Hrad Přimda je zpravidla první, co uvidí každý, kdo se vrací domů po dálnici z Německa směrem na Plzeň. Vysoká hora a na ní devět století stará věž jednoho z našich nejstarších kamenných hradů. Vedle věže je kamenný přístavek a v něm pravděpodobně nejstarší záchod v Česku.
Podle kronikáře Kosmase nechal hrad postavit zřejmě v roce 1121 německý markrabě Děpold II. z Vohburgu. Pak patřil českým knížatům a králům. Kdo by však hledal na hradním záchodě, prevétu, nějaký luxus, bude zklamán.
Kulatý výklenek skrývá tři kamenné schůdky, které vedou ke kamenné desce, sedačce, do níž je vytesán otvor. Na něj navazuje krátká šachta, středověký odpad vedoucí rovnou do hradního příkopu.
Místo spláchnutí fungovala gravitace, místo toaletního papíru se používal mech a lišejníky. Ten na královské a šlechtické dvory dodávali specialisté dnes už zapomenuté profese – mechaři.
Pohraniční pevnost, pak královské vězení zpustla už na počátku 17. století. Dnes je zřícenina Přimdy volně přístupná.
Černá tečka na dlani
Na zříceninách se dají objevit i úplně jiné věci. Třeba něco tak malého, že si toho nikdo kromě odborníka nemá šanci všimnout. Zřícenina Nového Hrádku u Lukova v Národním parku Podyjí je jedinečným spojením historie a přírody.
 |
Ještě v dobách první republiky sloužil hradní palác jako turistická ubytovna, ale pak se objekt ocitl v takzvaném zakázaném pásmu, do něhož měli přístup jen vojáci Pohraniční stráže, a pohltila ho příroda.
Poklady hradů a zámkůSERIÁL  |
Díky tomu nyní roste na nádvoří staletý břečťan úctyhodných rozměrů. Jeho stále zelená koruna je domovem vzácných a zajímavých živočichů. Podle památkářů, kteří hrad spravují, se mezi listy občas podaří zahlédnout i největšího českého hada, užovku stromovou, a je i domovem mnoha druhů hmyzu.
Ve starém, suchém břečťanovém dřevě žije také velmi vzácný druh červotoče, velikostí připomínajícího větší zrnko máku, který zatím nemá české jméno a jehož latinský název je Mesocoelopus niger.
Pozoruhodná je i historie Nového Hrádku. Vybudovat jej nechal moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský, bratr Karla IV., krátce po roce 1358. Pak se zde vystřídala řada majitelů a Hrádek narostl v rozsáhlý areál se dvěma palácovými jádry a opevněním.
Po obsazení a částečném poboření Švédy v roce 1645 ztrácel svůj význam, stal se hájovnou, ubytovnou i prodejním skladem kameniny. Definitivně zpustl až po roce 1945. Dnes je oblíbenou zastávkou cyklistů putujících Podyjím a je přístupný v návštěvních hodinách.
České Pompeje
Neklidná doba po husitských válkách proměnila řadu východočeských hradů na sídla loupeživých rytířů. Slezská knížata se spolu s měšťany rozhodla nebezpečí z Čech zbavit. Hrady vykoupila a zbořila. V roce 1447 tak skončila i krátká historie hradu Vízmburk u Červeného Kostelce v Podkrkonoší. Tedy až do archeologického výzkumu, který zde započal v roce 1972.
Hrad byl do té doby skryt pod příkrovem suti a o jeho poloze svědčil jen pahorek se skromnými zbytky věže, příkopy a valy. Archeologové zjistili, že Slezané podkopali základy velké věže a ta se zřítila na hrad a uzavřela ho jako konzervu. Hrad se pod troskami zachoval až do výše prvního patra v podobě, v jaké ve 13. století vznikl. Navíc se ukázalo, že jeho stavitel Tas vybudoval překvapivě výstavní sídlo.
Po odchodu archeologů zůstal objekt dlouhá léta odkrytý a řadu detailů poničilo agresivní klima 20. století. Proto může dnešní návštěvníky překvapit jeho netradiční silueta v podobě rozlehlých střech a stříšek, zakrývajících původní zdi. Nyní je zřícenina kvůli opravám přístupná jen v omezené míře.
Kam dál z PřimdySvatá Apolena |
