V této souvislosti bychom mohli vidět oslavu svatých Cyrila a Metoděje (5. července) jako připomínku Velkomoravské říše. Tento státní svátek se však jmenuje Den slovanských věrozvěstů.
Tento zvláštní státní svátek nás tedy upozorňuje na mimořádnou hodnotu pro celý národ, která je z oblasti duchovní. Solunští bratři přišli jako první hlásat víru slovanským jazykem.
Vytvořili písmo a dali nám první knihy. Pomohli nám vstoupit mezi kulturní národy do křesťanské Evropy. Ale to všechno bylo pro hlasatele víry vedlejší. Jazyk, písmo, literatura - to všechno byly prostředky. Vstup mezi vyspělé národy byl jedním z důsledků. Cílem jejich hlásání bylo štěstí člověka, a to nejen na chvíli, ale i po smrti, bez konce.
Z čeho čerpali tito řečtí vědci motivaci k tak mimořádnému dílu? Sami duchovně bohatí, vědomí si úžasných darů, které dostali v křesťanské víře a vysokém vzdělání, cítí potřebu rozdělit se s druhými.
Vždyť z Bible, kterou pro nás přeložili, znali: „Ty dary vám byly dány k tomu, abyste mohli být užiteční… zadarmo jste dostali, zadarmo dávejte."
V Předzpěvu k svému překladu evangelia svatý Konstantin Cyril píše: „Vy všichni, kdo krásu svých duší vidíte a milujete... a rádi byste se hniloby světa zbavili a rajský život nalezli, slyšte Slovo, od Boha vyšlo, krmí lidské duše a sílí srdce i rozum..."
V situaci, kdy máme negativních zpráv o zkaženém světě už po krk a abychom nepropadali „blbé náladě", snad bychom mohli vyzkoušet radu moudrých, které oslavujeme státním svátkem.
Mnozí se za staletí přesvědčili, že přijmout přátelství Boha a stavět na jeho slově, mění život a v srdci buduje ráj. Jen dnes s tím počítá víc než miliarda obyvatel Země.
Jan Graubner, arcibiskup a metropolita moravský
