Prčice budu chodit až do smrti, říká rekordman pochodu Josef Medlín

aktualizováno 
Josef Medlín je pamětník v pravém slova smyslu. Nikdo jiný nešel pochod do Prčice víckrát než on a má na to dokonce „papír“. Skromný šedesátník nepovažuje odšlapaných 43 ročníků za něco zvlášť mimořádného a věří, že mu jich ještě hodně přibude.

Josef Medlín, rekordman pochodu Praha-Prčice, už odchodil 43 ročníků. Na snímku s vnukem a svým tradičním pončem s prčickými trofejemi. | foto: Archiv Josefa Medlína

Vzpomínáte si ještě na detaily vašich prvních „Prčic“?
Jen matně, přece jen je to už dlouho. Vyrazil jsem z Prahy kolem sedmé hodiny ranní, šlo nás tehdy jen pár a neplatilo se žádné startovné. Vím ale, že jsem do Prčice dorazil bez nějakých zvláštních útrap, z cíle jsem se ještě pěšky vrátil zpět k poslednímu punktu a pak došel přes les na vlak.

Pochod Praha–Prčice v roce 2015

  • Kdy: sobota 16. května
  • Počet tras: 16 pěších, čtyři cyklistické v délkách 23–70 km
  • Startovné: dospělí 40 CZK; děti a osoby starší 60 let platí polovinu. Po zaplacení startovného každý účastník dostane mapu pochodu.
  • Doprava: Z cíle v Prčici je zajištěna kyvadlová doprava k nádraží v Heřmaničkách. Počet vlaků z Heřmaniček do Prahy i Tábora bude posílen, detaily najdete na stránkách pochodu www.praha-prcice.cz.

Informace

  • www.praha-prcice.cz: Internetové stránky Pochodu Praha–Prčice
  • www.sedlec-prcice.cz: Webové stránky města Sedlec-Prčice

To bylo v roce 1972 a ujít skoro 70 kilometrů v kuse nebylo zrovna obvyklé. Připravoval jste se na pochod nějak?
Speciálně jsem se nepřipravoval. Ale jezdili jsme s partou skoro každý víkend na vandry, do Brd, na Sázavu, a přitom jsme vždy ušli aspoň 20 kilometrů denně, s bagáží. Časem si zvyknete.

Vy jste od roku 1972 nevynechal „Prčice“ ani jednou, máte na kontě 43 ročníků. Musel jste se někdy zvlášť přemáhat – nemoc, počasí...?
Jednou jsem přišel pozdě na start, tehdy to bylo v Pacově. Měli jsme totiž předtím nedalekou jinou akci a mně v den pochodu ráno ujel vlak, tak jsem tam musel pospíchat pěšky a bylo z toho deset kilometrů navrch. Naštěstí tehdy existovala předregistrace, tak pořadatelé zamhouřili oko. Ostatní jsem pak hladce dohnal.

Vy prý na Vaší rekordní účast máte i certifikát...
Pelhřimovská Agentura Dobrý den, která se zabývá registrací rekordů a kuriozit, mi oficiálně vystavila certifikát jako rekordmanovi účasti na prčickém pochodu. Musel jsem samozřejmě absolvované ročníky doložit, což není problém, všechny suvenýry z cíle mám schované a vedu si přesnou evidenci.

Vaše pončo, na kterém máte našité či připevněné právě trofeje z absolvovaných ročníků, je ostatně proslulé.
To asi ano, ale já ho na sebe navléknu většinou až na posledních pár kilometrů, jinak by v něm bylo přece jen vedro.

Která je vaše nejoblíbenější trasa?
Těžko říci, vystřídal jsem za ta léta skoro všechny. Asi bych za nejhezčí přece jen zvolil trasu z Petrovic (Petrovice u Sedlčan, pozn. red.). Kvůli horší dopravní dostupnosti odtamtud chodí do Prčice méně lidí a krajina je tam mimořádně krásná.

Bývaly prý doby, kdy pochodníci v sobotu večer po uzavření pochodu v Prčici pořádali mejdany ...
Ano, v 70. letech se v sobotu večer pořádaly taneční zábavy pro došlé pochodníky. Tenkrát pořadatelé ze startu do cíle dopravili bágl se spacákem a dalšími drobnostmi, takže se po večerním veselí přespávalo v Prčici.

Rozumíme tomu dobře, že jste ušli padesát nebo sedmdesát kilometrů a pak se ještě šli večer veselit?
Rozumíte tomu dobře, ale nepředstavujte si něco příliš divokého. Taky bylo pár ročníků, kdy jsme si večer po pochodu „ustlali“ někde v lese za Prčicí. Přišlo nám líto vracet se už v sobotu večer zpátky do Prahy. A v neděli jsme se pak ještě trochu prošli.

Na jaký moment z pochodu často vzpomínáte?
Jednou, v první půlce sedmdesátých let jsem se vydal na nejdelší trasu z Prahy s kamarádkou, která nebyla moc zvyklá na dálkové pochody. Poslední kilometry jsem ji musel dost podpírat a v cíli, když jsem ji pustil, tak se sunula vyčerpáním k zemi. Místní zdravotníci jí ošetřili puchýře na nohou a po kratším oddechu jsme se spolu přesunuli pár kilometrů za Prčici do přírody, kde jsme přespali pod širákem. V neděli jsme pak v klidu došli na táborskou trať a jeli vlakem do Prahy.

Co počasí, sledujete ho před pochodem pečlivě?
Počasí samozřejmě roli hraje, většinou se taky odrazí na celkové účasti, ale s nějakou nepohodou se prostě musí počítat. Byly i ročníky, které úplně propršely, a byly jiné, kdy zase počasí bylo úplně úžasné. Když začne shora padat voda, vytáhnu deštník. Na pláštěnku jsem si nezvykl.

Odkud půjdete letos?
Ze Střezimíře, to je jedna z těch kratších tras, dojede se tam dobře vlakem. Jsou tam prý letos nějaké drobné změny ve vedení trasy, tak jsem zvědav.

Autor: pro iDNES.cz

Nejčtenější

Máme plno, ale končíme. Stát zrušil rezervace a zavřel Richtrovy boudy

Zavřené Richtrovy boudy v Krkonoších (13.1.2019).

Na seznam zavřených krkonošských bud přibyla další položka. Státem vlastněné Richtrovy boudy nad Pecí pod Sněžkou od...

Na Poštovnu dorazil jediný dobrovolník, i tak je bouda ze sněhu venku

Odklízení sněhu u Poštovny na Sněžce (17.1.2019).

Jen jeden dobrovolník vyslyšel už ve čtvrtek volání o pomoc z Poštovny na Sněžce. V bílé tmě a extrémním větru...

SLEPÁ MAPA: Tvrdá lekce zeměpisu. Najděte evropské řeky

Ilustrační snímek

Labe, Temže, Dunaj. Kdo by neznal názvy těchto významných evropských řek. Jejich královnou je jednoznačně Volha,...

Běžkaři mají skvělý rok. Podívejte se na přehled parádních tratí v Česku

Zaniklá obec Chaloupky

Letošní zima se může pochlubit nadprůměrnou sněhovou nadílkou. Záchranáři sice momentálně varují před výlety na...

Koloběžkou do Španělska. Žena z Tanvaldu jela poděkovat za život

Martina Josífek Zelinková na své pouti

V roce 2017, ve 46 letech, jí diagnostikovali zhoubný nádor. Po krátké, ale zničující léčbě sedla na koloběžku a odjela...

Další z rubriky

„Moc nečum a upaluj.“ Rozpačité hledání jesenického Mrtvého muže

Vyhlídka Mrtvý muž

Jeseníky jsou plné tajemných míst. Patří k nim i jihovýchodní svahy hory Volyň, kde v hlubokých lesích uvádějí mapy...

VIDEO: Na co zírá mašinfíra. Neobvyklá cesta Českým rájem k Ještědu

Motorový vůz 843.011 čeká ve stanici Stará Paka na odjezd v čele osobního vlaku...

Takto jste cestu skrz Český ráj asi ještě nikdy neviděli. Čeká nás trať 030 podél řeky Jizery ze Staré Paky přes...

Neznámý Pražský hrad I. díl: Pětadvacet míst, která turisté míjejí

Pražský hrad

Význam Pražského hradu jako symbolu státnosti nespočívá pouze v jeho majestátnosti, ale i v detailech – turistům často...

Najdete na iDNES.cz