V době, kdy fotí každý, kdo má mobilní telefon, je těžké si představit, jaká to 4. listopadu 1839 v bavorském Mnichově musela být událost. Před objektivem stanula rodina hraběte Karla Chotka, nejvyššího purkrabího pražského a taky nejdůležitějšího úředníka v zemi.
Na černobílém, nepříliš ostrém snímku zachytil umělec hraběte, jak se sklání ke své manželce Marii, po jeho pravici stojí jejich nejstarší syn Antonín, na levé straně vidíme dalšího syna Emanuela a před nimi, bokem k fotografovi, sedí nejmladší syn Bohuslav. Pozdější elitní rakouský diplomat se ale více než svou úspěšnou kariérou proslavil jako otec Žofie, manželky Františka Ferdinanda d’Este.
Portrétování rodiny domluvil mladý Emanuel, který se tehdy o tuto technickou novinku velmi zajímal. Ostatně většina velkobřezenských Chotků byla nadšenými fotografy a ve sbírkách zámku se řada jejich zajímavých snímků i dochovala.
Pozor a teď se nehýbat!
Expozice snímku tehdy trvala několik dlouhých sekund, všechno muselo být důkladně připraveno a naaranžováno, přesto portrét působí podle odborníků neobyčejně živým dojmem. Celá společnost byla zachycena v živém rozhovoru. Pro Chotkovy tehdy bylo fotografování nejspíš zábavou, vítaným rozptýlení na cestě po Evropě, kuriózní technickou novinkou.
Snímek je neostrý, protože se pohnul sám nejvyšší purkrabí, když se naklonil ke své manželce. Bez hnutí nevydržela ani malá dcerka, která si strkala prst do pusy.
Nejstarší snímky
Daguerrotypie je první v praxi používaná fotografická technika s obrazem vytvořeným amalgamem stříbra. Byl to velký pokrok: místo dlouhého pózování u portrétisty stačilo chvilku postát u fotografa.
Byla nazvána na počest svého tvůrce Louise Jacquesa Daguerra, který svůj objev poprvé zveřejnil 19. srpna 1839 v Paříži. Snímek uchovávaný na březenském zámku tak patří mezi nejstarší dochované portrétní fotografie na světě.
Jde o naprostý unikát. Vystaven bývá pouze výjimečně a je uložen v trezoru. Na zámku běžně vystavují pouze jeho kopii.
Ve sbírkách českých zámků je ještě jedna starší daguerrotypie, pochází z kynžvartského zámku a nyní je uložena v Národním technickém muzeu. Zachycuje vynálezcův ateliér a sám vynálezce ji měl knížeti Metternichovi věnovat ještě před oficiálním ohlášením vynálezu, v průběhu roku 1839.
Neznámé Velké Březno
Velké Březno leží nedaleko Ústí nad Labem a rozhodně nepatří k nejznámějším zámkům. Jeden z nejmladších, nejmenších a zároveň nejkrásnějších zámků si nechal postavit hrabě Karel Chotek v letech 1842 až 1845. Nejvyšší purkrabí si ho vybudoval na svém panství jako pohodlné sídlo, kam se uchýlil na zasloužený důchod.
Poklady hradů a zámkůSERIÁL  |
Původní zámek byl postaven ve stylu pozdního rakouského empíru a zlí jazykové říkají, že víc než jako zámek vypadal jako nádraží. Dnešní podobu získal na přelomu století, kdy ho Chotkův stejnojmenný vnuk přestavěl ve stylu romantické novorenesance.
Zámek obklopuje pětihektarový anglický park s jezírkem. Samotný nevelký zámek nabízí návštěvníkům hned čtyři okruhy. Zavedou je do reprezentačních místností prvního patra, do dětských pokojů v podkroví, vydat se mohou s průvodcem i do parku nebo na vyhlídkovou věž.
V dalším díle seriálu Poklady z hradů a zámků, který vyjde v rubrice Cestování v pátek 24. července, zavítáme na hrad Bítov, kde si prohlédneme kuriózní sbírku vycpaných zvířat.
Rezidence slavného šlechtického rodu
 Zámek Kačina u Kutné Hory |
