rakouska po turistických cestách, cyklostezkách i ulicemi velkých měst.
„Úžasných deset dnů. Slzy, krev a pot a už teď mi to chybí. Těžko říct, která část je nejzajímavější, každý den byl úplně jiný a něčím jiným zábavný. Nejvíc se mi vybavuje část od Olomouce do Náměště na Hané, další od vesnice Sloup po Křtiny a nejhezčí výhledy byly posledních dvacet kilometrů, kdy se snad nejde ani metr po rovince,“ píše do facebookové skupiny jeden z poutníků.

























